Vážený pane doktore,

Nedělení schůzka byla alespoň pro mě dost přínosná. Omlouvám se, že jsem Vás zdržel na tak dlouho, ale prostě těch nashromážděných emocí bylo ve mě příliš mnoho. Jeden z hlavních závěrů, které jsem ze schůzky učinil, je zjištění, že církev ví, jak z ven. Vše, co navrhuji, Vy osobně znáte, nebo jste použil, nebo tak vyjímečně činní jiní kněží. Soukolí tedy dře ne v nevědomosti, ale v rozšiřování toho, co známe a co je funkční. Tedy bylo by dobré, abyste to, co umíte v osobní kontaktu, eventuálně při vedení farnosti, uměl aplikovat i na tom postu, kde právě jste, tj. druhého nejmocnějšího muže v diecézi.

Nejvíce mě zarazila absence spontánní soucitné reakce. Jestliže někomu zlomím ruku a řeknu, že se mu omluvím, až se mu to zahojí, tak je to přinejmenším zvláštní. Vzpomínám si na svou doktorku lymfobijku, které jinak nemohu skoro nic vytknout. Napsal jsem jí sms: "Začínají mi padat vlasy..." Ona mi odepsala: "Už jsem se lekla, že se něco stalo." To je to samé - absence bezprostřední spontánní soucitné reakce - prostě má těch strachů pacientů ze smrti až nad hlavu, tj. příznak vyhoření.

Tedy u Vás bych předpokládal jednu či více z následujících možností.

Farářský zlozvyk nebrat laiky vážně

Vyhoření

Sklony k manipulaci

Strach čelit emocím

Problém zpracovat pocity viny ap.

Stálo by si to projít, protože myslím, že z tohoto vzniká většina konfliktů mezi laiky a klérem. Ze strany laiků se totiž taková reakce interpretuje jako naschvál, ostentativní projev nezájmu. Jakmile se ozve "auvajs", ihned musí následovat "Jaj, promiňte", jakákoliv prodleva je čtena nonverbálně ve Váš neprospěch. (Víc na toto téma přináší tzv. atribuční teorie.)

To je stejné jako s tím Konzalem. Někdo pošle pět let starý dopis. Ten někdo byl neměl být anonymní - prostě kardinál Vlk by to měl doplnit průvodním slovem: "Posíláme starší dopis, který jsme ale objevili až teď po pěti letech, plus, co si o něm myslíme." Já osobně znám Konzala - vždyť chodí k Mikuláši do Vršovic, znám i polovinu Hradílkovic rodiny, navíc jsou to příbuzní - Pavel je Míši strýc, když jsem byl na civilce v 1996, tak jsem jim lámal Gestemany, znám Honzu Spoustu atd. Na můj vkus jsou trochu moc extrémní, ale zase člověk slyší tu druhou stranu. To, že bratři Konzalové nežijí v bratrské jednotě, je veřejné tajemství. Jestliže za těchto okolností opravdu časově koinciduje trochu demagogický Vatikánský dokument a kniha Konzala a ozve se "auvajs", tak okamžitě musí následovat překvapená reakce: "Jaj, promiňte, takhle jsme to opravdu nemysleli." Jakákoliv prodleva totiž jen potvrzuje zlou předtuchu. Navíc ten článek jsem napřed poslal Vlkovi a pak jej za měsíc dal na Christnet, právě abych vytvořil prostor pro takovou spontánní "Jaj, promiňte" reakci. Z její nepřítomnosti jsem logicky odvozoval, že tam žádné nedorozumění není.

Komunikace je problém i jáhenských svěcení. Jestliže nefungují kněží jako messangeri, je třeba to dát do KT, na web, poslat "střelný" pastýřský list jako krátký doplněk ke kázání: "Na sv. Hoře jsme probírali potřebu jáhenských povolání. Potřebujeme jáhny. Prosím každý - žena, muž, ženatý, svobodný - kteří cítíte určité povolání přihlašte se a zkuste si doplnit vzdělání atd." To jsem jako laik nikdy neslyšel. Kněží neustále hurdrují na sv. Hoře, že laici nemají zájem o jáhenství, ale ani toto všeobecné, natož cílené individuální povolání nebylo slyšet. Pasivní rybolov je nejméně účinný.

Jestliže nefunguje komunikace s knězem, pak mít pro tento případ vždy ve farnosti ustanoveného kontaktního laika. Tedy jestliže je cokoliv na sv. Hoře, vikariátu ap. Tak tam jedou oba - pověření laici z místní komunity filiálních i farních kostelů i  kněz. Pak se nestane to, co v Líbeznici. Když vy budete mít seznam těchto laiků - emaily, adresy ap. - tak jim můžete přeposílat info z vikariátů, sv. Hory atd.

Tedy zdá se obecně, že i když jsou kněží vyzýváni k pověřování laiků, tento kontakt klérus - laici končí na farní úrovni. Vikariát, tj. vy, už s nimi nechcete mít žádný přímý kontakt. Pak se planě vymlouváte - já jsem to kněžím řekl a oni selhávají. Vy jediný totiž můžete předělat tento nefunkční systém. Když vy budete mít přímé propojení na tyto pověřené laiky, budete mít větší páku na problematické kněze. Vidím tedy jako nutnost - sestavit databázi pověřených laiků a ty zvát na dříve výlučně "kněžské" akce, byť třeba bez hlasovacího práva či jiných pravomocí. Jedná se totiž především o transparentnost komunikace a motivování pro společnou věc.

Další páka na problematické kněze jsou doporučení a pobízení kněží - ne soukromě, ale především veřejně pastýřskými listy - k využívání netradičních pastoračních metod. Například byl  bych rád, kdybyste mi mohl oskenovat to dobrovzdání STB o účinnosti přehrávání čtení s dětmi jako součást Vašeho kázání na Jižním Městě. Stejně tak ti laici, kteří Vám připravovali to přehrávání na lokální úrovni, by měli být nyní pověřeni školením pro kněze, které by se mělo dít v určité experimentální farnosti, tj. samozřejmě veřejně. Toto by měli doporučit biskupové všem svým kněžím minimálně jako pastorační metodu hodnou pozornosti. Laikům by se mělo říci pastýřským listem - "hle, toto je dovolené a správné, domluvte se s vaším knězem, jestli máte o to zájem. Školení je tehdy a tehdy."

Totéž platí i pro diskuse v malých kostelech. I zde je to velmi účinná pastorační metoda, tedy biskupové by měli pověřit toho kněze, který to spontánně umí, aby se stal školícím střediskem, kam budou ostatní kněží během roku jezdit a sbírat rozumy. Opět je na místě pastýřský list, který tuto metodu při kázání doporučí všem stranám jako něco, co rozhodně není v rozporu s Božím plánem ap. Jakmile se věřící přestanou cítit provinile se při kázání zvednout ruku a na něco se zeptat, eventuálně si dovolit s řečeným nesouhlasit, poklesne obecně velká a bohužel i oprávněná nespokojenost laiků s kázáním. Kněží nejen, že se budou muset lépe připravovat, ale budou muset reagovat na to, co jsou živé problémy laiků a ne si vymýšlet prostoduché problémy.

Shrňme to. Nerad bych Vás úkoloval, ale ve Vaší pravomoci a možnostech jsou již teď tyto věci:

1) databáze pověřených laiků a nutnost komunikovat s nimi z Vaší úrovně. Nespoléhat jen na kněžskou spojku.

2) na případná nedorozumění reagovat bezprostředně, byť by to měl být dvouřádkový dopis: "Vaše reakce nás překvapila. Zdá se, že vzniká nějaké nedorozumění. Prověřím to a dám Vám vědět."

3) na web, Apha ap. dát liturgii pro laiky a k tomu na každou neděli tři dobrá kázání od nejlepších kázání. (Varuji před pokušením tam dávat průměrná kázání, co jsou po ruce, nebo jen jedno, protože pak budou mít pověření laici velké puzení říkat svá kázání.)

Ze strany biskupů mám tři věci.

1) Naprosto s Vámi souhlasím s tím, že kardinálovi Vlkovi již o nic nejde, měl by tedy mluvit ve Vatikánu otevřeně a přímo pravdu, kterou si myslí.

2) Druhá věc se týká rozporu mezi Vašimi faktickými pravomocemi a svěcením. Jestliže máte větší pravomoci než pomocní biskupové, je absurdní, že nejste pomocným biskupem. Nejsme v armádě, kde hodnost a funkce spolu prakticky nesouvisí. Lidé s funkcí by měli mít i odpovídající svěcení, zvláště pokud se ve službě osvědčí.

3) Třetí věc se týká Ctirada Pospíšila a jemu podobných - především biskupové by neměli trpět fakt, že kvůli nepsaným pravidlům v naší církvi jeho Klárka má otce na zapřenou, kterou vidí jednou za uherský rok. Bylo by dobré připomenout, že Klárka je nejlepší representací Krista v jeho životě. Lepší vzor Krista už v životě mít nebude. Točí mě to, protože je to výsměch všem hodnotám, které zastáváme. Zcela na rovinu říkám, že když se všichni tváří, že se jich Klárka netýká, tak mě se zase týká a já o tom budu narovinu psát a mluvit kamkoli to bude možné. (Dá se v nejhorším tolerovat, že kněz se na faře stará o vlastní dítě, ale nedá se tolerovat, když je otcem na zapřenou a to dítě nemůže vzít na ulici ani za ruku či se mu dokonce vyhybá. Prostě psychické zanedbávání či systémové poškozování dětí není slučitelné s katolictvím.)

4) Též souhlasím s tím, že byste měli mít někoho na public relations. Jestli je pravda to, co mi říkáte, pak většina věcí vzniká jako důsledek nedorozumění či poruch komunikace.

Vždycky říkám klientům: Svět není tak složitý, aby se na vaše problémy nedalo najít řešení. To samé říkám i zde. Prostě naše církev nemusí vymřít, je třeba se jen začít hýbat.

 

Poslední věci. Rád bych tento dopis přeposlal i biskupům. Myslím, že by to měli slyšet, ať už si z toho vezmou cokoli. Napřed bych rád znal Váš názor, jestli v něm není něco, co byste rád zcenzoroval, nebo jestli nemáte zaracha se mnou komunikovat.

Přikládám též foto, které nás s Míšou pobavilo. Domlouvali jsme Ťutínkovi, aby příště na Vás nebyla tak ostrá. :-)

Mějte se hezky.

s úctou

JK

 

 

PS.

PhDr. Mgr. Jeronym Klimes, Ph.D.

http://klimes.mysteria.cz

608221075

jeronym.klimes@seznam.cz