Nepoctivý správce a nedostatek kněží

Nepoctivý správce a nedostatek kněží

Poznámka: Dva články o celibátu první vyšel, druhý reakce na ohlasy nebyl publikován

Podobenství o nepoctivém správci patří mezi podobenství, které mate naše morální uvažování: Pán (lhostejno, je-li míněn pán nepoctivého správce či sám Kristus) pochválí nepoctivého správce. Oceněna není však nepoctivost, ale prozíravost, která spočívala v analýze situace a vyhodnocení důsledků. Podobenství dále podotýká, že synové světla často nejsou schopni takové prozíravosti. Vezměme to jako naši osobní kritiku: Když se dostaneme do obtíží necháváme se pasivně unášet "osudem" a obracíme se na Boha, aby za nás řešil situaci.

Jedním z příkladů takového jednání mohou být naléhavé prosby za rozmnožení kněžských povolání. Nechci samozřejmě říci, že tyto prosby nejsou správné. Chci spíše ukázat, že je to jeden z problémů, které má církev zcela ve svých rukou. Je dobře známým faktem, že celibát je církevní přikázání, a jako takový může být kdykoli odvolán. Jestliže někteří lidé naříkají, jako by církev byla v beznadějné situaci, protože mladí muži se nechtějí stát knězi za cenu celibátu, podobají se člověku, který si stojí na ruce, a zoufale prosí kolem jdoucí, aby se smilovali a pomohli mu.

Otázka nedostatku kněží není otázkou Božího smilování, ale především vnitřním rozhodnutí církve, které bude muset chtíc nechtíc udělat, pokud se situace ještě více zhorší.

Je důležité si uvědomit, že tyto úvahy nejsou ani hříšné, ani proticírkevní, ani nejsou kritikou Jana Pavla II., ale pouze použitím rozumu, ke kterému nás vybízí podobenství o nepoctivém správci. A možná i malým zamyšlením nad osudem našich nesplněných proseb.

Počet normovaných stran (30 řádek po 60ti úderech): 0.90

Počet slov: 253, Datum vytištění: 12.09.93

Celibát pro a proti

V křesťanství vždy mělo a vždy bude mít zřeknutí se manželství z duchovních pohnutek velkou cenu, který tomu dal sám Kristus. Můj článek však poukazoval ne proti celibátu jako takovému, ale na církevní zákon, kterým je celibát položen jako podmínka získání kněžského svěcení. Nicméně je zřejmé, že pouhé zdobrovolnění celibátu není všelék, který vyřeší nedostatek kněžských povolání v Čechách. Evangelíci totiž mají rovněž nedostatek kněží, ačkoli se mohou ženit.

Celibát svázaný s kněžským svěcením má jako každá věc své výhody i nevýhody. Přednosti jsou vcelku známé, kněz bez rodiny má více času pro věřící i pro Boha. V mých očích se jeví největším plusem fakt, že kněží bez světských závazků jsou více odolní vydírání a psychickému nátlaku, jak se to mnohokrát ukázalo v dějinách. O nevýhodách se většinou nemluví, ale je jich také celá řada. Dnes je snad nejvážnější, že zmenšují počet zájemců o kněžství. To způsobuje, že, čím je méně uchazečů, tím více roste mezi nimi relativní poměr neurotických a patologických voleb, neboť jejich počet ve společnosti je více méně stabilní. To znamená, že je-li např. v normální populaci řekněme 2% homosexuálů, tak vlivem celibátu a malého počtu uchazečů, bude toto procento mezi kněžími vyšší. Stejná zákonitost platí i pro jiné druhy patologickych voleb.

Kněz bez rodiny často ztrácí představu o fungování partnerských vztahů. To se např. projevuje v kázáních o vánocích, které jsou tradičně o tom, jak se o svátcích míru a pokoje máme rádi. Při tom praxe ukazuje, že právě po vánocích jsou manželské poradny plné těch, kteří si právě o svátcích pokoje v hádkách uvědomili, že spolu nemohou dál žít.

Zdobrovolnění celibátu samozřejmě přinese své problémy. Jestliže dnes pobuřuje bulvární plátky, když praskne milostný poměr či nemanželské dítě nějakého kněze, tak s ženatými knězi přibudou problémy typu: nevěra jeho či manželky, rozvody, nevychované děti ap., protože každý zákaz dělí lidi na ty, kteří jej dodržují a ty, kteří jej porušují.

Je tedy na biskupech a papeži, aby zvážili pro a proti a rozhodli se. Nicméně neškodí, když každý věřící bude mít v tomto směru vlastní názor. Uvědomme si, že bude-li chtít Duch sv. dát nám najevo, že nechce celibát, tak se to nejjednodušším způsobem projeví právě v katastrofálním nedostatku kněží.