Karel Poláček: Bylo nás pět

VI . Koupání u rybníka Klobouku

- teologická rozprava s následným morálně psychologickým rozborem -

PhDr. Mgr. Jeroným Klimeš, Ph.D. 2017-07-21

Nahrávka

Manipulace se sociálním odmítnutím - 4. závěrečný díl

  1. Opovážlivé spoléhání na Boží milost, aneb hazardování se životem

  2. Nezaviněná nevědomost

  3. Refrakterní fáze viny

  4. Manipulace se sociálním odmítnutím

Pokud jste tak ještě neučinili, přečtete si a poslechněte tuto krátkou ukázku z knihy Karla Poláčka Bylo nás pět.

Manipulace se sociálním odmítnutím

Další zajímavý jevem v ukázce je též fakt, že Čeněk Jirsák tímto husarským kouskem zrušil sociální odmítnutí. Jednalo se zjevně o intuitivní manipulaci. To se pozná podle toho, že je to reakce na tzv. anticipované odmítnutí: Na otevřenou otázku: „Mohu jít s vámi?“ by uslyšel odpověď „ne“. Manipulace totiž vždy obchází nějaké předjímané odmítnutí. Zde se jednalo o manipulaci nepřímou, neboť klukům ani nedošlo, že se má manipulovat s jejich sociálním odmítnutím.

Bohužel i tyto manipulace u dospělých jsou běžné. Jsou to pokusy o sebevraždu okolo rozchodů. Freud definoval sebevraždu jako agresi obrácenou proti sobě. I zde se tedy Čeňkova agrese proti klukům se obrátí do sebedestruktivního chování stylem „mně je všechno jedno“. V sociální psychologii (Watzlawik) se tyto hop trop akce označují též za metodu "jen houšť". Někdy funguje, bohužel dost často je sebevražedná.

Na adrese http://preferencnikrivky.klimes.us jsou objasněny preferenční křivky, které vysvětlují mimo jiné, jak funguje tato manipulace se sociálním odmítnutím.

Poněkud zjednodušeně se to dá vysvětlit takto. Kdyby Čeněk pouze zvýšil psychickou vzdálenost bez vyvolání emocionální scény, pak by se dostal pouze podél modré čáry z výchozího bodu I., kde se ho kluci snaží zbavit, do bodu II., kde je klukům dobře i bez něho. Do bodu III. by se ten den zřejmě nedostal vůbec. Až třeba za 14 dní by se po něm někdo ptal (III.). To by mu nebylo nic platné.

Sebevražednou akcí jel ale intuitivně podél červené křivky. Z výchozího bodu A., kde se ho kluci chtějí zbavit, odchází stranou (B.), což je klukům jedno, neboť pociťují úlevu, že se ho zbavili. Svým návrhem ale kluky dostává do stavu (C.), ve kterém lidé usilují o sblížení, neboť se aktivuje separační reakce (D.) čili zde strach, že se zabije. Když se Čeňkovi nic nestane, kluci si oddechnou (E.), ale potřeba sblížení přetrvává (F.), proto kluci s Čeňkem otvírají teologickou disputaci, což je snaha ovládnout jeho chování pomocí morálky a náboženství.

Toto je opravdu zjednodušené vysvětlení. Přesnější popis by musel vycházet ze zvratové teorie, kde se překlápí aktivace odpudivých a přitažlivých sil (axiom jedné nejsilnější uvědomované potřeby; Partneři a rozchody, 2. kap.), a dále by musel popisovat, co se dělo touto dobou s Čeňkovými preferenčními křivkami. Nicméně základ je i v tomto zjednodušení.

Morálka je zanedbávaný kompenzační mechanismus

Morálka, psychologie a právo jsou od pradávna úzce propojeny. Pojednávají z různých úhlů pohledu o chybách, které mají lidé neustále sklon dělat. Fungují tak jako kompenzační mechanismy, které svým působením alespoň občas ochrání někoho od zbytečných tragédií. Není tedy dobré je šmahem zavrhovat, jak je dnes zejména u morálky módou. Naopak hodilo by se sem tam oprášit nějaký ten starší termín, jako je třeba opovážlivé spoléhání na Boží milost či zaviněná nevědomost.

Předchozí díly

Opovážlivé spoléhání na Boží milost, aneb hazardování se životem

Zaviněná nevědomost

Refrakterní fáze viny