Hebrejská abeceda a dopad laterality na způsob psaní psacích písmen

PhDr. Mgr. Jeroným Klimeš, Ph.D. 2022-04-18

Psaní v semitských jazycích je nezvyklé nejen pro tvar písmen, ale především proto, že vychází z levoruké orientace písma. Pokud chceme děti naučit psát elegantně hebrejsky, je třeba je naučit, kde je výchozí bod, od kterého se odvozuje rotace písmene, stejně jako způsob psaní horní a dolní kličky. Ta je totiž opačná než v latince.

Hebrejská abeceda

Vzhled hebrejských písmen se výrazně liší od českých, a tak našinec inuitivně neví, kde je začít psát. Jejich psaní má totiž logiku danou opačnou lateralitou, než je u češtiny. Za zmínku možná stojí, že v antice se psaly zprava do leva i latinské a řecké nápisy. Například inverzně byl napsán i Titulus crucis, tedy nápis INRI na Ježíšově kříži. U pravolevého psaní je třeba žákům vysvětlit jeho logiku, aby jejich písmo získalo přirozený charakter, jaký má u rodilých mluvčích.


Titulus crucis, neboli nápis INRI na Ježíšově kříži pochází z dob, kdy se ještě běžně psalo řecky i latinsky zprava-doleva, včetně zrcadlově převrácených písmen.

Písmena abecedy, alefbetu doporučuji se učit po třech:

123 – 456 – 789
אבג – דהו – זחט

אבג
דהו
זחט

Alef-bet-gimel
Dalet-he-vav
Zajin-chet-tet

10 20 30 – 40 50 60 – 70 80 90
יכל – מנס – עפצ

יכל
מנס
עפצ

Jod-kaf-lamed
Mem-nun-samech
Ajin-Pe-Cade

100 200 300 400

קרשת

Kof-reš-šín-tav

Hebrejský způsob psaní

Hebrejský způsob psaní je levoruký a tedy je zrcadlově obrácený k našemu pravorukému způsobu psaní zleva doprava. Naším výchozím bodem je pravý horní bod a od toho začínají všechna oblá písmena - o, a ap. Roztažením tohoto kroužku vzniká psací, kurzivní e čili klička, která je nakloněná je doprava. V hebrejštině je toto vše zrcadlově převrácené.

Týká se to i dolní kličky, která se točí obráceně než horní. V češtině například písmeno j začíná dolní kličkou jakoby v levém horním rohu a spodní kličkou se vrací do pravého horního. I tato písmena jsou v hebrejštině otočená: Ajin začíná kličku v pravém horním rohu a dolní kličkou pokračuje do levého horního rohu.

Poznámka pod čarou po zvídavé

Z fyzikálního pohledu je psací písmo součet několika harmonických oscilátorů, které vytvářejí rytmické pohyby jednotlivých svalů ovládajících ruku. Harmonický čili kyvadlový pohyb je nejplynulejší, vyžaduje nejméně energie, proto k němu psací písma inklinují a proto je i nejpříjemnější.

Například stačí dva na sebe kolmé oscilátory a posun, aby vytvořily již zmíněnou horní a dolní kličku - základ každého písma. Protože píšící ruka je vůči osám souřadnic natočená šikmo, jsou i oscilátory, a s nimi i celé písmo, ukloněné ve směru psaní (u češtiny doprava, u hebrejštiny doleva).

Vyznačený je český i hebrejský výchozí bod. Ty též determinují smysl otáčení kličky, a tím i způsob psaní písmen, přičemž dolní smyčka se otáčí opačném smyslu než horní.

Harmonické oscilátory tedy samy vytvářejí tvary podobné písmu, viz tento odkaz a obrázek:


Vyzkoušejte si sami na tomto odkazu.

Zápěstí vykonává tři základní pohyby, tedy jsou tři základní osciálotry:
A) Pronačně-supinační kroutivý pohyb (supinace je dlaň nahoru, pronace je dlaň dolu, mnemotechnická pomůcka "sahám pro něco, tedy pronace),

Pronačně-supinační pohyb je hlavní složkou zvedání a přikládání hrotu tužky na papír. Například zde u písmena alef (א) udělá ruka dvě otočky a právě pronačně-supinační rotací ve vhodnou chvíli přiloží hrot na papír.


B) Radiální a ulnární dukce (dlaň na stole a pohybujeme rukou doprava doleva),
C) Flexe a extenze (mávání nahoru dolu jako při pozdravu "papa").


Podle podílu jednotlivých složek se mění charakter písma toho kterého člověka. K tomu písmo dotváří pohyby prstů.

Tyto oscilátory jsou nějak nastaveny pro češtinu a zrcadlově pro hebrejštinu, tedy pokud chceme, aby se nám příjemně a přirozeně psalo hebrejsky, je třeba si v hlavě přenastavit tyto parametry - to je právě výchozí bod a způsob rotace - v češtině proti směru hodinových ručiček, v hebrejštině po.

Posbíral jsem bůhvíkde po Internetu návody, jak psát správně hebrejsky po skupinkách podobných písmen. Všimněte si, že opravdu první tah většiny písmen začíná v levém horním rohu. První řádka není vyjímka z pravidla, protože ajin, lamed a další dvě koncová písmena začínají dolní kličkou a porůznu přecházejí do horní. Vyjímky jsou na posledních dvou řádkách. Alef a gimel (א, ג) by se měly začít psát od spodu nahoru (podobně jako sousední šin a tet), aby si zachovaly hebrejský smysl rotace.

Český pravák se při psaní hebrejštiny dostává do podobné schizofrenie jako levák, pokud má psát česky. V češtině levák je nucen točit latinská písmena s opačnou rotací a s opačným posunem, než je vlastní jeho levé ruce, protože nemůže psát zrcadlově. To samé zažívá právák při psaní hebrejských písmen - jak posun, tak smysl rotace je opačný, než jaký má přirozeně levák píšící hebrejsky.

Pokud by vám toto nestačilo, stáhněte si tento návod: hebrew4christians

Hebrejsko-český GNU-GPL slovník pro studenty

Pokud se učíte hebrejsky, možná uvítáte průběžně vznikající hebrejsko-český slovník:

http://slovnik.klimes.us

Na rozdíl od jiných běžně dostupných slovníků explicitně zachycuje mluvnické kategorie daného hesla, neb je inspirován botanikou a slovníkem http://www.pealim.com .