Všichni znají tradiční katolickou představu: Ke každkému oplodněnému vajíčku, které je schopné života a růstu do dospělého člověka, vytváří Bůh nesmrtelnou, nehmotnou duši. Dobrá, tak se ale podívejte na následující obrázek:
Tento člověk má na sobě tzv. Blaschkovy linie - střídající se černé a bílé pruhy. Jak takové pruhy vznikají? Je to projev chimérismu. Jeho matka byla běloška a dejme tomu v pondělí měla pohlavní styk s bělochem. Při tomto styku se oplodnilo jedno uvolněné vajíčko a podle katolického učení mu Bůh stvořil nesmrtelnou duši. Ve středu měla pohlavní styk s černochem, oplodnilo se druhé vajíčko a i tomu Bůh stvořil nesmrtelnou, nehmotnou duši. Jenže za pár dní bez dalšího přičinění ženy tyto dvě vajíčka splynuly. Jejich buňky se chaoticky promíchaly, a tak vznikl muž, který je složeninou dvou brášků - černého a bílého. Čí duši má? Bílého bratra nebo toho černého? Co se stalo s duší toho druhého? Zabil Bůh oboje předchozí duše a vytvořil tomuto človkěku duši třetí? Atd. Uvědomme si, že podle tradičních představ je nemožné, aby jednoduchá, nesložená, nesmrtelná a nehmotná duše jen tak s něčím splynula... Prostě tady vznikají neřešitelné aporie.
Díky těmto a podobným úvahám, jsem dospěl k přesvědčení, že tradiční představa duše jako nehmotného batůžku na hmotném nosiči je mimo. Proto jsem do své knihy: Psycholog a jeho svědectví o Kristu zařadil kapitolu o nesmrtelnosti, kde hledám alternativní teorii k tomuto zdá se již nefunkčnímu pojetí. Uznávám, že se Vám nemusí líbit. Já však jinou lepší neznám. Pokud znáte lepší teorii, která by skloubila popsaný chimérismus s učením o nesmrtelnosti. Sem s ní! :-)