Sestra Magdalena, občanským jménem Anna Schwarzová (přezdívaná Nina), žije v klášteře bosých karmelitánek v Krakově. Narodila se 14. března 1921 v pražské židovské rodině, větší část nacistické okupace prožila v Terezíně. V padesátých letech ji komunistický režim na několik let uvěznil - a aby toho nebylo málo, v polovině let osmdesátých byla v Československu kvůli svým opozičním aktivitám zařazena na index nežádoucích osob. Povedl se jí tehdy unikátní „kousek“: zatímco Státní Bezpečnost vyhnala mnohé odpůrce režimu na Západ, sestra Magdalena „emigrovala“ do Polska.
Víte, po devětaosmdesátém měla církev obrovskou šanci, kterou jsme úplně pro... Ty tečky si doplňte. První, o co se začala církev starat, byly peníze, majetky, lesy, lány, úplně se kašlalo na to, že lidé přestávají chodit do kostela. Kdyby to tehdy vzali do ruky kněží s čistýma rukama, kterým by šlo o podstatné věci, snad dnes mohla být jiná situace. Vždyť se podívejte, koho v Praze prosazují na blahořečení: dokonce i ty, kdo se v těžkých dobách jednoduše podělali. A ti stateční, skuteční mučedníci, zůstávají stranou. V Polsku je to totéž v modrém, jenže tady do toho ještě smrdí xenofobní a antisemitské Rádio Maria, které v Česku naštěstí neni... Nejhorší je, kolik Poláků i Čechů říká, jak bylo za komunismu dobře. Jsou úplně oblblí.