| Rate (0,1 - 10): | Zoom (0 - 100): | Step (in seconds "0.00"): |
| Autoplay | Loop | Round |
Copyright © Jeroným Klimeš, since 2006 under GNU General Public License - GPL v.3 (v.2 before)
Kódování videa či audia se používá, když potřebujeme statisticky vyhodnotit chování lidí či zvířat (behavioral stream). Například v obchodě leží vedle sebe dva druhy letáku - nový dražší, starší levnější. A testujeme, který si lidé více berou. Tak pustíme zrychleně video v tomto programu a kódujeme:
kódem C1 akci "zákazník si vzal nový leták"
kódem C2 akci "zákazník si vzal starý leták".
Pak sečteme C1 a C2 a vídíme, jestli se nám vyplatí investovat do nového letáku.
Kódování může být složitější:
C1 - muž si vzal nový leták
C2 - muž si vzal starý leták
C3 - žena si vzala nový leták
C4 - žena si vzala starý leták
Takto zjistíme nejen, zda se vyplatí investovat do nového letáku, ale zda působí na obě pohlaví stejně. Toto je kódování událostí. Můžeme kódovat trvání nějakého jevu.
Například ve stánku s novinami si lidé prohlíží časopisy. Zajímá nás - Jsou ti, co si časopis prohlíží dlouho, zároveň těmi, kteří ho i koupí, nebo je to právě naopak - ti, co dlouho prohlíží, nakonec nekoupí? Proto si definujeme kódy:
C1 - muž začíná prohlížet časopis (listuje, čte)
C2 - muž přestal si prohlížet časopis (vrátil do poličky, strčil do podpaží, do košíku ap.)
C3 - muž koupil
C4 - muž nekoupil
C5 - žena začíná prohlížet časopis (listuje, čte)
C6 - žena přestala si prohlížet časopis (vrátila do poličky, strčila do podpaží, do košíku ap.)
C7 - žena koupila
C8 - žena nekoupila
Pokud někdo koupil časopis ale neprohlížel, tak se mu kodují časové kody naráz, tedy C1 a C2 mají pak stejný čas a C3 znamená koupil. C4 se pak nepoužije.
Po jednotlivých zákaznících brigádník kóduje zrychlené video po sekundě nebo třech (aby to šlo rychle) a po dokódování všech zákazníků máme sekvence:
C1 C2 C3 nebo C1 C2 C4 a to samé pro ženy
C5 C6 C7 nebo C5 C6 C8
Převedeme na tabulku s hlavičkou:
Číslo_zákazníka Pohlaví Začátek Trvání_prohlížení Prohlížel Koupě/Nekoupě Trvání_do_koupě
Když máme pár stovek zákazníků. Pak můžeme klást otázky: Které pohlaví nejvíc kupuje časopisy? Jaký je vztah mezi koupí a prohlížením? V jakou denní dobu nejvíce kupujeme časopisy? Má nějaký význam prodleva, neboli trvání mezi začátekem prohlížení a vlastní koupí? Jaký je poměr mezi koupí bez prohlížení a s prohlížením (vyplatí se dávat časopisy do igelitu, když pak se nedají prohlížet?)
Rozdíl prvních dvou čísel je doba prohlížení, třetí kód definuje koupi. Máme čtyři statistiky - muži, ženy, koupil, nekoupil a ty můžeme statisticky vyhodnocovat - podle povahy dat buď parametrickými, nebo neparametrickými testy. Jen pokud jde o trvání, tak je lepší zpracovávat čas jako logaritmus, tedy log(trvání nějakého chování).
V dílnách či montážních halách můžeme takto kódovat jednotlivé pracovní úkony. Na nádražích příjezdy autobusů a odbavení cestujících. Mezi partnery délku či druhy jejich interakcí atd. Setrvání různých druhů ptáků v krmítku. Vše, co se odvíjí v čase a dá se nahrát do video či audio souboru, se dá tímto programem okódovat a následně vyhodnotit.
První verzi a tuším, že dosud používanou verzi, jsem naprogramoval okolo roku 2001, kdy jsem pracoval v psychologii reklamy s Oční kamerou. Tento malý program měl mnoho výhod. Dával se brigádníkům. Nebyla třeba licence. Komerční verze téhož tehdy stála okolo 80 000 Kč. Měl jednoduché ovládání. Po čase přišlo HTML5, a tak původní verze přestala pracovat. Protože je ale občas třeba, tak jsem ho upravil pro HTML 5. Uvědomte si, že měření času pomocí videa je jeden z nejpřesnějších chronometrů, které máme dnes k dispozici v každé domácnosti. Měří s přesností na 40 ms, jeden snímek.
Vyzkoušejte si sami na těchto dvou videích.
Magnetické dělo je elegantní video jako stvořené pro tento program. Stáhněte si ho do svého počítače a pak jej načtěte do toho programu. Pomocí kódování odpovězte na tyto dvě otázky - jednu fyzikální, druhou psychologickou:
A) Jak moc bychom museli prodloužit toto dělo, aby se rychlost kuličky zdvojnásobila?
B) Jak rychlý byl orientačně pátrací reflex hočičky uprostřed záběru, která reaguje na náraz kuličky do plechovky?
Video si stáhněte do vlastního počítače, a pak ho načtěte pomocí formulaře. Nastavte krok 0.04 sekundy, tzn. po snímku, co nejpřesněji.
Aktivujte kodování pomocí klávesy F1.
Mačkáte C nebo V a skáčete po kroku dopředu, dozadu.
Požadované časy kódujete třeba pomocí klávesy 1 nebo +, která vkládá kod C1 i s časem. Tyto časy pak vyhodnotíte v Calcu či Excelu. Výsledky najdete odkazu níže společně s vyhodnocením letu ptáka.
Na výchozím videu, tzn. na letu ptáka, změřte průměrnou délku jednoho mávnutí křídly, tzn. od spodní úvratě do spodní úvratě.
Nastavte si nejkratší délku kroku (step) na 0.04s, tzn. jeden snímek.
Zmačknete klávesu F1, tím se aktivuje ovládání pomocí kláves. Můžete začít kódovat.
Mačkáte C nebo V a skáčete po kroku dopředu, dozadu.
Když je křídlo dole, zmačknete 1 nebo +, vloží se kód C1. Pokud chcete měřit něco jiného, tak si řeknete, že C2 bude začátek a konec přistání ptáka.
Data pak dáte do Calcu (Excelu) a vyhodnotíte délku jednoho mávnutí, popř. přistání. Jak jednoduché...
Soubor Calc (Excel)
Soubor PDF (Evince)
Pokud vám nejde načíst Vaše video, může to být tím, že tento program nenačítá to video formáty. Osvědčený je MP4. Jiné formáty proto překódujte v terminálu pomocí programu:
ffmpeg -i vstupni_video.avi vystupni_video.mp4
Program se dá ovládat i myší, ale samozřejmě profesionální kodování běželo jen přes klávesnici, protože to bylo nejrychlejší. Původně to bylo tak, že levou rukou se člověk pohyboval po videu - CV a ovládal i jiné klávesy. Na numerické klavesnici pak pravou rukou zadával kódy podle předlohy, kterou měl před sebou.
Například chceme změřit, jak zákazníci čtou titulní stranu časopisu CHIPS. Věnují vůbec pozornost nabídce C01? Proto tu chceme srovnat s C02, jestli získala srovnatelný část času. Na C01 je sice víc informací, ale jsou menším písmem. Co rozhodne? Ostatní prvky na stránce nás nezajímají, takže ty kódujeme jako Nondef (nedefinované). Když vypadne signál oční kamery a my nevíme, kam se člověk kouká (možná i na naše kódy), tak dáváme Fault.
Obecně se nastavuje polovina času, se kterou přesností chcete znát výsledek. Pokud chcete kódovat na sekundy, tak nastavíte krok na 0.5s. Popřípadě krok nastavíme podle celkové délky sledovaní objektu. Když se lidé dívají na titulní stranu celkem 5 sekund, tak stačí dát krok (step) 0,1s, tzn. 2% času, abychom zjistili podíl jednotlivých prvků na stránce. Na měření celkového času na stranu by stačil krok 0,3s.
Kódovat se dají i události: Napřed se podíval na modelku pak na výrobek (označíme třeba kódem C08). Napřed se podíval na výrobek, pak na modelku (kód C07). Čas kódu pak nemusí být ani důležitý, například kód C00 může znamenat, že na danou stránku vůbec nepohlédl a hodil leták rovnou do koše.
Testováno na Linuxu: Lubuntu 18.04 a 20.04, Firefox. Jiné počítače jsem neměl k dispozici. Dotazy nejlépe