Mgr. Jan Otcovský, varhanář, 2019-07-12
Už poněkolikáté zažíváme výjimečně suché léto, kdy varhany hromadně kolabují. Dovoluji si proto obrátit se na Vás hromadným dopisem a poskytnout několik prakticky ověřených rad, jak varhany udržet ve funkci, nebo dokonce zachránit.
Varhanám nevadí příliš změna teploty, ale výrazné změny relativní vlhkosti. Důvodem je, že dřevěné a kožené součásti varhan mají poměrně vysoký obsah vázané vody, který kolísá podle vlhkosti okolí.
V případě kůží dochází přesušením k zvýšení tuhosti, které se projeví sníženou těsnící schopností ventilů (u všech typů varhan) a sníženou ochotou míšků vykonávat požadovanou funkci (u pneumatických varhan). Problémy bývají reverzibilní, po zvýšení vlhkosti mizí.
V případě dřeva dochází ke změně velikosti dílů (nejvíce v tangenciálním a radiálním směru). Toto vede často k nefunkčnosti traktury, nefunkčnosti krytých píšťal (netěsné špunty) atd.
Tyto změny jsou obvykle vratné. U rozměrnějších dílů a dílů lepených z několika různých dřev během rychlého vysoušení vzniká uvnitř materiálu pnutí, které vede k deformacím tvaru a praskání. Obojí vede často k nevratnému poškození nástroje, které lze opravit pouze za cenu důkladnějšího rozebrání. Proto je vhodné omezit nadměrné snížení vlhkosti varhan i v případě, že se bez jejich funkčnosti můžeme dočasně obejít. Nadměrné zvýšení vlhkosti obvykle varhanám neublíží, pouze podporuje růst plísní a hub.
V průběhu roku se relativní vlhkost vzduchu (je udávána v procentech, dále bude psáno jen "vlhkost") v kostele mění. Na jaře se nevytápěný kostel zvlhčuje, od května až června nastává vysoušení, které díky naakumulovanému teplu pokračuje až do prosince (u jednotlivých kostelů jsou období změn a jejich intenzita různé). Ke sledování změn vlhkosti je potřeba pořídit spolehlivý vlhkoměr (viz poznámku pod textem) a občas se na něj podívat, aby jsme zjistili, jaká vlhkost je v daném kostele obvyklá. Obecně jsou hodnoty menší než 50 % nežádoucí (ve vytápěných kostelích ovšem může být vlhkost kolem 50 % celoročně). Hodnoty blížící se 100 % pochopitelně také nejsou žádoucí. Za optimální považuji hodnoty 60-80 %. Pokud nastane dramatické snížení, nebo zvýšení vlhkosti oproti normálu (o desítky procent), je vhodné začít konat. Možnosti jsou následující:
1 - větrání nebo nevětrání
Otevřením oken či dveří při vhodném počasí lze nežádoucí změnu vlhkosti znatelně omezit. Vyhodnotit úspěšnost zákroku můžeme pomocí údaje na vlhkoměru. Podobně může být užitečné v určitou dobu vůbec nevětrat.
2-misky s vodou.
By měly být standardní výbavou varhan. Do varhan je třeba rozmístit misky s VELKOU PLOCHOU HLADINY (vysloužilé plechy do trouby, misky pod obuv aj. V nouzi jsme použili i zahradní bazének (ten se ale na zimu špatně vylévá). Kýble nedostačují - nemají velkou plochu hladiny a potřebný počet se do varhan obvykle nevejde.
Pro menší dvoumanuálové varhany doporučuji cca 2 m2 vodní hladiny (pro extrémní léto, jinak stačí i méně). Není-li ve varhanách místo, je vhodné položit misky i přes vestavěný měch (lépe mírná změna ladění, než nehrát vůbec).
Misky je vhodné doplňovat vodou až do Vánoc, potom vylít. Místy používají varhaníci namočené hadry. Osobně to považuji to za pracné a málo účinné.
3-zvlhčovač
Vyšší intenzitu vlhčení zajistí zvlhčovač. Je dobré vybrat model bez zbytečné elektroniky a nepotřebných funkcí. Levnější variantou je ultrazvukový zvlhčovač (osvědčil se mi např. ROHNSON R-9501, cena cca 800 Kč). Je do něj třeba dávat demineralizovanou vodu (destilovanou vodu, vodu z kondenzační sušičky prádla aj.). Maximálně odpařuje cca 350 g vody za hodinu. Pro větší prostor je vhodnější průmyslový zvlhčovač (např. Trotec B 400, cena cca 7400 Kč). Lze jej plnit vodou z vodovodu a denně je schopen odpařit cca 40 litrů vody. Např. v pražské katedrále během období sucha udržují funkčnost varhan (kromě polévání podlahy) dva takové zvlhčovače. Bez nich by varhany nebyly schopné provozu.
Asi nejlepší využití zvlhčovače je umístit jej před sání ventilátoru. Varhany jsou pak "proplachovány" zvlhčeným vzduchem zevnitř a obvykle to velmi pomůže. Tímto řešením byl již několikrát úspěšně zachráněn festivalový koncert. Pro pohodlí varhaníka lze vytvořit zásuvku spínanou současně s motorem varhan a do ní zvlhčovač zapojit.
4-polévání podlahy vodou
Pokud je k dispozici lidská síla a v kostele dlažba (či jiná vhodná anorganická podlaha), je možné svinout koberce a rozlévat vodu po dlažbě (ve velkém kostele bylo zapotřebí 60 litrů denně po dobu několika týdnů, aby vlhkost stoupla o 5-10 %). V malém kostele postačí 20-40 litrů denně. V nouzi lze polít i podlahu na kůru. Je ovšem potřeba určité opatrnosti, aby nevzniklo víc škody, než užitku (promáčená klenba, houba ve varhanách aj.)
Kalibrování vlhkoměru
Prodávané vlhkoměry mají ukazovat relativní vlhkost vzduchu, ale někdy ukazují úplné nesmysly. Pokud chceme ověřit jejich kvalitu, můžeme vlhkoměr otestovat následovně:
Rozpustíme maximální množství kuchyňské soli v hrnku vody (aby zůstala ještě nerozpuštěná sůl na dně a vzniklý nasycený roztok nalijeme (i s nerozpuštěným podílem soli) do dostatečně velké průhledné nádoby (např. 4 l sklenice od okurek), přidáme vhodnou podložku, vlhkoměr a těsně uzavřeme. Ponecháme přes noc, vlhkost v nádobě se ustálí na 76 %. Pokud přístroj ukazuje jinou hodnotu, musíme s jeho chybou při budoucím měření počítat. Pokud si rádi hrajeme a máme k dispozici MgCl2, můžeme stejným postupem otestovat hodnotu vlhkosti 33 % a zhotovit si jednoduchý kalibrační graf.
Přeji příjemné léto bez výpadků varhan.
Poznámka JK
<>