PhDr. Mgr. Jeroným Klimeš, Ph.D. 2020-12-20
1) Se kterými psychickými poruchami se setkáváte nejčastěji?
Nejčastěji jsou to poruchy přizpůsobení F43 čili reaktivní deprese po rozchodu.
Pak poruchy osobnosti čili psychopatie F60.#, protože ty dělají ve vztazích velké komplikace (psychopatie).
2) Jaká porucha vyžaduje nejsložitější přístup k léčbě?
Ta, která je na hranici léčitelnosti. Například emočně nestabilní (hraniční/impulzivní) porucha osobnosti.
Podívejte se na film Amelie z Montmartru - ukázkový případ hraniční poruchy osobnosti, popř. na německý film Narušitel systému, kde je emočně nestabilní porucha osobnosti.
3) Dá se nějaká psychická porucha zcela vyléčit?
Samozřejmě, například reakce na akutní stres. Pak jsou ty, které jsou neléčitelné, například dispozofobie (dispozofobie.klimes.us). Obecně se považují neurózy za léčitelné (film Lars a jeho vážná známost), ale poruchy osobnosti za prakticky neléčitelné.
4) Co byste poradil člověku, který má podezření na psychickou poruchu u sebe, nebo někoho blízkého?
Ať si o tom především co nejvíce přečte.
5) Jak řešit pomoc blízké osobě s psychickou poruchou, když ji odmítá?
Většinou se se nechá být - to je rozhodnutí toho kterého.
Jsou ovšem poruchy, které jsou smrtelné, tam je na místě zvážit nedobrovolnou hospitalizaci (těžká deprese, anorexie, nadměrná otylost, alkoholová závislost - delirium tremens ap.).
6) Co byste doporučil osobě, kterou její kamarád/ka (s duševní poruchou) začne psychicky negativně ovlivňovat a už si s tím neví rady?
Odpoutat se od ní - cílené odcizení. Viz například válka mezi blízkými lidmi
7) Pomohla popularizace psychických poruch ve 21. století k tomu, aby se lidé ochotněji podrobovali léčbě?
Ano.
8) Myslíte si, že případů deprese a jiných psychických poruch přibývá, nebo se o nich pouze začalo více mluvit a lidé se přenesli přes tabu psychického zdraví?
Změnila se hustota obyvatel na jeden dům, takže lidé více trpí samotou, odcizením. Dále narůstá procento lidí závislých na mobilech (počítačová závislost) a s poruchami spánku. Chodí spát pozdě a spí málo. To vše napomáhá rozvoji depresivních poruch na rozdíl od třeba hysterických či obecně disociačních, které převládaly v obrazu psychicky nemocných za Freuda. O vývoji psychiatrie za poslední století psal velmi poutavě Dr. Oldřich Vinař.
Chronický nedostatek spánku (1-2h/člověka) vede k nárůstu depresí. Prý objektivně narůstá procento autistů, že by za to mohla hormonální antikoncepce??? Nevím.
9) Které vlivy moderní doby mohou vyvolat psychické poruchy?
Především rozvody. Marihuana a další tvrdé drogy (schizofrenie). Nedostatek spánku (deprese). Poruchy z přebuzení organismu (migréna, panické ataky, autoimunitní poruchy) čili zanedbávání psychohygieny).
Nejen psychické poruchy, ale i somatické. Zná se vliv rozvodů na rakovinu ap. Stroboskopické světlo může indukovat epileptický záchvat.
10) Je podle Vás pravda, že se psychické poruchy začaly vyskytovat častěji u dospívajících?
Nevím, nemohu posoudit.
11) Je sebediagnóza nebezpečná nebo ubezpečující?
Někdy se člověk může trefit. Problém je v tom, že lidé znají dvě tři diagnosy a vše je pro ně buď deprese, hysterie nebo schizofrenie (hysterie; schizofrenie). Bohužel psychických poruch jsou desítky až stovky a to se vůbec nebavíme o neuropsychických poruchách, jako je například Capgrasův syndrom nebo expresivní afázie, nebo genetických (např. Angelmannův syndrom "šťastného dítěte"). Ty neznají ani běžní psychologové.
Další články je možno najít v tomto přehledu