Program obnovy farností v praxi

PhDr. Mgr. Jeroným Klimeš, Ph.D. 2005

V neděli po Třech králích nám náš kněz oznámil, že o tom sice ještě nevíme, ale již od 1. 1. 2006 nejsme už farnost Líbeznice, ale Odolena Voda. Náš farní kostel se mění ve filiální, fara v depozitář atd. Podle dopisu kardinála Vlka to prý nebude mít vliv na poskytování duchovní služeb. Nicméně ozvaly se hlasy, že to přesto jeden praktický důsledek mít bude. Ve farním kostele je povinnost mít mši v neděli; ve filiálním už ne. Tedy v nejbližší budoucnosti hrozí, že se objeví jakákoliv nemoc, dovolená či jiná komplikace kněze a budeme v neděli beze mše. Pokusil jsem se domyslet, jaké důsledky má tato změna pro mě, coby laika, a vytanula mi v hlavě řada jednoduchých praktických otázek, na které však nemám odpověď.

Představme si to názorně. Je neděle. V kostele je stabilních 30 lidí. Najednou přijde ministrant a říká: "Právě mi volal páter, že se nečekaně přitížilo vikáři v sousední sloučené farnosti, tedy v našem filiálním kostele dnes bohužel nebude mše." Co bude následovat?

Část lidí se zvedne a půjde domů. Ti, co mají auto, či nemají problém s cestováním, tak pojedou na mši do Prahy. V kostele zůstane hrstka lidí, kteří by rádi něco jako bohoslužbu. Začne se vymýšlet, co dál. Možností je vícero. Je možné přinést rádio, položit jej vedle oltáře a účastnit se bohoslužby na dálku. Můžeme se modlit růženec či ty série lokálně oblíbených modliteb, které se obvykle modlí přede mší.

To však mnoha lidem nemusí vyhovovat - mohou chtít něco jako mši. Někdo se pokusí zachovat ze mše vše, co by mohl sloužit i laik, tj. čtení, kázání (zamyšlení), přímluvy, sv. příjímání ap. Jak to udělá, záleží na jeho vkusu, znalostech i fantazii. Může to být hezké, ale též i tragikomedie.

Stejně tak je pravděpodobné, že dříve nebo později se v kostele objeví skupinky s různými potřebami. Někdo bude chtít více diskutovat, jiný více modlit růženec, někdo víc zpívat mariánské písně atd.

Zkrátka dá se očekávat, že laici začnou tvořit na koleně vlastní liturgii a po čase se porůznu rozhádají, eventuálně od církve odpadnou. Při tomto neřízeném rušením farností de facto přecházejí zbytky živé církve a kostely do rukou laikům. Aby se této situaci předešlo, očekával bych od biskupů, že uskuteční tyto nebo podobné kroky:

• Dva měsíce před zrušením farnosti tam přijede biskup, třeba pomocný, a z pověření kardinálem oznámí tu plánovanou skutečnost místním věřícím. Probere s nimi, ke které sousední farnosti by měli být logicky přiřazeni. Nemělo by to totiž být podle aktuálního stavu - který kněz ji spravuje, ale podle přirozené spádové oblasti.

• Připraví je na možnost, že tam v neděli nemusí být mše, tj. řekne jim, že v těchto případech mohou laici sloužit tuto nově připravenou liturgii - předá jim knihu s návodem. Tuto důstojnou liturgii vhodnou pro laiky připraví v různých verzích teologické fakulty.

• Zeptá se, kdo by zde byl nejlepší pro vedení takové liturgie. Kostel navrhne dvě, tři jména. Výborně, byli byste ochotni vzít na sebe tuto službu? Pokud ano, školení bude tehdy a tehdy. Tam se dozvíte i všechny důležité informace. Můžete si vybrat nebo Vám navrhneme supervizního kněze, na kterého se můžete obracet s otázkami. V případě sporu se obracejte přímo na mě - na biskupa.

• Nelze předpovědět, kdy tady mše nebude, tedy je třeba být připraven předem. Připravte si do zásoby tedy dvě tři kázání (zamyšlení), které byste chtěli přednést, a ta probereme i na zmíněném školení, kde budu (já biskup) zčásti také přítomný.

• Někdy po školení opět přijede biskup do farnosti a při slavnostní bohoslužbě pověří tyto tři navržené laiky, aby vedli věřící v případě nepřítomnosti kněze. Ti budou též odpovědní za pořádek v kostele v té době. Toto pověření by se samozřejmě mělo dít při slavnostní mši v místním kostele s patřičnou reklamou, aby bylo všem místním obyvatelům zřejmé, že tito laici mají pověření od biskupa. (Nedoporučoval bych tedy dělat nějakou hromadnou formální akci kdesi daleko v katedrále.)

• Pak opakovaně každý rok biskup přijede, zeptá se, jak tato praxe funguje, kde jsou problémy, kdo má zájem si doplnit teologické vzdělaní na fakultě ap. Ten, kdo si doplní teologické vzdělání, může být jmenován dokonce pastoračním asistentem.
   

Tento návrh je samozřejmě jen příspěvkem do diskuse. Je možné jej všelijak modifikovat. Osobně se ale domnívám, že by bylo lépe resignovat na celibát a zachovat svátostné kněžství tak, aby v každé farnosti byl nějaký kněz (například starší ženatý muž z místní lokality, byť bez formálního teologického vzdělání). Nicméně dokáži si představit, že je možno mít církev prakticky bez kněží. To je stávající trend, ke kterému směřuje program obnovy farností.

Ale ať celibát zachováme či zrušíme, přesto je na místě očekávat od biskupů, že pověří nějakého laika stejnou službou, kterou by dělal ženatý či celibátní kněz - vedením místního společenství. Obávám se, že pokud to včas neudělají, skončí zbytky naší církve v trapných žabomyších sporech ve filiálních kostelech. Následné škody bude ale horší sanovat, než jim dnes předejít.

Na závěr mé praktické otázky: Jaké máte zkušenosti s tím, když v bývalém farním kostele najednou přestane být mše, protože byl změněn na filiální? Podle jakého klíče se rozhodovalo, kdo povede bohoslužbu místo kněze? Jakou jste použili liturgii? Nevíte náhodou o nějaké vhodné liturgii pro tyto případy?

Poznámka pod čarou: Poslal jsem tento soubor ještě v nedokončené verzi biskupům. Měsíc se nic nedělo. To by nebylo nic neobvyklého, ale protože kromě mě reagovali ještě další věřící z Líbeznic, včetně starosty a knihovnice atd., a tak najednou se prolomila nebesa a s nimi i silencium sacrum. Dá se říci, že se až zadštilo... Zkratka a dobře napsal mi hezký dopis Dr. Slavík (generální vikář) z pověření kardinála Vlka. Takto jaxi nepřímo od kardinála jsem dostal tento soubor od Kongregace pro bohoslužbu s návodem, jak slavit takovou laickou liturgii bez kněze. Nicméně pověření, o kterých se v tomto dokumentu píše, samozřejmě stejně dál nikdo nemá. Inu uvidíme, jestli někdo přijede do Líbeznice to nějak oficiálně urovnat... Ale již toto je krok vpřed. Prostě na Tři Krále o krok dále!

Každopádně bych očekával, že v každém filiálním kostele tedy někdo bude pověřen, dále, že tu liturgii dají biskupové na své stránky a k tomu tam vyvěsí několik kázání na každý týden od nejlepších kněží, co mají k dispozici.

Vždyť to jim snad dá zdravý rozum...