doc. Dr. Jiří Kašný, Th. D.
Kněžská 8
370 01 České Budějovice
tel.: +420 387 773 501
fax: +420 386 354 994

v Líbeznicích 9. 1. 2007

Vážený pane děkane,

ještě jednou děkuji za telefonát. Přemýšlel jsem hodně o otázce, kterou jste mi položil. Při rozhovoru s Vámi jsem měl sklon to vidět jako úkol biskupů, aby zjistili na ni odpověď. Ale jak mi teď chodíte hlavou a kladete ji stále dokola, tak si uvědomuji, že ten problém bude vícevrstevnatý.

Vaše otázka či otázky ke mně zněly: "Jste si jist, že by pro tu ženu byla výhra, kdyby doma měla člověka, který hází v afektu knihami? Neuškodíme víc té ženě, když tu kauzu budeme dále medializovat, než když ji podržíme v tajnosti, protože nevíme, zda prof. Pospíšil může fungovat jako otec atd."

Myslím, že pan profesor je principiálně kultivovaný člověk. Ano, má mnohé znaky samorosta, ale kdybych na něj psal posudek, například v rozvodovém řízení, kde měl zájem o styk s dětmi, tak bych asi neměl dostatek argumentů napsat - "nedoporučuji styk s dětmi. Kontakt s matkou a dětmi je pro ně ohrožující." Řekněme si ale zaplať Pan Bůh. Vždyť učí naše bohoslovce. Jestliže by byl nebezpečný vlastním dětem, jak by mohl být vhodný pro formování bohoslovců?

V této vrstvě jsem si vcelku jist - zachovat kontakt s dětmi a matkou a podporovat ho. Bohužel nedokáži si moc představit, jak je kompatibilní jeho pravidelný výchovný styk s dětmi - vodění do školy, účast na vystoupeních či sportovních utkáních - s tím, aby byl jejich vztah zachován v tajnosti. To je kočkopes. Prostě jednou je otec - to je funkce veřejná, svou povahou ne-intimní. Nelze své otcovství skrývat. Ani Bůh neskrýval své otcovství k Synovi a veřejně ho před lidmi vyznal. Z tohoto odvozuji svou odpověď na vaši druhou otázku - zda dále medializovat.

Možná ne medializovat - ale jestli se prokáže otcovství, pak rozhodně zveřejnit. Totiž pohoršení trvá chvíli, otcovství je na celý život. Vždyť už svatý Augustýn říkal, že je lepší, aby pohoršení vznikalo, než aby se pravda utajovala. (Chápejte, že já osobně za plošnou medializaci nijak nebojuji. Pouze ji připouštím jako poslední východisko z nouze, když selžou jiné prostředky komunikace.) Při tomto zveřejnění nemusíte nutně vyslovit jména jeho rodiny. Stačí například říci - prokázalo se, že pan profesor má dvě děti a máme radost, že se o ně chce starat jako řádný otec...

V této vrstvě opravdu nevím. Zde platí, co jsem řekl - biskupové nebo františkáni by měli zjistit, jaká je tam situace. Jakou povahu má vztah mezi nimi, jak dlouho trvá, jak je intenzivní, jaké je osobnostní směřování CVP. Jestli se jedná je o plození dětí a milenecký vztah, nebo jejich vztah přerůstá v cosi hlubšího...

Z této analýzy osobnostního směřování byste vy církevní představení měli formulovat pastýřská doporučení pro pana profesora. Každopádně zde bychom měli naslouchat Kristu:

Myslím, že je úkolem náš všech udělat vše proto, aby tyto děti měly otce fungujícího v domácnosti. To je můj prvořadý cíl a rád bych, abychom se na něm všichni shodli.

I zde platí to, co jsem již řekl, jestliže zjistíme, že osobnost pana profesora je natolik psychopatická, že není schopen fungovat v domácnosti, tak to ipso facto zpochybňuje jeho působení jako kněze a učitele mezi studenty, bohoslovci a celý jeho dosavadní pobyt v řádu. Já osobně si ale nemyslím, že by nebyl schopen v domácnosti fungovat, když je schopen fungovat v řádu. Otázka je pouze jeho motivace a strachu, že přijde o kariéru - ale to je opět na Vás, na vysokém kléru, abyste se k této otázce postavili čelem.

Samozřejmě je zde na místě si zjistit názor jeho ženy. Jestliže ta nechce, aby s nimi prof. Pospíšil bydlel, tak to je jiná věc - do toho bychom se my okolostojící neměli moc plést. Avšak je dobré pečlivě diagnostikovat, z čeho by vyplývala případná její rétorika. Jsou-li to povahové vlastnosti pana profesora, nebo strach, že mu svým přáním ublíží (viz princip Šalamounova soudu), nebo že to ohrozí jejich vzájemné vztahy? Uvědomme si, že jejich vztah je křehký. Stačí málo a agrese pana profesora a celého okolí, která nyní směřuje na mě a Dr. Míčka, se rázem obrátí proti ní. Vzhledem k zachování tohoto vztahu je lépe, abych já zůstal ten zlý. Z tohoto důvodu jsem ochoten dělat i velmi nepopulární opatření.

Názor jeho ženy však nemá prakticky co dělat s otázkou, zda prof. Pospíšil by měl zůstat v řádu a dál působit jako kněz. Problém není ani tak v kontaktu s rodinou, jako především v osobnostním směřování pana profesora. Já nejsem příčinou tohoto směřování, já jen ukazuji prstem na tento fakt a říkám: Mělo by se s tím něco dělat.

Jinými slovy domnívám se, že pan profesor není vhodný pro řád a kněžskou službu, ale myslím si, že může fungovat jako otec či vysokoškolský učitel. Pokud bychom se pokusili říci opak, dostáváme absurdní závěry: "Je nepoužitelný jako otec rodiny, div ne fyzicky nebezpečný svým vlastním dětem, neovládá svůj plodící chtíč, ale stále je dost dobrý, aby formoval katolické bohoslovce a byl jim vzorem jako úspěšný a nadějný český christolog a františkán." To opravdu zavání fraškou, ale hlavně jsem přesvědčen, že to není pravda.

Zdá se, že je dlouhodobě frustrován - řimbuchy, házení knihami, urážení kolegů, náběh na alkoholismus, sebelítost, černobílé vidění světa atd. To vše vypovídá, že je to člověk, který je u konce svých sil. Myslím si, že celé to celibátní selhání vyplývá z toho, že už nemůže, a tak volá po citové podpoře, nicméně s těmito následky.

Kdybych já byl řádový představený či biskup, tak já bych tuto jeho rozpolcenost ukončil. To je týraní člověka - jen abychom měli "dobrého" teologa, abychom nepřišli o kněze či řeholníka?

Já vím, že si nedokáže představit život bez kléru a fakulty, proto bych ho podpořil - zachoval bych mu fakultu, ale řád a kněžství to opravdu ne. Všichni ví, že nejsem příznivcem povinného celibátu, ale to nemá co dělat s ideály řeholnictví. Vůči řeholím nemám vůbec nic, spíš naopak. Tím spíš si však na rovinu řekněme - řeholní ideály, slavné sliby atd. - to se opravdu nerýmuje s tím, co se v panu profesorovi posledních sedm let děje. Jestliže dneska nevyřešíme zdrojové příčiny, tak máme jen další časovanou bombu. Opravdu si myslím, že zachovat ho jako kněze a řeholníka je medvědí služba všem - jemu, jeho rodině, řádu, věřícím, studentům atd.

Tady vidím, že je řada na Vás, na kléru. Já chápu, že se tyto případy nikdy takto neřešily - zachovat fakultu, ale pryč z řádu. Všimněte si - poslal jsem ten minulý dopis cca 25 lidem - špičkám v naší církvi. Tak se sejděte, domluvte a změňte to. Vždyť máte klíče o království nebeského. To nejsou jen pindy z kazatelny, ale na druhé straně taky to není samozřejmost. Ty klíče musíte najít a začít je používat.

S úctou a přáním Božího požehnání

jk

dekanat@tf.jcu.cz; dekan@tf.jcu.cz; curia@ofm.cz; brno@biskupstvi.cz; apha@apha.cz; biskup@bcb.cz; ordinariat@biskupstvi-ltm.cz; bip@bip.cz; arcibol@arcibol.cz; ordinariat@doo.cz; kurie@doo.cz; nunciatgc@mbox.vol.cz; dekanat@ktf.cuni.cz ; dekanat.cmtf@upol.cz; ivana.vlkova@upol.cz

PhDr. Mgr. Jeronym Klimes, Ph.D.
http://klimes.mysteria.cz
608221075
Prectete si knihu Partneri a rozchody, vice viz:
http://obchod.portal.cz/produkt/partneri-a-rozchody/