Tak se nazývala kapela, ve které jsem pár měsíců hrál. Jednoho krásného dne mezi vánoci roku 1991 mi zavolal Vlasta Lenz – kapelník a nabídl mi, abych v této kapele hrál, já jsem to rád přijal. Potkal jsem tam pár skvělých lidí, se kterými se bohužel již nestýkám, ale rád na ně vzpomínám. Mé účinkování v tomto tělese ukončila jiná nabídka a to hraní v anglickém divadle, což bylo taky terno, ale o tom snad jindy. Vlasta Lenc byl nejen vynikající bubeník, který měl místo hlavy metronom, ale byl bohatý i na vytváření nečekaných asociací. Pár z nich jsem tady opsal na jeho věčnou památku. :-)
[kapelníkovi instrukce, opsáno přesně. Jak se dočtete, neměl to s námi lehké, že?]
Piano:
Naučit se hrát shuffle fox – levá ruka, pravá ruka
Naučit se hrát podklady, najít si na synt. zvuky harmoniky, smyčců, jazz organů, /a zapsat tyto zvuky do zvláštního zápisníčku/
Hrát opravdu střídmě, nebát se čekat, čekání je taky hudba, a zkusit hrát „ty jednohlasý sóla“.
Musí se najít adekvátní zvuky houslím, steel guitary, nechtějte prosím na mě, abych jednal kvůli 3 písním, kde tyto nástroje hrajou, ještě další členy, to není v lidských silách, ano? Chápete mě?
Snad ano. Jsem tedy alespoň zvědav, kolikrát to budu muset ještě říkat.
Pro nás všechny:
Je nutné zapomenout, že máme českýho ptáka, musíme si představit, že máme americkýho, ano? U kláves pokud možno, bych si ještě přál, aby se u piána naučili hrát glizanda prdelí. Je to dobrý efekt, američani to tak dělávají.
Kytara:
Prosím nesekat, to nejsou 60 léta, to jsou 50 léta, je nutno osvojit si tzv. swingový beglajt. Michal osvětlí. On to zná.
O přinesení španělky už raději nebudu hovořit. Anebo kolikrát ještě budu muset hovořit o přinesení španělky? Copak to není dost jasné? Presley ve svých raných letech bez ní neudělal ni krok. Já myslím, že jsme inteligentní bytosti, tudíž již se o tomto problému nebudu zmiňovat a budu trpělivě vyčkávat věcí příštích. Budu ovšem počítat ty dny, či týdny, než se ta španělka přinese.
Ještě něco, co se týká show – já vím, že už asi na Vás chci příliš, ale hlavně kytary – zkuste se při tom rytmicky pohybovat, a nebojte se např. kleknout při sóle, vypláznout jazyk /ani Chick Chorea se nestydí/, prdnout si, prostě hlavně něco dělat. Nejhorší ze všeho by bylo statovat. Voskové figuríny – to není rock’n’roll – předveďte prosím, že máte rhythm and bluesové spodky v kalhotách.
Děkuji za pozornost, přeji Vám příjemný týden.
[pozvánka podle kapelníka]
Kde: Klub AMFORA, ul. M. Pujmanové, metro Pankrác
Datum: Neděle ….. 1992 v ….. hodin
Úkoly pro Vás: sehnat další osazenstvo: své milenky/ce/, kolegy, kamarády, známé, nahodilé známé, prezidenty různých stran, hnutí, občanských aktivit, studenty, poslíčky, instalatéry, prodavače, zemědělce, natěrače, ženy na mateřských dovolených /můžete tam zajet i s kočárkem/, truhláře, ing-y, JUDry, MUDry, Csc-áky, CIAtiky, PIAtiky, AVIAtiky, Astronauty, umjelce, sběratele, Čerty a Káči, Prodané nevěsty, topenáře, lešenáře, zbloudilé ovečky.
Vstup: prosím pěkně Kč: …..
Pozdrav: posílá Rock’n’Roll Angels
[Tuhle pozvánku jsme nakonec vyrobili s Michalem Pospíšilem.]
Vlastimil Lenz - kapelník, hlavní zpěvák
Michal Pospíšil - basa
Roman Míšek, Jerry Klimeš - klávesy
Jiří Daněk, Pavel Turner, Kamil Obluk - kytary
Martin Šulc - saxofon
Hana Pelcová, Renáta Podlipská - zpěv
Jasně, stále to smaží, sice už beze mě a i bez Rock'n'Roll, zkrátka s Jeromem odešel i Rock'n'Roll. :-) Každopádně si je můžete objednat: Andilci! Teď jim navíc vyšla deska:
