Jeroným Klimeš o věštkyních a kartářkách

PhDr. Mgr. Jeroným Klimeš, Ph.D. 2015-04-20

Co říkáte věštbám typu: vidím tam komplikace v práci, uzdravíte se či budete řešit vztahy?

Jsou to samozřejmě fráze. Nemůžeme nemít problém v práci. Vysvětlení esoteriků jsou hrozně jednoduché. Když třeba vysvětlujete svět pomocí čtyř živlů, tak je to lehce pochopitelné, protože do čtyřech umí počítat každý. V okamžiku, kdy přijdou částicoví fyzikové a řeknou, že vysvětlí hmotu pomocí tří set částic, tak lidé koukají jako blázni. Už jen tabulka elementárních vztahů standardního modelu je nějakých třicet položek. Musíte ji studovat čtrnáct dní, než si ji zapamatujete, viz http://osel.cz/index.php?clanek=3457.

Anebo ji ani nepochopíte.

Ano, věda dává lidem většinou vysvětlení, které jsou za hranou jejich schopností. Pak přichází mnohem jednodušší vysvětlení, které říká: „Když kouř stoupá vzhůru, je to tím, že přirozeností ohně je býti nahoře, tak se vrací tam, odkud pochází. Když kámen klesá k zemi, je to tím, že přirozeností živlu země je býti dole.“ Tohle zjednodušení už dává lidem nějakou logiku. Lidé místo přesnějšího systému, kterému nerozumí, natáhnou ruku po systému, který je dobře představitelný. A tím jsou uspokojeni - jakmile dáte lidem do chaosu jednoduchý plánek, který chápou, je to pro ně hodnotnější, než když jim dáte schéma, které nejsou schopní rozkódovat.

Například výklad karet?

Ano, ten z hlediska psychologie patří mezi projektivní techniky. Vyložíte je a každá karta má nějaký symbolický význam. Třeba dětství, mateřství, ztráta, smutek, úspěch… Na karty si každý navěsí konkrétní obsahy ze svého života. Když je tam janek, představí si svého partnera, když král, představí si tátu nebo šéfa. Je to meditace nad těmito významy. Kartami vyprovokují fantazii a on přemýšlí nad jejich obsahem, což ho uklidní. Dalším důvodem je obyčejné vykecání, které využívají i psychologové. Člověk potřebuje asi hodinu a půl. Po takové době se člověk zklidní, i když mu vědma vlastně nic kloudného neřekne.

Máte s kartářkami zkušenost?

Jsou to úplně obyčejné ženské. Někdy chytřejší, jindy hloupější. Pokud má přirozenou inteligenci a je sociálně zběhlá a šikovná, může dát lidem i rozumné doporučení. Když mi klienti vyprávějí, co jim říkala kartářka, tak nemám problém říct - pokud to byla rozumná rada - že to byla chytrá holka. Vykouzlí radu, kterou názorně podloží kartami, které slouží jako podněty, vyvolávající odezvu a jitří vaši fantazii. Obecný symbol "láska" může člověk naplnit jakýmkoli konkrétním obsahem ze svého života. Kartářka z toho vytáhne nějaké doporučení a vy na jeho základě uděláte nějaké rozhodnutí.

A jakmile uděláte rozhodnutí…

Máte pocit, že vám to pomohlo, nebo se vám ulevilo. Pak chodíte a říkáte, že na tom něco je. A to něco je právě ona projektivní technika.

No jo, ale vědmy často radí v oblasti zdraví či ohledně rozvodu nebo výpovědi v práci…

Záleží na jakého vola narazíte. Když narazíte na rozumnou kartářku, tohle vám říkat nebude, ale stejně tak můžete potkat šílence psychologa. Prostě nikdy není dost apelů na to, aby lidé používali zdravý rozum.

V čem spočívá fígl, že máte pocit, že o vás skoro všechno věděla?

Tomu se říká Forerův nebo Barnumův efekt (http://astrologie.klimes.us/). Foreruv efekt se testoval tak, že se osoby rozdělily do tří skupin. První musela vyplnit testy a absolvovat rozhovory s psychology. Druhá vyplnila test na počítači, ale nehovořila s psychology. Třetí skupina nevyplňovala žádné testy ani nemluvila s psychology. Všem skupinám byl pak předložen obecný popis jejich osobnosti, něco na způsob: „Máte rád své soukromí, ale přesto se rád seznámíte se zajímavými lidmi. Měl jste několik vztahů, nicméně některé nedopadly slavně. Na posledního partnera ale myslíte více, než je zdrávo…“ První skupině bylo řečeno, že tento popis sestavil tým psychologů právě na základě jejich výpovědí. Druhé skupině se tvrdilo, že popis generoval počítač na základě odpovědí, které do něj zadali. Třetí skupina bylo po pravdě řečeno, že je to jen obecný popis. Všechny tři skupiny měly říci, do jaké míry popis vystihuje jejich osobnost. Výsledky ukázaly, jak moc lidé podléhají sugesci. První skupina byla nadšená: „Váš popis přesně odpovídá mé osobě. Rysy, které v něm uvádíte, mi jsou natolik vlastní, že v žádném případě nemůže jít o zobecňování.“ Druhá už tak chválou nehýřila a třetí tvrdila, že stejný popis na ně sedí jen minimálně. Protože u horoskopů věnuje astrolog člověku plnou pozornost, lidé mají pocit, že jeho popis na ně sedí víc, než kdyby jim stejný popis vytáhl z krabičky papoušek Lora.

Dále lidé si lépe pamatují udivující shody, než banální neshody. Když se kartářka náhodou trefí do černého, pak si to lépe pamatují, než když plácne něco, co je zcela mimo.