PhDr. Mgr. Jeroným Klimeš, Ph.D. 2026-01-13
Traduje se příběh, že úplně prvního závodu parních lokomotiv světa se chtěla zúčastniti ještě pátá lokomotiva, „Cyklopova noha“ od jakéhosi Brandretha. Jenže ta byla poháněna – koněm uvnitř stroje skrytým. Poněvadž bylo v soutěži výslovně stanoveno, že stroj má býti poháněn parní silou, byl tento zvláštní konkurent vyloučen[1]. Na tento příběh jsem si vzpomněl, když jsem se nedávno dotazoval AI.
Věděl jsem, že někde ve skriptech mám informaci, kdy v Americe poprvé překonal prodej gramofonových desek počet prodaných not stejné písničky. (Začátek všeobecné hudební negramotnosti.) Nechtělo se mi to hledat, tak jsem si řekl, že vyzkouším AI. První odpověď v plynulé řeči byla: „To bylo úplně nedávno v roce 2021.“ Odpověděl jsem jí, že je nesmysl, a šel jsem hledat skripta. Asi tak za půl hodiny jsem to našel, bylo to okolo roku 1950[2]. Tak schválně zeptám se znova AI, co mezi tím našla ona. Vypadlo z ní, že to bylo záhy po vynálezu fonografu. Takže obě odpovědi byly o půl století mimo, navíc mezi sebou o více než sto let vzdáleny.
Jedna profesorka říkala, že AI se při dotazech kroutí jako blbý student u zkoušky, který vymýšlí líbivé, plauzibilní odpovědi, aby dostal lidovku. Tak jsem si představil houf takových brigádníků, jak sedí ve velké open space kanceláři a jsouce převlečeni za AI jako Cyclopova noha za lokomotivu vymýšlejí líbivé odpovědi pro ještě větší blbce z ČR. Oficiálně se to nemůže jmenovat jinak než: „Oddělení ladění parametrů AI.“
Když se ptáme na užitečnost nože, tak se musíme napřed zeptat: „V čích rukou je ten nůž?“ Protože nožů je mnoho a hlavně je velký rozdíl mezi nožem v rukou mé manželky a nožem v rukou vraha. Lidé se neptají, kdo má AI v rukou a která AI to je a kdo je za AI jen převlečen. Lidé říkají AI všemu, co mluví plynulou češtinou. To nám stačí. Je to stejný problém jako s překlady Písma. Čtenáři se většinou spokojí s tím, že je to hezký, čtivý překlad a nepátrají po tom, že neodpovídá předloze a je plný výmyslů. „Volně převyprávěl Josef Věromír Pleva“ stálo v Robinsonovi Crusoe“ mého mládí. AI též umí vyrobit dokonalou, líbivou vnější formu se zcela vylhaným a vykradeným obsahem. Proto AI je testem naší vnitřní poctivosti, protože totiž lhářům a zlodějům lhaní a kradení myšlenek druhých moc nevadí. Berou to jako normu – sami lžou, sami vykrádají.
Cíle nadnárodních firem nejsou altruistické
První vyhledávače byly jen databáze zprostředkující kontakt mezi čtenářem a autorem stránky. Postupně z nich vznikly firmy, které dávno rezignovaly na cíl seznámit dva lidi na zeměkouli, ale jejich cílem je pomocí vyhledávače vnutit čtenáři nějakou reklamu a z ní získat peníze. To nejsou lidumilné nebo čechomilné firmy, ony to nedělají z lásky k poznání, ale z lásky k moci a penězům. Firmám vládnou obchodníci, ne vědci, ne filantropové.
Zapamatujme si nápis na dvoraně Ministerstva zdravotnictví USA, který tam nemají mírnyx týrnyx: Státy nemají přátele, státy mají jen své zájmy. Totéž platí pro firmy. Ony mají charakter metaorganismů, ale nejsou to lidské bytosti, natož křesťané. Jsou sice živé, sociologické organismy, ale ne lidské bytosti. Jako celek nemají lidské emoce ani svědomí.
Možná znáte motto stránek Sýr zdarma: „Myši umírají v pastích, protože nechápou, proč je ten sýr zdarma.“ Jestliže nám všechny nadnárodní firmy hromadně pod tlakem vnucují sýr či AI zdarma, je za tím jejich veliký mocenský sen: „Přestaneme být pouhými zprostředkovateli, ale my budeme konečným cílem čtenáře. On příjde k nám a od AI dostane odpověď, kterou vykrademe autorům webových stránek, ale čtenáře ke zdrojovým stránkám nepustíme. Kromě toho budeme placeni firmami za propagování jejich výrobků a politiky za propagování jejich stran – oni budou muset uplácet AI, ne voliče či zákazníky.“
Kdyby student u zkoušky či psaní diplomové práce si tak bezostyšně vymýšlel, lhal a vykrádal cizí myšlenky, tak by se to označilo plagiátorství a končilo vyloučením ze školy. Když totéž dělají firmy pomocí AI, tak se tomu říká: „To víte, je to nedokonalý stroj.“ Ale to je stroj, který je naprogramovaný psychopaty. Jak to mohu vědět? Protože je naprogramovaný, aby lhal, vymýšlel si a vykrádal cizí myšlenky. Je fascinující pozorovat, že to většině světa nevadí.
Dalším cílem tvůrců AI je integrovat do ní mnoho programů tak, aby si je uživatel už nikdy nemohl koupit odděleně. Například slovníky, překladače, OCR programy na digitalizaci fotografie na text, mapy, výroba obrázků na zakázku ap. To jsou programy, které vyžadují velké databáze, takže není snadné si je vyrobit na koleně. Protože právě ty databáze nejsou volně dostupné a obecně právní ochrana databází je hodně složitá. Tyto programy vcelku nemají s AI moc společného, ale zapadají do celkového cíle AI. Učinit uživatele zcela závislého na tvůrcích AI a odříznout ho od firem, které vyrábějí tyto programy.
Zkušenost s překladačem
Dal jsem si vyhledávat jeden odstavec v hebrejštině. Vrátil mi jednu větu jak v češtině, tak v angličtině. Na první pohled bylo jasné, že chybí tři čtvrtiny toho odstavce. Tak jsem to zkoušel po částech. Nic nepomohlo. Musel jsem si ten odstavec přeložit sám. Důvod je jasný. Cenzura. Jednalo se o atentát nějakého Izraelského politika a to není informace, kterou podle překladače můžeme my v ČR mít. Kdybych měl nainstalovaný překladač ve vlastním počítači jako specializovaný program, tak taková cenzura není možná.
|
Zjevně zcenzurovaný text neodpovídá předloze Vložený text je totiž o žhářském atentátu na Abi Har Evena: "Zemřel kvůli svým zranění Abi Har Even, držitel ceny obrany Izraele, který byl smrtelně zraněn při žhářském požáru hotelu v Acre v průběhu nepokojů." Ti, co spoléhají na AI, se dobrovolně odevzdávají do rukou této cenzury, nad kterou nemají žádnou kontrolu. |
Položme si otázku, kolik Izraelitů by šlo s Mojžíšem, kdyby vědělo, že je čeká 40 let bloudění po poušti, při kterém oni osobně jistě umřou? A opravdu všichni, co pamatovali Egypt, zemřeli na poušti. Přesto Hospodin si myslel a my též věříme, že to mělo smysl. Stejně tak má smysl se učit jazyky a nespoléhat na AI. I když cena za svobodu je opravdu veliká. Jakous takous počítačovou nezávislost člověk získá, když si na počítač nainstaluje Linux[3].
Hon na blbce už začal...
Dělal jsem pár let psychologii reklamy a viděl jsem, že jak dokonale byly vytvářeny reklamy na cigarety, aby zaujaly děti. Jakými nástroji se sleduje chování konzumenta včetně jeho zraku. Že se zcela programově zkoumá, jak odchytit zvyklosti dětského diváka v televizi, aby se přes děti vytáhly peníze z rodičů. Nejchytřejší vědci a programátoři jsou nastaveni na hon blbců. Ten už začal a pamatujme, že není moc těžké přemluvit Otíka, aby prodal dům Pražákovi. Rozdíl mezi běžnými konzumenty AI a jejich tvůrci je totiž asi tak velký jako mezi Otíkem a Pražákem. Otíka chránil pan Pávek. Nás nebude chránit nikdo. Otík si myslel, že to s ním Pražák myslí dobře. I Samson si myslel, že to s ním Delíla myslí dobře, že ho má v podstatě ráda a v nejhorším, že ji přechytračí (Sd 16,4). Stálo ho to život. My si také myslíme, že to s námi tvůrci AI myslí dobře. Pamatujme ale na slova Ježíše (Mt 7,15): „Střezte se lživých proroků. Přicházejí v rouchu ovčím a v rouchu AI, ale uvnitř jsou draví vlci.“
Ponaučení - ostražitost
Vůči AI by tedy křesťan měl být opatrný stejně jako vůči všem lákadlům, které zotročují člověka - penězům, přemíře jídla či sexu, bezduché zábavě, pasivní konzumaci televize, velkému egu. Neustále je třeba mít napaměti, že AI je jen berla, tedy většinu času bychom měli chodit po vlastních nohách. Stejně jako je zdravé denně ujít několik kilometrů a vyhybat se nadužívání aut, tak bychom měli být schopni napsat oficiální dopis, program či diplomovou práci bez spoléhání na AI. Jako u každé nové drogy je třeba být zprvu u AI hodně ostražitý, a tak trochu se omlouvat Hospodinu, že si zahráváme s odjištěným granátem. To se například v případě digitálních her zanedbalo a dnes máme na mobilním telefonu závislou většinu populace dětí, která už není schopna ani číst ani psát. Za to nás Hospodin nepochválí. Cesta AI zavání podobným zotročením.
Literatura
1. Holan, Emil. Tvůrce železnic: Život G. Stephensona: [Kniha pro mládež]. V Praze: Čs. grafická Unie, 1939. 77 - [II] s. Knihovna Nové obzory. Řada životopisných monografií pro mládež od 12 let; Kniha 30. Stahněte si tuto knihu z Městské knihovny: https://www.mlp.cz/katalog/vypujcka/4261953
2. Tůma Ladislav. Dějiny populární hudby a jazzu. Skripta. Konzervatoř a Vyšší odborná škola Jaroslava Ježka, Praha 2007. "Na konci 40. let získává prioritu v šíření m.p.h. [moderní populární hudby] gramofonová deska před tiskem not." [str. 13]
3. Klimeš Jeroným: Končíme, Bill Gatesi! 2011 online https://linux.klimes.us
