Případ dětí prof. Ctirada Václava Pospíšila
PhDr. Mgr. Jeroným Klimeš, Ph.D. 2006
Prof. Ctirad Václav Pospíšil je náš velmi schopný teolog, kněz a řeholník. Protože jsem s ním nikdy osobně nepřišel do kontaktu, nemám mu co vyčítat, až na jednu věc. Podle všech hodnověrných informací má dvě děti - šestiletou dceru K*** a asi ročního syna. Rozhodně nesouhlasím se způsobem, jakým naše církev řeší tyto případy.
Tento obrázek vyšel v časopise Agora. Jeho účelem bylo být provokativní.
Uvědomme si ale, že kreslíř nepochopil meritum věci. To je právě opačné. Prof.
Pospíšil žádné kočárky na veřejnosti netlačí, a to je to, co mu vyčítám.
Když už má děti, tak má tlačit kočárek - buď jako řeholník nebo jako laik.
Dovolím si zde připomenout slova polského arcibiskupa Józefa Michalika na adresu
kněžských dětí: Církev nechce propagovat život v klamu. Když má někdo dítě,
tak ho má vychovávat. Když někdo nerespektuje přirozená práva, jak může
respektovat nadpřirozená? (Můj překlad je přibližný. Přečtěte
si originál.)
Běžná církevní praxe je vpravdě pokrytecká: Chce-li v církvi takový kněz zastávat jakoukoli funkci, tak musí především přerušit veškeré styky s matkou svých dětí. Církev této matce maximálně bude posílat nějaké peníze. O potřebách dětí nemůže být ani řeči. Jako by neexistovaly, jako by nepotřebovaly otce atd. I když o těchto dětech ví kdekdo, tak všichni my věřící mlčíme a tváříme se, že je všechno v pořádku. Není. Především se pan profesor o své děti nestará a i kdyby chtěl, tak by to pro něj zřejmě znamenalo nejen konec kariéry kněžské, ale bohužel i akademické. Já ale nevidím žádný důvod, proč by měl opouštět akademické posty. Chci, aby se mohl starat o své děti, a zároveň zůstal profesorem na řadě universit. Proto jsem otevřel tuto kauzu. Před časem nejprve v soukromé korespondenci jak s prof. Pospíšilem, tak s jinými významnými lidmi v církvi. Když se stále nic nedělo, začal jsem ji postupně dávat na vědomí stále širší a širší veřejnosti. Tato webovská stránka je jen částí tohoto stále trvajícího procesu.
1) Informace od lidí z arcibiskupství, že prof. Pospíšil má dceru K*** - 2003
2) Potvrzení této informace od právníků od ombudsmana a studentů z Olomouce. 2004-5 Všichni tvrdí, že tuto informaci mají ze spolehlivých zdrojů.
3) Článek bez konkrétního jmenování.
4) Korespondence s prof. Pospíšilem o tomto článku. Zčásti je citovaná v mé odpovědi J. V. Dohnalovi, bod 11.
5) S biskupem Herbstem, Dr. Slavíkem, Mgr. Málkem, lidmi od františkánů atd. Žádná reakce.
7) Následná diskuse (výběr) - obvinění od diskutujících. Moje obrana a další přímý svědek dětí. Celá diskuse je zde.
8) Dr. Míčka z větší části bez mého vědomí rozpoutal debatu ve studentském časopisu Agora, zřejmě protože byl pobouřen arogantním chováním pana profesora vůči jiným svým kolegům. Detaily kauzy však znám jen mlhavě. Zde jen pro úplnost, co mám k této větvi k dispozici:
8.1. Článek dr. Míčka
8.2. Reakce na předešlý článek
8.3. Reakce Dr. Novotného
8.4. Reakce Dr. Machuly
8.5. Reakce Doc. Ryškové
9) Reakce prof. Armbrustera na stránkách KTF UK
10) Dopis od provinciála františkánů J. V. Dohnala
12) Reakce na telefonát s děkanem Kašným
13) Telefonát biskupa Posáda, z části zmíněný v bodu 15
14) Dopis Mgr. Žůrkové, ženy prof. Pospíšila
Po tomto dopise se rozhostilo ticho. Nedostal jsem žádnou odpověď. Z toho usuzuji, že moji církevní představitelé považují celou věc za vyřízenou. Ne však já. Já jsem stále přesvědčen, že důležitější je, aby dvě děti měly tátu, než abychom před světem hráli komedii, jací jsme to vzorní křesťané. Nestojím o kariéru dobře nabíleného hrobu*.
16) Nepřímé vyjádření prof. Pospíšila na toto moje zveřejnění
17) Rozhovor s Z. Pavelkou v Salónu.
18) Již zmíněné obecné vyjádření arcibiskupa Jozefa Michalika k nemanželským dětem kněží.
Poslední informace z Olomouce prosakují, že pan profesor má zákaz veřejných vystoupení, což se dá ověřit i na Google, tj. jakési domácí vězení. Nevím jak vy, ale o toto jsem opravdu nestál. Myslím, že ani jeho dvě děti nestojí o to, aby jejich táta byl exemplárně potrestán, ale aby spíš nějakého tátu měly a mohly se s ním stýkat. Toto ovšem už v roce 2011 není pravda. Pan profesor už bez problémů publikuje v Katolickém týdeníku.
Každopádně zde Vám čtenářům zanechávám všechny relevantní informace, které k této kauze mám k dispozici. Můžete si udělat představu sami, co si o tom myslíte.
Dodatek z roku 2011: Ptali se mě lidé, co prý říkám na to, že prof. Pospišil má s Dagmar Žůrkovou další, tzn. už třetí dítě, a že nejsem jediný, kdo na biskupy a provinciála tlačí, aby v této věci udělali pořádek. (Prý se jmenuje L***, ročník 2009, ale bez záruky.)
Co dodat? Snad jedině poukazat na přesah této kauzy: Svým postojem biskupové ukázali, že v České republice je fakticky zrušený celibát. Pokud dnes kněží chtějí mít děti, mají zde návod k následování: Nejprve ať se nechají vysvětit, pak si pořídí rodinu a děti. Když to nebudou moc roztrubovat do okolí, tak biskupové je budou krýt. Například mezi bohoslovci v Olomouci koluje přesvědčení, že děti prof. Pospíšila jsou jeho věcí. Takto se nabízí otázka, proč by i tito bohoslovci si nemohli časem pořídit své děti, když je to jejich věc?
Na rovinu nejsem zastáncem celibátu, ale přesto bych očekával, že rušení celibátu nebude probíhat takto chaoticky. Navíc tady nejde jen o celibát, ale i o řeholní sliby. Z těch by se holubník dělat neměl už tuplem. Ale díky prof. Pospíšilovi vídíme názorně, jak moc si máme brát k srdci ty kecy biskupů o celibátu, kterými nás zásobují ve svých pastýřských listech, a jak moc horlivě se máme modlit za nová kněžská a zejména řeholní povolání.
(* Narážka na Ježíšovu kritiku pokrytců: "Běda vám, zákoníci a farizeové, pokrytci! Očišťujete číše a talíře zvenčí, ale uvnitř jsou plné hrabivosti a chtivosti. Slepý farizeji, vyčisť především vnitřek číše, a bude čistý i vnějšek. Běda vám, zákoníci a farizeové, pokrytci! Podobáte se obíleným hrobům, které zvenčí vypadají pěkně, ale uvnitř jsou plné lidských kostí a všelijaké nečistoty. Tak i vy se navenek zdáte lidem spravedliví, ale uvnitř jste samé pokrytectví a nepravost." Mt 23,27)