Karel Poláček: Bylo nás pět

VI . Koupání u rybníka Klobouku

- teologická rozprava s následným morálně psychologickým rozborem -

PhDr. Mgr. Jeroným Klimeš, Ph.D. 2017-07-21

Nahrávka

Zaviněná versus nezaviněná nevědomost - 2. díl

  1. Opovážlivé spoléhání na Boží milost, aneb hazardování se životem

  2. Nezaviněná nevědomost

  3. Refrakterní fáze viny

  4. Manipulace se sociálním odmítnutím

Pokud jste tak ještě neučinili, přečtete si a poslechněte tuto krátkou ukázku z knihy Karla Poláčka Bylo nás pět.

Nezaviněná nevědomost

Druhý termín, se kterým operují hoši, kteří spolu mluví, je nezaviněná nevědomost a s ní opět debata, zda je to lehký či těžký hřích(*1). S tím souvisí další morální poučka: "V nejistotě není dovoleno jednat."

Když potápěč skáče do neznáme vody. Neskáče tam šipku. Použije buď speciální skok do neznáme vody, nebo si napřed ověří, jak je voda hluboká. Když myslivec vidí, že v houští se něco šustlo, tak nesmí střílet, i když by si hrozně rád střelil prvního kance. Konec konců když vidíme, kolik zelených kolegů si myslivci sami na svých honech zastřelí, tak je zjevné, jak praktická je tato morální poučka.

Když kluci laicky rozebírají tíži nevědomosti, je vidět, že tomu moc nerozumí. Nevědomost sama o sobě není hříchem. Nedá se zhřešit prostou nevědomostí (např. neznám kvantovou fyziku). Pouze zaviněná nevědomost je hříchem. Tedy klasicky myslivec na honu, který střílí do křoví. Co se týká divochů a pekla(*2) , to je dnes opuštěný koncept, který myslím nikdy nebyl součástí oficiální nauky. Ale samozřejmě z kazatelen a na náboženství se vždy říkalo a říká všelicos.

Jinými slovy vědět je většinou lepší než nevědět a nevědomost je velmi často nebezpečná, ale ne vždy je hříchem či vinou. Přičítá se za hřích (zaviněná nevědomost), když člověk si měl ověřit důležitá fakta a neověřil. Na adresu nevědomosti slýchávám klasickou větu: "Proč jsem jenom neznal vaši knihu Partneři a rozchody dřív?! Mohl jsem se vyvarovat mnoha zbytečných chyb!" Ano, tato nevědomost nebyla vinou ani hříchem, ale přesto notně bolela. Již proto se v náboženství označuje vědění za dar Ducha sv., za který věřící prosí. Těmto mým klientům prostě nebylo "dáno" znát zákonitosti rozchodů, takže si je jak se patří užili.

Pokračování

Refrakterní fáze viny

Manipulace se sociálním odmítnutím

Předchozí díly

Opovážlivé spoléhání na Boží milost, aneb hazardování se životem