Stříbro je pro děvčátko -- zlato je pro paní,
měď, ta je pro umělce, jenž zná se v tepání
“Dobrá,” řekl si baron, v své tvrzi zakopán,
“ale železo, chladné železo. je všeho světa pán.”
I přestal svého pána a krále poslouchat,
zvedl proti němu odboj a vytrhl před jeho hrad.
“Stůj!” zvolala naň děla tam od královských bran,
“Železo, chladné železo nad tebou je pán!”
Tu přešel baronovi i jeho rádcům smích,
když krutě mu bila děla do řad prořídlých.
Rytíři padli a baron byl do žaláře dán
a železo, chladné železo mu vládlo jako pán.
Král promluvil však vlídně-- královská věru to řeč:
“Což kdybych ti dal milost a kdybych ti vrátil tvůj meč?”
“Ne,” odpověděl baron, “v posměch nechci být brán,”
“jen železo, chladné železo nad světem je pán.”
“Pláč leda pro zbabělce, modlitba pro šaška jest,
smyčka pro chabou šíji, jež korunu neumí nést.”
“Je menší má naděj než malá, můj úděl pošlapán,
vždyť železo, chladné železo nad světem musí být pán.”
Král odpověděl slovem, jakých málo zaslechl svět:
“Zde chléb máš a zde víno -- pojď se mnou povečeřet.
Chci říci ti ve jménu Panny, jejíž klín byl požehnán,
jak železo, chladné železo může být nad světem pán!”
Vzal víno, požehnal je; pak požehnav rozlomil chléb
a předložil víno i nápoj -- Byl ze železa hřeb!
Hle, protknuty jsou ruce a provrtána je dlaň
Hle, železo, chladné železo všeho světa je pán.
Je bolest pro zoufalé, rány pro muže jsou,
balšám pro chorá srdce, zmožená lopotou.
“Buď prominuta ti zrada, tvůj hřích buď neztrestán,
Vždyť železo, chladné železo, nad světem musí být pán!”
Žezlo je pro chrabrého, koruna pro smělce,
trůn patří tomu, kdo ví, a kdo dokáže, co chce!
“Ó ne,” -- a baron poklek, pokorou překonán,
“Železo, chladné železo všeho světa je pán:
Železo z Kalvárie je všeho světa pán!”