Jak se měří mravní zralost společnosti?

(c) Mgr. Jeroným KLIMEŠ 1995

Poznámka: Jaké to je, když Klaus zná lépe katolickou teologii, než samizdatově vyštudovaný Halík. Tak on Halík má jiné dobré nápady, tak mu tento momentary lapse of reason or knowledge promineme, ze?

 

Ti, kdo sledují politické diskuse, si jistě nenechali minulý týden ujít pořad Netopýr, kde se sešli vskutku významní hosté: V. Klaus, T. Halík, E. Kohák a V. Bělohradský.

Dovolte mi, abych se pokusil objasnit větu, kterou do diskuse přinesl V. Klaus, když citoval jakého si teologa, jehož jméno zapomněl. Zdálo se, že tuto zásadu neznal ani P. Halík a že ji ani správně nepochopil. Jelikož ani já si doslovně nepamatuji, jak přesně onu větu pan premiér pronesl, budu citovat její variantu ze skript našeho předního moralisty J. Skoblíka: "Společnost je tím mravně zralejší, čím méně mravní síly žádá od jednotlivce v konkrétním rozhodnutí."

Klasickým příkladem jsou daně. V okamžiku, kdy daně jsou nespravedlivě rozděleny, stoupá pokušení postižených občanů je neplatit, což také není správné. Skoblík píše dále: "Je nemorální chtít nahradit nedostatečný daňový zákon apelem na silnější etické cítění občanů." A to bylo to, co chtěl říci V. Klaus v diskutovaném článku: Lidé nejsou ti špatní, my musíme zlepšit systém, aby jim tak ulehčil či umožnil cestu k lepšímu.

To je věta, se kterou nadšeně souhlasím, jen mě trochu mrzí, že stejnou zásadu nepoužil V. Klaus v případě návrhu o prodloužení civilní služby, kdy obhajoval zavedení kádrovacích komisí slovy, že bránit vlast je čestná povinnost a že každý by měl být schopen obhájit své rozhodnutí odmítnout základní vojenskou službu před touto komisí.

Myslím si, že v tomto případě to byl právě pokus nahradit nedostatečný pořádek a systémové změny v armádě apelem na silnější etické cítění občanů.