Jak vidíte budoucnost katolické církve vy?

PhDr. Mgr. Jeroným Klimeš, Ph.D. 2006-9

Mám vizi funkční církve. Je prostá, ale bohužel dnes nereálná. Posuďte sami. Mějme putovní biskupy. Asi jako byl sv. Pavel. Jeden z nich přijede do neobsazené farnosti, která nemá kněze, nebo má nějaký jiný problém, který nemohou sami vyřešit. Tam se tento biskup usadí jako sv. Pavel na půl roku. Žije na místní faře a funguje tam jako obyčený farář. Z toho místa vyřizuje i ostatní biskupské povinnosti, což dnes v době Internetu není žádný problém. Za půl roku zná nejen místní farnost, ale i okolní farnosti, kde taky slouží. Ví, kdo je aktivní, kdo má zdravé názory, jaké má kdo morální kvality, kdo je přirozený vůdce, jak je kdo konfliktní ap. Zkrátka pozná tuto farnost zblízka.

Po půl roce vybere z těchto jemu dobře známých věřících ty schopné muže, kteří by v tom místě mohli vést nedělní bohoslužby a udělovat svátosti. Tyto muže vysvětí na kněze, ať jsou ženatí nebo ne, protože potřebujeme kněze, kteří mohou zpovídat a sloužit mše, a ne jáhny bez kompetencí. Eventuálně vyřeší jiné problémy, která ta farnost měla.

Putovní biskup se pak zvedne a jede do další neobsazené farnosti udělat totéž. Když jsou ve farnosti třeba jen tři poslední aktivní rodiny, nevidím žádný rozumný důvod, proč nevybrat otce jedné z nich a nevysvětit ho na kněze, aby v tom místě mohla církev růst.

Takto to fungovalo za sv. Pavla. Fungovalo by to i dnes. Otázka je, kdo nebo co rozpohybuje naše biskupy, aby  začali fungovat takto efektivně. Odpověď mám jen teologickou: "jejich láska k Ježíši, k jeho církvi", ale praktickou odpověď nemám.

Když pominu tuto dnes zcela nereálnou vizi, odpovězme si na otázku: Jak vlastně vidíme budoucnost církve? Jsou to asi tři roky, co jsem na Internet dal asi třicet všetečných otázek, které mi měly dát odpověď, jak vidíte budoucnost církve vy. Sešlo se mi necelých 300 vyplnění.

Pokud Vás zajímá vyhodnocení toho dotazníku, můžete si je přečíst zde.