PhDr. Mgr. Jeroným Klimeš, Ph.D. 2004
Sestra mě občas škádlívá narážkami na znamení zvěrokruhu. Jednak dobře ví, že na ně nevěřím, ale zčásti i proto, že ji, coby nejmladší sestru, baví píchat do vosího hnízda a provokovat nejstaršího bratra. I to má své kouzlo, jak všichni víme. Její poslední provokace přišla, když se mi narodila dcera. Sestra mi poslala, jak jinak, provokativní narážku: "Pořád lepší lev nežli váhy." Opět se jí podařilo mě zatáhnout do smskové debaty, která měla své pokračování ještě asi týden na to. To jsme jeli se ženou a s dítětem z porodnice domů a při cestě jsme vzali nějakého stopaře, který se potřeboval dostat do Českých Budějovic. K večeru přišla od sestry smska, že ten stopař s dreadlocks je prý její dobrý kamarád a že jel právě za ní. Jestli prý i toto je pro mě jen pouhá náhoda, že jsme to byli právě my, kdo jej svezl.
Carl Jung na začátku minulého století přišel s pojmem synchronicity, který se pokouší vysvětlit různé udivující shody náhod. Podle jedné interpretace tohoto pojmu jsou všechny probíhající jevy na světě vzájemně propojeny jakoby do jednoho toku. Z toho vyplývá, že když porozumíme chování jedné časti můžeme usuzovat, co se děje v celém vesmíru či v jiné části světa. Klasickou ukázkou takové synchronicity má být astrologie. Jinými slovy z hermetického pravidla: "Co nahoře, to dole" vyplývá, že to co se děje na úrovni hvězd je provázáno zde dole na Zemi s lidskými životy. Podle stejného principu synchronicity je náš život propojen s děním v kávové sedlině, letem ptáků, ptačími vnitřnostmi, rozkrojeným jablkem, odlitým olovem ap. Problém prý je jen v umění vyčíst z hvězd, z lógru, z karet či nepořádku v dětském pokoji tu správnou výpověď o osudu toho kterého člověka.
Tato teorie synchronicity a jiné podobné magické uvažování vypadá líbivě, má svou povrchní logiku. Navíc v dnešní době roste jeho popularita tím více, čím více upadá popularita vědy. Zejména přírodní vědy dosáhly svého vrcholu v devatenáctém století, kdy kdekdo měl doma svou laboratoř a patentové úřady byly v obležení vynálezců. Ale jako každá móda časem pomíjí, tak pomíjí i opojení vědou. Lidé zkoušejí najít štěstí v oblastech, kterým vědecké myšlení dříve příliš nepřálo. Tím je právě magické myšlení.
I když se církev dnes od astrologie distancuje, není možno popřít, že známí tři králové se vydali hledat Židovského krále, tj. Ježíše pouze na základě astrologické úvahy. Tedy astrologie může představovat myšlení nepřesné či dokonce i mylné, ale není vysloveně teologicky bludné či proti křesťanské. Problém je v tom, že dosud se nepodařilo statisticky ověřit astrologické předpovědi. Například nepodařilo se dokázat, že representanti různých znamení opravdu mají různé nebo dokonce protikladné povahové vlastnosti. To se dá chápat tak, že buď mezi znameními skutečně není žádný rozdíl, nebo že jen astrologové nedokáží přesně definovat, jak by se měly tyto povahové vlastnosti zřetelně odlišovat. Buď jak buď, v důsledku to znamená, že astrologické závěry nejsou prakticky využitelné.
Jak by ale měla vypadat taková praktická využitelnost? Psychologické testy také nemají stoprocentní účinnost, ale přesto dají se v praxi použít například ke zvýšení účinnosti přijímacího řízení. Například výcvik pilota je velmi nákladný. Řekněme, že běžné přijímací řízení má účinnost 33 %, tj. na jedno kvalitního uchazeče přijme dva další, kteří se ke konci studia ukáží jako nevhodní. Dobré psychologické testy dokáží zvýšit účinnost takového přijímacího řízení řekněme na 66 %, tj. na jedno nekvalitního uchazeče máme dva úspěšné piloty. Jestliže výcvik pilota stojí několik miliónů, tak i takové třetinové zvýšení účinnosti přijímacího řízení je opravdu citelně znát a finančně se vyplácí. Takto se používají psychologické testy v praxi, ale bohužel žádný astrolog není schopen sestavit baterii kritérií, podle kterých bychom z data a hodiny narození dokázali eliminovat nevhodné uchazeče o pilotní zkoušky, zbrojní pasy ap. Na druhé straně podotknout, že i mnohé psychologické testy se ukazují jako nevhodné pro řadu aplikací. Například projektivní Rorschachův test se nesmí v USA používat na prokazování viny, protože již mnohokráte vedl k falešným obviněním. I u něho, stejně jako u astrologických předpovědí, je největší problém spolehlivá interpretace velmi komplexních až chaotických vstupních dat.
Vzhledem k tomu, že nikdo nedokáže využít synchronicity k upotřebitelným závěrům v praxi, stávají se ze zastánců tohoto pojmu sběrači mimořádných náhod a koincidencí. Takovým sběračem, jak jsme viděli, je i má sestra. Když jsem jí náhodou svezl kamaráda, tak má velkou radost a pocit vyjímečnosti. Zkrátka ví, že ten den nežila nadarmo. Proč bych ji tuto radost bral, že? Stejně tak se dá využít astrologie či tarotové karty jako jakési projektivní či podnětové symboly, kdy člověk nad obrázky medituje o svém životě, a tak si vlastně ujasňuje, čeho dosáhl a kam dál směřuje jeho život. Takové rozvažování, i když stojí na mylných předpokladech, může mít pozitivní vliv na psychickou integritu.
Osobně se však nechci stát sběračem mimořádných náhod. Myslím, že křesťanství má mnohem lepší model, než je synchronicita. Je to model Božího království, na jehož budování se spolupodílíme. Představme si divocha, který by přišel do našeho domu, kde by nebyli žádní lidé. Říkal by: "To přeci není náhoda, že tolik ploch spolu svírá pravý úhel. To přeci není náhoda, že když zmáčknu tento vypínač, tak se rozsvítí světlo." Ovšem, že to není náhoda. Byl to úmysl stavitele, který náš divoch není schopen pojmout. I my vidíme prapodivné a udivující shody náhod a snažíme se pochopit úmysl Stvořitele. Jenže většina Božích úmyslů nám stejně zůstane skryta.
Na druhé straně díky Kristovi víme, že jsme povoláni k tomu, abychom tyto pozoruhodné náhody nejen sbírali a vyhledávali, ale především spoluvytvářeli. Tedy v případě stopaře a kamaráda mé sestry. Bůh má tisíce úmyslů, které naplňuje tím, že se dotyčný přemisťuje z Prachatic do Českých Budějovic. Já mám v tomto procesu jen částečný úkol: Když jedu okolo stopaře, tak si vzpomenu na slova: " Kdo tě prosí, tomu dej, a kdo si chce od tebe vypůjčit, od toho se neodvracej." Tímto se podílím na tom, aby se dříve viděli lidi, kteří se mají rádi, aby tak dříve přišlo Boží království. Sice nemám žádný psychologický ani jiný spolehlivý nástroj, jak zjistit, proč Bůh chtěl, abych zastavil právě kamarádovi své sestry, ale to mě až tak netíží. Mě stačí to vědomí, že on to ví. Místo sbírání mimořádných náhod a prapodivných koincidencí raději pozoruji, jak se mé úsilí o budování Božího království projevuje v praxi. Například jak snaha pomoci stopaři nakonec vedla k napsání tohoto článku. Stejně tak jsem zvědavý, jak na tento článek bude reagovat má sestra. Zkrátka být přítelem Krista a spolupodílet se na budování jeho království je mnohem dobrodružnější počin, než být jen vyjeveným sběratelem mimořádných náhod, se kterými si stejně při našem omezeném intelektu nevíme rady.