Jedna zahrádkářská kolonie si pozvala proutkaře, aby jim našel vodu. Proutkař lokalizoval jedno místo, nicméně nákladný vrt v tom místě byl dokonale suchý. Proutkař řekl, že to není možné, našel jim jiné místo, nicméně se stejným výsledkem. Když se tak stalo asi po čtvrté a proutkařovy pokusy stály zahrádkáře asi 300.000 Kčs. Zahrádkáři to vzdali a raději zavolali Dr. Candru z katedry hydrogeologie PřFUK. Ten si obešel celou zahrádkářskou kolonii. Naštěstí kromě virgule ovládal i geologii, takže za chvíli zjistil, že celá zahrádkářská kolonie leží na říční štěrkopískové terase. Jen jejím středem prochází čedičová žíla. Nešťastnému proutkaři se však podařilo přesně vymapovat průběh právě této žíly, která byla nepropustná a tedy suchá jako troud. Kdyby tedy zahrádkáři na proutkaře nedali a vyvrtali vrt kdekoli jinde, než kam jim ukázal, měli by vody habaděj.
Proutkař opravdu něco cítí, ale své city špatně interpretuje.
Tento a podobné příběhy jsou velmi poučné, protože nám dávají nahlédnout do zrádných zákoutí esoterických nauk. Především všimněte si, že dotyčný proutkař nebyl šarlatán ani podvodník. Opravdu něco cítil a dokonce tyto pocity nějak korespondovaly s geologickou realitou. Co však selhalo na celé čáře, byla interpretace reality. Ta byla právě opačná, než si myslel. Tam, kde předpokládal silné prameny, bylo sucho, naopak voda byla všude okolo, tam kde čekal suchou skálu. Na tento omyl si vždy vzpomenu, když slyším o patogenních zónách. Když nějaký sensibil velmi přesvědčeně tvrdí, že právě v tom místě cítí patogenní zónu, řeknu si: "Inu, proč bych mu nevěřil, že něco cítí, ale co když to celé interpretuje právě naopak - tam, co ukazuje, je naopak jediné místo v širém okolí, kde patogenní zóna není..."
Poučná je i ekonomická stránka celého projektu. Zahrádkáři utratili nekřesťanské peníze za omyl, který nebude mít žádný vliv na vývoj vědy. Další generace proutkařů budou dále určovat vodu bez jakýchkoli geologických znalostí. Tento ekonomický aspekt je velmi palčivý. Když onemocníte rakovinou, tak inu zkusíte téměř cokoli - homeopaty, sensibily, kartáře či numerology. Riskuje ztrátu pár stovek. Co to je, když Vám jde o život? Ale představte si jinou situaci. Chcete postavit kravín, když tu Vám řekne sensibil, že právě tím kravínem prochází patogenní zóna, že byste měl ten kravín raději postavit o sto metrů dále. Za změnu projektu, výkup pozemků a všech souvisejících komplikací dáte bratru dva milióny. Vyplatí se Vám spoléhat na sensibila? Paradoxně sice nejde o život, ale jen o pár miliónů, ale možná právě proto je rozhodování o to složitější. Bohužel nyní selhávají všechny esoterické nauky a žádný sensibil není schopen tyto zisky s jistotou vyčíslit.
Kupodivu v tomto smyslu je na tom psychologie lépe. Představme si nákladný výcvik pilotů. Ten trvá několik let a úspěšný je v něm řekněme každý druhý uchazeč. Když se udělá psychologické výběrové řízení, tak je možno změřit, o kolik se zvýší (nebo sníží) úspěšnost uchazečů s psychologickými testy. Samozřejmě žádný psychologický test nám nedá stoprocentní záruku, že tento konkrétní uchazeč se stane vynikajícím pilotem, ale my nepotřebujeme stoprocentní účinnost. Stačí když stoupne úspěšnost uchazečů - neúspěšný už není každý druhý, ale každý třetí. Taková změnu je tak výrazná, že můžeme ministerstvu školství vcelku přesně vyčíslit množství ušetřených peněz.
Téměř všechny esoterické nauky jsou založeny na působivé vizi synchronicity, totiž že všechny věci plynou časem svázány dohromady to jednoho velkého proudu. Změna jedné věci se rázem projeví v celém vesmíru. Tedy událost vašeho narození se okamžitě promítla do uspořádání hvězd při vašem narození, karet v balíčku, křišťálové koule, ale i do kávové sedliny či vnitřností ptáků atd. Všechno souvisí se vším, jen to umět z těch věcí přečíst. Tedy nejde jen o to, zda synchronicita existuje, ale zda vůbec je možné ji spolehlivě vyčíst.
Stejně jako proutkaři se neobejdou bez znalostí geologie, tak i nikdo, koho lákají esoterické nauky, se neobejde bez důkladné znalosti psychologie. Například musíme znát tzv. Barnumův či Forerův efekt. Ten jsem kdysi měl tu čest poznat na vlastní kůži, když jsem se učil jeden test barev. Jak zvykem u psychologů, tak jsem si ho udělal napřed sám na sobě. Vyložil jsem si podle manuálu barvičky, a pak jsem se ho pokusil vyhodnotit. Výsledky mi vzaly dech. Ano, naprosto to sedělo. Ten test zcela vystihl mou povahu. Byl jsem nadšen. Pak jsem si ale přečetl vyhodnocení jiné kombinace - opět bomba, zase to sedělo. Tak jsem si přečetl ještě několik variant a vždy jsem měl pocit, že ten člověk mě musí znát, protože jinak by nebyl schopen mě tak dokonale charakterizovat. Inu, tak jsem postupně vystřízlivěl a zjistil, že ten test je opravdu k ničemu. Ta vyhodnocení byla napsána tak, aby se v něm poznal prakticky každý člověk. Takový test můžete vzít a hodit do kamen, protože vám o klientovi vůbec nic konkrétního neřekne.
Tento test trpěl tímto tzv. Barnumovo efektem, ale přesto bych si netroufl říci, že autor tohoto testu, známý psycholog, využil tento jev cíleně. Ani u horoskopů a jejich zastánců nepředpokládám zlou vůli a či snahu cílevědomě podvádět, ale může právě tento jev mít za následek, že máte pocit, že vypracovaný horoskop na vás dokonale sedí. Barnumův jev se testoval takto. Testované osoby se rozdělily do tří skupin. První musela vyplnit řadu testů a absolvovat rozhovory s psychology. Druhá skupina vyplnila test na počítači, ale nehovořila s psychology. Třetí skupina nevyplňovala žádné testy ani nemluvila se žádnými psychology. Všem skupinám byl předložen obecný popis osobnosti, něco na způsob: "Rád máte své soukromí, ale přesto se rád seznámíte se zajímavými lidmi. Měl jste několik vztahů, nicméně některé nedopadly slavně. Na posledního partnera/ku však myslíte více, než je zdrávo atd." První skupině bylo řečeno, že tento popis sestavil tým psychologů právě na základě jejich výpovědí. Druhé skupině se tvrdilo, že popis generoval počítač na základě odpovědí, které zadali do počítače. Třetí skupina bylo po pravdě řečeno, že je to jen obecný popis. Všechny tři skupiny měly říci, do jaké míry popis vystihuje jejich osobnost. Výsledky ukázaly, jak moc lidé podléhají sugesci. První skupina byla nadšená: "Váš popis přesně odpovídá mé osobě. Rysy, které v něm uvádíte, mi jsou natolik vlastní, že v žádném případě nemůže jít o zobecňování." . Druhá už tak chválou nehýřila a třetí tvrdila, že stejný popis na ně nesedí vůbec.
Tento horoskopický efekt vzniká mimo jiné i tím, kolika způsoby může určitá technika vysvětlovat výsledky. Například u horoskopu máme Slunce a deset planet (Merkur, Venuše, Luna, Černá Luna, Mars, Jupiter, Saturn, Uran, Neptun, Pluto). Ty mohou procházet dvanácti znameními zvěrokruhu a to hned dvojmo - jednou nyní a podruhé v době narození. Mezi nimi vzniká přehršel vzájemných vztahů - konjunkce, opozice, trigon, kvadrát atd. Pomocí tolika symbolů a tolika možných i nemožných kombinací můžete vysvětlit vcelku cokoli. Navíc horoskopy se nevyjadřují k realitě, ale pouze k možnostem člověka, které dotyčný vůbec nemusí naplnit, tj. nemusí se vůbec uskutečnit. Tedy není divu, že ani náhodou nemůžeme horoskopy používat na zkvalitnění výběru pilotů. Prostě nedokáží předpovídat, kdo po čtyřech letech bude dobrý pilot.
Co však jim dává takovou atraktivitu a popularitu, když od nich nemůžete čekat odpověď na otázky? Omyl. Můžete dostat odpovědi na své otázky, ale jiným způsobem, než lidé obvykle očekávají. Totiž mechanismem projekce. Když rozebíráte znamení zvěrokruhu či meditujete nad kartami Tarotu, aktivujete ve své mysli hodnoty, které jsou důležité ve vašem životě. Přemýšlíte o nich, zvažujete je a tímto procesem do těchto vcelku jinak universálních symbolů si promítáte svůj život. Tady se odehrává proces, který vyrábí odpovědi na otázky vašeho života. Možná to není žádný nadpřirozený, tajuplný mechanismus, ale přesto to není málo. Vždyť na projekci je založeno mnoho slavných psychologických testů, například Rohrschachův.
Stejně tak úsilí těchto lidí není vždy marné. Uvědomme si, že například hypnosa byla před sto lety též obskurní jarmareční záležitost a díky psychologii se stala dnes uznávanou vědeckou metodou. Zkrátka esoterické nauky jsou jako bloudivé asteroidy, ze kterých ještě dnes čas od času vyletí nějaká půvabná kometa.
http://en.wikipedia.org/wiki/Forer_effect