S nikým se na cestě nepozdravujte.

PhDr. Mgr. Jeroným Klimeš, Ph.D. 2017-07-09

Tato věta je Ježíšův pokyn učedníkům, které po dvou(*) rozesílá do okolních vesnic, do kterých chce sám přijít (Lk 10, 4).

Co to asi v praxi znamenalo 'pozdravit se na cestě s někým'?

Trochu napomůže slovenský překlad: "Cestou sa při pozdrave s nikým nezdržujte!" Asi je míněno: pozdravím někoho, zakecám se, co rodina, děti, jak se urodilo, zajdu "na kafe" a den v háji... Kdyby den: "Když k němu ti Samařané přišli, prosili ho, aby u nich zůstal. I zůstal tam dva dny." (J 4, 40) Podobně u emauzských učedníků: "Když už byli blízko vesnice, do které šli, on jako by chtěl jít dál. Oni však ho začali přemlouvat: "Zůstaň s námi, vždyť už je k večeru a den se schyluje." Vešel tedy a zůstal s nimi." (Lk 28, 28-29)

To byl zřejmě způsob trávení volného času, když nebyly emaily, telefony a SMS. Prostě šli, zakecali se a když jim bylo fain, tak spolu pobyli dva dny žvaněním a hodováním. Pak že telefony/emaily/auta sbližují... Tato stará praxe sbližovala mnohem víc. Uvědomme si, že strávit s někým dva dny znamenalo spát s tou rodinou v jednom pokoji "v jedné ložnici", kde všichni společně usínali a do noci brebentili. Děti při tom poslouchaly - ušiska napjatá - dokud neusly.

Úplně jiný svět, že? :-)

(*) Na okraj všimněte si - "po dvou" - již to je rozdíl od dnešní praxe, kdy faráři tráví celý život na faře o samotě.

00A0