PhDr. Mgr. Jeroným Klimeš, Ph.D. 2019-07-09
Na složité otázky bývají jednoduché odpovědi. Lunární měsíc má přibližně 28 dní, děleno čtyřmi je sedm. Za sedm dní přibude nebo ubyde polovina měsíce. V dobách, kdy se dělaly oslavy novoluní, byla toto docela jednoduchá, praktická poučka, jak se orientovat v čase. Podívejte se na obrázky z programu Stellarium.
Změny Měsíce po sedmi dnech čili po týdnu
|
|
Nov neboli novoluní Stlačte klávesu F5 a uvidíte novoluní. Staří Měsíce je 0,4 dne. Za sedm dní přibude měsíce polovina, ale přesto se tomu říká první čtvrť. První čtvrť Stáří 7,6 dne. Za sedm dní přibude další polovina a bude měsíc bude úplný. Úplněk Stáří 14,6 dne. Za sedm dní přibude další polovina, ale paradoxně se říká druhá čtvrť. Druhá čtvrť Stáří 22,1. Za sedm dní zas přibude polovina a bude opět novoluní. |
Jak už bylo řečeno novoluní je důvod k oslavě či pletichám:
Jónatan se tedy Davida otázal: "Co chceš, abych pro tebe udělal?"
David Jónatanovi řekl: "Hle, zítra je novoluní a já mám sedět s králem u jídla. Propusť mě a já se budu až do třetího dne navečer skrývat v poli. Bude-li mě tvůj otec pohřešovat, řekneš: »David mě naléhavě prosil, aby si směl odběhnout do svého města Betléma; koná se tam výroční obětní hod pro celou čeleď.« (1 Sa 20,5-6)
Jak začíná nový lunární měsíc?
Lunárních měsíců je dvanáct do roka, proto Babyloňané počítali ve 12 soustavě a stejně tak rozdělili den i noc, i celou oblohu na dvanáct znamení, které každý den trvá dvě hodiny a každé souhvězdí Zodiaku vydrží na obzoru při východu Slunce přibližně jeden lunární měsíc.
Souhvězdí (nebeská klenba) se pohybují od východu k západu a protočí se každý den dokola, proto podle něho můžeme určovat hodiny – každé znamení je nad obzorem přibližně dvě hodiny. „Chodící hvězdy“ (planety, Měsíc a Slunce) se pohybují po klenbě samé v opačném směru byť pomaleji, jako by od západu k východu a vzájemně se předhánějí. Měsíc se pohybuje po nebeské klenbě nejrychleji ze všech „chodících hvězd“, nejpomalejší je Saturn.
Před koncem lunárního měsíce vychází Měsíc sám na východě nějaký čas před Sluncem a pomalu se k němu přibližuje. V této době zapadne nejprve Měsíc, a pak po něm Slunce, které ho přezáří, takže západ Měsíce není před koncem lunárního měsíce vidět.
Postupně ale Měsíc Slunce po klenbě předběhne, což znamená, že ráno vyjde napřed Slunce a pak Měsíc, který ale právě kvůli Slunci přes den neuvidíme. Musíme počkat na večerní západ Slunce, kdy naopak po té, co Slunce zapadne, objeví se na obloze srpek Měsíce.
Ten den, kdy se objeví po západu Slunce poprvé srpek Měsíce, je začátek lunárního měsíce.
Na této animaci máme za sebou pět západů Slunce (okolo -0016-08-17) zachycené v přibližně stejný večerní čas, tak aby se Slunce nad obzorem nehýbalo. Každý den se trochu posune souhvězdí Panny i Lva směrem k západu. Za měsíc se takto vymění, protože na obloze zaujímají přibližně 30°, tzn. 1/12 kruhu. V protisměru vůči souhvězdím se pohybuje Venuše i Měsíc. Ve směru klenby se pohybuje pouze Merkur, protože je nyní v tzv. retrográdní smyčce, která se týká pouze malých planet (Merkur, Venuše, Mars).
První den novoluní Měsíc vůbec není vidět, protože zapadá před Sluncem. Druhý den je skrytý ve stromu na obzoru. Teprve až třetí den se objeví po západu Slunce, když bude v konjunkci s Venuší i Merkurem ještě jako nov. Teprve následující den, kdy je srpek Měsíce u hvězdy Spica, se považuje za začátek dalšího lunárního měsíce.
Pro zvídavé podle juliánského kalendáře je to středa 17.08.0017 př. Kr. (BC, a.C.n., BCE, př. n.l.; astronomicky rok -16). Juliánské číslo dne (JDN) je 1715443. Podle gregoriánského kalendáře je to ale středa 15 srpna 17 př. Kr.. Podle židovského kalendáře začal 1 Elul 3744 Anno Mundi a s objevením srpku Měsíce skončil i den 30 Av 3744 A.M.
Ještě jednoho zajímavého pohybu si může pozorný pozorovatel všimnout. Slunce se pomalu šine směrem k západu mírně šikmo dolu. To se pohybuje od letního slunovratu k zimnímu, tzn. od severozápadu šikmo dolů na jihozápad.
Jen na závěr je třeba poznamenat, že toto je animace z programu Stellarium, kde byla odstraněna modrá atmosféra, proto je to tak hezky názorné. V přírodě si tyto zákonitosti musíme domýšlet.
Závěr
Pro toho, kdo žije v divoké přírodě a nemá po ruce přesný solární kalendář, je lepší se orientovat právě podle tohoto archaického lunárního kalendáře.
Slunovraty jsou dobře pozorovatelné podle místa, kde zapadá Slunce. Zimní slunovrat na jihozápadu dobře vyznačuje začátek roku.
Od něho se dá přesně určit začátek prvního lunárního měsíce, jehož fáze se snadno odpočítávají v sedmidenních týdnech.
V divoké přírodě tedy stačí znát den a lunární měsíc po zimním slunovratu, a pak už je snadné zpětně dohledat přesně datum podle našeho gregoriánského kalendáře.
Proč má úhel 360°?
Protože rok má 365 dní. Každý den se tedy posune Slunce přibližně o jeden stupeň kolem Zeměkoule. Tedy dělit úhel na 360 dílků je přirozené.
Proč má rok 12 měsíců?
360÷12=30° To je jeden dílek na ciferníku hodin, ale i přibližně počet dnů lunárního měsíce. Tedy opět přirozené členění.
Proč má den 2×12 hodin?
Den se skládá ze dvou částí: dne a noci. Dvanácka přišla z těch dvou předchozích důvodů.
Jak se orientujeme v prostoru?
Náš svět je orientován podle severu. Je tam magnetický pól, tedy tam ukazuje střelka kompasu. Je tam hvězda Polárka, kolem které se točí celá nebeská klenba. Všechny mapy jsou orientovány k severu. Ale to je vcelku novinka. Už slovo orientovat nezapře svůj původ v latinském slovu Orient - východ. Pro člověka, který žije bez kompasu a dalekohledů, je začátkem dne východ Slunce, tak si stoupne a podívá se k východu. Vlevo je sever, vpravo jih, za zády ma západ. Na jihu bude slunce v poledne (nejkratší stín), ergo jihu se též říkalo polední strana. Protože se předpokládalo, že Slunce obíhá zemi, takže o půlnoci by tedy mělo být na druhé straně - na severu - ergo půlnoční strana. Jinými slovy hlavní a výchozí světovou stranou není sever, ale východ.
Tuvia Pollack popisuje tyto používané názvy v hebrejštině.
Východ: Qedem (přímo naproti), Mizrach (východ Slunce), Motsa (vyjítí Slunce)
Západ: Yam (moře), Ma’arav (k večeru), Achor (vzadu)
Jih: Negev (Negev - poušt na jihu), Darom (dolů), Teman (pravá strana), Yamin (napravo při pohledu k východu Slunce)
Sever: צָפוּן (tsafon - skrytý čili skryté Slunce), Smol (vlevo při pohledu na východ)
Pro šikovné ruce zde máme ještě vystřihovánku slunečních hodin.
Pokud umíte trochu anglicky, stáhněte si tuto knihu našeho krajana Davida Sterna o pozorování oblohy prostým okem
