PhDr. Mgr. Jeroným Klimeš, Ph.D. 2013
Metoděj Habáň je v katolických kruzích známý dominikán a tomista, více na této stránce. Tedy pro mnoho lidí velký učitel a vzor. Václav Pospíšil, který jej znal osobně, podává o něm toto svědectví:
„To komunisti nám nesebrali majetek, ale Bůh prostřednictvím komunistů nám jej sebral“. A dodával, že v Olomoucké arcidiecézi, která vlastnila polovinu Moravy bohoslovci umírali na tuberkulózu a ředitelé arcibiskupských statků provdávali dcery s milionovými věny. Ještě vyprávěl, jak si vyhnané sestry františkánky stěžovaly svému zpovědníku a on jim řekl: „Náš otec zakladatel se o nás stará. Jakmile máme nějaký majetek, na kterém bychom ulpěli, hned nám jej vezme“.
Já (JK) jen dodávám, kéž by se tak co nejrychleji stalo. Církev jako jakýkoli jiný lidský subjekt neumí s penězi nakládat v souladu s Boží vůlí. Má ho mít v míře minimální, tzn. jako Ježíš, pro svou základní potřebu. Ne žádné investiční latifundie, které mají živit klérus, jak je dnes úmysl katolického vedení.
Jen si vzpomínám, jak se v Líbeznici prodávaly pole. S farníky se samozřejmě nikdo nebaví, ale nebaví se nikdo ani s farářem. Ten mi říkal, že si ho zavolají na arcibiskupství – ne biskupové, prostě tamní úředníci. Dají mu na stůl smlouvu a řeknou, ať to podepíše. On to v rámci církevní kázně samozřejmě podepsal.
Kde jsou ty peníze? Nevím. Čert je vem! Ale bohužel čert taky bere katolickou církev, která díky těmto penězům může formálně existovat celé desetiletí bez ohledu, jakou pastorační práci odvádí pro věřící. Ta je opravdu otřesná. Viz příklad M. Habáně – bohoslovci umírají na tuberkulosu, ale pro ty majetek není. Prostě církev neuvažuje jako Ježíš.