V Líbeznicích 25. 2. 2006
Vážený pane generální vikáři,
S netrpělivostí jsme očekávali reakci od arcibiskupství a jsme rádi, že přišla. Přesto potvrzuje řadu našich obav. Po přečtení Vašeho dopisu, nám, bohužel, mimo jiné vyplývá, že problém není jen v komunikaci.
1) Absence zpětné vazby
Ptali jsme se našeho faráře a on nám na náš dotaz sdělil, že od Vámi zmiňovaného roku 2002 nedostal od vedení žádnou písemnou instrukci či informaci o tom, že jmenovitě naše farnosti budou slučované. Jinými slovy o slučování se s knězi hovořilo toliko, na obecné, nekonkrétní rovině. Kdyby náš kněz dostal tuto konkrétní informaci ústně, jistě je možné mu věřit, že by nás o ní hned informoval. Možná výše na úrovni biskupů či vikářů padla konkrétní jména farnosti, ale nikdo nekomunikoval tento fakt přímo s našim knězem, například otázkou:
“Jak myslíte, že budou vaši věřící na tento návrh reagovat?“
To, že se s knězi jedná tímto způsobem, je možno nahlédnout, když si vezmeme k ruce rozhodnuti, která sloučení našich farností provázela. Jedná se o změnu ustanovení, rozhodnutí o území farnosti, rozhodnutí o sloučení církevních právnických osob. Všechna jsou totiž datována do září, ale farnost je obdržela začátkem ledna. Kdyby tato rozhodnutí opravdu postupně vznikala a byla doručena v září, pak by byl čas na reakci, nejen ze strany kněze, ale i celého farního společenství.
Jen zmatky vznikly tím, že
a) všechna rozhodnutí byla odeslána najednou, těsně před Novým Rokem. Kdyby definitivní rozhodnutí včetně datumu opravdu padla již 9. listopadu 2004 za přítomnosti vikářů píšete ve svém dopise, pak byste měli více než rok na informovaní věřicích V tomto období nás totiž navštívil kardinál Vlk od kterého právem očekáváme, že především on by s námi měl projednat tuto stěžejní událost naši farnosti.
b) náš kněz potřebné informace v písemné formě obdržel Vaším dopisem z 3. 1. 2006, ke kterému byl připojen, jako příloha, „Metodický postup pro slučování farností“ - a nikoli rok předem, jak bychom nejspíše očekávali. V tomto Metodickém postupu jsme si přečetli, že „rozsah úkonů potřebných ke zdárnému zvládnutí sloučení farností vyžaduje dostatečný časový prostor“ a že ‚je zapotřebí uzavřít přípravu záměru 1 rok před plánovaným datem sloučení.“ Ve Vašem dopise z 3. ledna, který je adresován kněžím dvou vikariátů píšete, že v uplynulých dnech obdrželi dekrety a s ‚nimi související dokumenty o slučování jejich farností. Vzhledem k opožděnému zaslání těchto dokumentů, datovaných do září 2005 se nám proto zdá, že jasnější rozhodnutí o sloučeni farnostI k datu 1. 1. 2006 pravděpodobně vzniklo ad hoc na sklonku rokuj 2005, a předpokládáme, že mohlo být uměle uspíšeno, aby se zřejmě neprotáhlo o další účetní rok.
c) obáváme se, že díky tomuto postupu nemůžete mít žádnou zpětnou vazbu o tom, zda Vaše úmysly a rozhodnutí naleznou odpovídající odezvu mezi věřícími. Řízení a informování vašich podřízených kněží a věřících se nám za těchto okolností jeví jako chaotické.
Musíte uznat, že tento postup ani při velké toleranci nemůžeme označit za ozdravné čištění či řez podle J 15, 1.2, který citujete. Spíše nám připomíná text Mt 24,45.
2) Periodicita mší
V slučovacím dopise nás sice kardinál ubezpečuje, že slučování nebude mít žádný vliv na duchovní péči o nás. Najednou vy sám píšete, že ani filiální, ani farní kostel nemá zaručenou periodicitu mší, protože jednoduše nejsou kněží. Jsme v situaci farnosti, která má kněze, navíc farností, která leží na okraji Hlavního města Prahy a v našich vesnicích se stále rozšiřuje zástavba a roste počet obyvatel, proto se nám Váš výrok i celá situace zdá nelogická. žádáme Vás proto o zachování kněze i periodicity mší v našich farnostech.
3) Jáhenská svěceni
Pokud opravdu stojíte a to, aby ve farnostech byli jáhni, a mohl se při vzrůstajícím počtu obyvatel farnosti rozšířit počet bohoslužeb, pak je třeba vzít do úvahy, že tato příprava bude trvat nějaký čas. Například magisterské jáhenské studium trvá okolo pěti let. Ani jeden s biskupů, kteří nás v nedávané době navštívili, s námi nehovořil o tom, kdo by z naší farnosti byl na tuto službu vhodný, případně o tom, kdo by mohl uvažovat o této službě.
Z tohoto též vyplývá i odpověď na Vaši výtku v bodu 6: “Kolik kněží za posledních padesát let vzešlo z našich farností?“ Je bláhové od věřících očekávat, že se budou sami hlásit do semináře a studovat, když neví proč, když nemají jasné osobní povolání a vůbec neví, co od nich jejich biskupové očekávají.
4) Kdo je dole?
Píšete: Návrh na slučování vzniká dole v příslušném vikariátu. Dole ovšem není vikariát, ale farnosti a laici. Jestliže by se o slučování mělo začít jednat zdola, tak od iás laiků, protože my v naší farnosti především žijeme. I náš kněz pouze dojíždí. Vezměme to však i naopak. Jestliže zdola se rozumí vikariát, pak bychom očekávali, že na takto důležitá jednání budou pozváni i zástupci věřících z farnosti, zvláště z řad farní a ekonomické rady a budou mít možnost se k těmto věcem vyjádřit. Proč všechna Vaše rozhodnutí nejsou alespoň vyvěšena na webu arcibiskupství, abychom si mohli předem přečíst, co nás čeká?
Důsledky
Vzhledem k tornu, že problém není jen v komunikaci, ale v celkové přípravě farností na slučování, opět žádáme, aby pan kardinál naše farnosti obnovil.
Žádáme Vás o zachovám pravidelných bohoslužeb v našich kostelích, o zachováni našich kostelů pro bohoslužbu, našich far pro farní aktivity a fary v Klecanech, do které se investovalo nemálo prostředků státních, obecních i církevních, jako důstojného bydlení pro našeho kněze.
Aby se předešlo dalším nedorozuměním, je třeba zlepšit proces komunikace a zpětné vazby, například ve včasném písemném informováni farnosti a věřících o zásadních otázkách, které se farnosti tykají a písemným pozváním zástupců farních rad na jednání a jiné akce, kde se jedná o osudu jejich farnosti
Metodika slučováni farnosti, kterou jsme si přečetli, žádá minimálně roční přípravu Proto by sloučeni farností nemělo být provedeno dodatečně zaslanými dopisy. žádáme aby naši farnost navštívil pan arcibiskup a aby vysvětlil tuto situaci osobně farníkům.
Věřte, i my bychom společně s Vámi rádi překonali pocity zklamání, zmaru a resignace, které dnes postihují celou naši zmírající církev v České republice, a vidíte sám, že zčásti oprávněně. Hledejme proto společná řešení, které můžete v budoucnu využít i jinde než v našich farnostech.
Za farníky a občany z farnosti Líbeznice
Kontaktní adresy:
Ing. Karel Stoll. CSc.
Hovorčovická 378
25065 Líbeznice
Růžena Pancířová
Lánská 253
25065 Líbeznice
PhDr. Mgr. Jeroným Klimeš, Ph.D.
U Kola 101
250 65 Líbeznice