Muži a ženy nejsou stejní...

PhDr. Mgr. Jeroným Klimeš, Ph.D. 2015-05-05

Není pravda, že vše, co opravdu potřebuji znát, jsem se naučil v mateřské škole. I gymnasium ve mě zanechalo nesmazatelnou stopu. Na jedné z lavic totiž stálo: "Muži a ženy nejsou stejní. Kupříkladu ženy nemají penis, a to po celou dobu svého života." Když jsem v letech 1981 až 1985 studoval gymnasium Vimperk, tak to ještě byl vtip. Ale v tomto světě už to vtip není.

Když je rozdíl opravdu jen v tom penisu...

Evropská unie si usmyslela, že poručí větru dešti a věří v naprostou zaměnitelnost rolí jednotlivých pohlaví. Co jsem se na gymplu dozvěděl, jako bych u ombudsmana našel. Zavolali mě dolu na příjem, že tam má kolegyně problém s klientem. Přišel jsem, řekl "Brý den" a sedl si do rohu. Najednou šlo vše jako po drátkách. Kolegyně bravurně vyřešila problém. Já jsem řekl nashledanou a šel si dát kafe. Rád bych podotkl, že to, co přišlo, nebyl psycholog, ani žádný MUDr., JUDr., PUDr., protože ten pán mě vůbec neznal, já jsem kromě pozdravu neřekl ani slovo a kolegyně tomu právnímu problému stejně rozuměla lépe než já. Prostě jsem své kolegyni jen dočasně propůjčil ten chybějící penis. Je to trapné, ale je to tak.

Když je rozdíl v pořádku...

Když muž přijde z práce, praští sebou na kanape a přikryje se dřív novinami, dnes tabletem. Žena (podotýkám že oprávněně) brblá, že jí nepomáhá s domácností. Důvod je ten, že průměrný muž má úroveň pořádku nastavenou o řád níže než žena. On se proto vrací do domácnosti, která je o řád čistější, než jak by vypadal jeho staromládenecký byt. Nemá tedy žádné puzení se zvednout a nějak domácnost organizovat. Ženu tedy nepéruje, jen jí nepomáhá.

Ženy totiž brblají ještě více, pokud mají muže, který je pedant a má hladinu pořádku nastavenou ještě výše než oni. On: "Můžeš mi říct, proč necháváš špinavý hrnky na kuchyňský lince?" "Vždyť jsou tam jen dva od večeře?" "A to by tě ubylo, kdybys je dala rovnou do myčky?!"

Když si ale muž a žena prohodí role a on je mužem v domácnosti, tato asymetrie se neprohodí. Žena přichází domů a nachází domácnost ve stavu, který ona rozhodně nepovažuje za ideální. Výsledkem je, že muži minimálně krafe do toho, jak domácnost řídí, v horším případě se převlíkne a vrhne do úklidu. A začíná jí druhá směna - žádné noviny, žádný tablet. To vůbec nehovořím, že některé s těch žen si stěžují, že jí manžel se zástěrou najednou nepřipadá dost sexy. Moje kamarádka - vědecká pracovnice - to takto měla a říkala, že to sice jde, ale že to přirozené uspořádání je přeci jenom jednodušší. Pravda po rukou se dá taky chodit, ale po těch nohou je to jednodušší.

Je pravda, že muži málo doceňují ženské role - mateřství a práci v domácnosti. Nicméně je proto řešením přestat je dělat úplně? Rodit se dá opravdu jen od 13 do 45. Když se to v této době nestihne, pak se honí bychové, statní junáci.

Kariéra uprostřed života...

Připomeňme ještě jednu přirozenou asymetrii mezi muži a ženami. Zkuste si projít paměť a najít případ muže, který od dětství do třiceti byl úplný nýmand a najednou se ve třiceti letech probudil a jako Fénix z popela udělal závratnou kariéru. Člověk narazí na kde co, ale takový přírodní úkaz se jen tak nevidí. Naproti tomu, ženy běžně jsou schopny se vrátit do práce a udělat slušnou kariéru i po dětech. Samozřejmě když je žena blbá před dětmi, tak jí těhotenství nezvýší IQ, aby najednou byla zázračně kariérně úspěšná. Bohužel jen EU si může myslet, že když se taková žena vzdá dětí ve prospěch kariéry, tak si nějak pomůže. Naopak, nebude mít nic - ani kariéru, ani děti. Naopak chytré ženě mateřství na kariéře neuškodí, je schopná udělat kariéru i po dětech. Samozřejmě těsně po dětech jde na nějakou zahřívací, startovní pozici, ale za dva roky už je vedoucí.

Moje teta měla tři děti, pak dělala hlavní sestru fakultní nemocnice a doktoři před ní salutovali. Anna Šabatová tři děti a pak kariéra ombudsmanky. Magdaléna Vašaryová taktéž - po dětech kariéra velvyslankyně ve Vídni. Toto muži nedokáží - když nenastartují kariéru do 30, tak už ji nenastartují nikdy. Zůstanou zkrachovanci.

Různé druhy frustrační tolerance...

Další přirozená asymetrie, která stěžuje zaměnitelnost rolí, je různá odolnost vůči různým druhům stresu. Ženy lépe snášejí monotónnost prostředí a stereotyp. Jak říkají, ať prší či leje, ať mám 36 nebo 40 °C, prostě matka musí fungovat vždy. A opravdu funguje. Naproti tomu ženy hůře snášejí vztahovou nepohodu. V polorozbořených vztazích nezůstávají, častěji dávají návrhy na rozvod, a napjaté vztahy na pracovišti je deptají více než muže. Analogicky muži lépe zvládají válečnou vřavu - řev, hádky, pnutí. Pokud s nimi ženy chtějí v těchto prostředích býti musí s nimi výti. To je hlavní důvod, proč se ženám na tyto pozice moc nechce - je tam nevlídno.

Podíl ženy na polidštění opice

Pokud žena potlačí své ženské chování, narve se do vypasovaných kalhot, které dokonale zdůrazní všechny její neforemné špeky, a vůbec vypadá s krátkými vlasy jako karikatura muže, pak ji muži pochopitelně přestanou vnímat jako ženu a chovají se k ní jako ke Karlovi. Pozor, mužům netřeba moc opakovat, že na ženy nemusejí brát ohled. To oni mají v krvi. Nešlechtěný a neformovaný muž je totiž od podstaty sebestředný hulvát žijící v bordelu. Nemá žádnou potřebu kohokoli pouštět do dveří či mu nosit tašky. Pokud mu, milé ženy, jen naznačíte, že byste byly rády, aby na vás nebral ohled, tak se mu rozzáří očíčka. A chcete-li vidět opravdu nelíčenou radost, tak mu navrhněte volný vztah bez závazků, ale s tím, že vy mu budete věrná.

Vzpomínám si na jednoho muže, který několik let nebyl schopen pochopit, kde udělal chybu, když své ženě dvě hodiny před porodem řekl: "Už jsem ospalý, jdu spát. Kdybys něco potřebovala, zavolej si taxika." A ona si ho - jako správná emancipovaná feministka - opravdu zavolala a nikde nebyl problém. Jen ona si feminismus takto nepředstavovala...

Jak si kdo ustele, tak si lehne

Milé dámy,

musíte své syny od dětství pérovat, že mají pouštět ženy sednout, nosit jim zavazadla, i když jsou lehká, pouštět je do dveří, chodit před nimi ze schodů a nahoru do schodů a chránit před rvačkou v hospodě. Pokud tak nebudete dělat, zapomeňte na to, že oni vám budou k ruce, až je budete skutečně potřebovat. To není o sociálních stereotypech, ale o tom, jaká je lidská přirozenost a vrozené asymetrie mezi pohlavími. Jak to dnes nastavíte, takový budou mít osud nejen vaše dcery a snachy, ale i vnoučata.