Bohoslužby za cara Koronaviroviče

PhDr. Mgr. Jeroným Klimeš, Ph.D. 2020-04-02

Když nadešlo panství cara Koronaviroviče, zareagovali na to věřící povětšinou tak, že si pustili bohoslužbu v rádiu či televizi. Neříkám, že to není řešení, ale osobně si připadám trochu jako blbec, když se mám v obýváku křižovat podle zvuků, které vycházejí z reproduktoru "školního rozhlasu". Osobně tedy považuji za kvalitnější řešení to, které je pro tyto případy již mnoho let připraveno, a tím je liturgie slavení neděle bez kněze.

Již před mnoha lety vydala ve Vatikánu tzv. Posvátná kongregace pro bohoslužbu liturgický předpis pro tyto případy:

Slavení neděle bez kněze (PDF)

Verze ve Wordu (.doc)

V křesťanství jsme si vždy potrpěli na to, aby nekvašený chléb byl opravdu nekvašený, aby víno bylo čistým, neředěným vínem, aby světlo na oltáři bylo právým světlem svic a ne elektrickou náhražkou. Proto i zde považuji za nejlepší, pokud se v rámci rodiny tohoto úkolu zhostí otec a ne rádio. Je však třeba se připravit, a to zejména:

A) Čtení a evangelium, které najdete na velmi kvalitní stránce: www.katolik.cz

B) "Kázání" či zamyšlení. Stačí najít nějaký vhodný text na Internetu či v knize.

C) Pokud to děláte poprvé, tak si nějak seškrtejte přiložený soubor ve Write či Wordu, tak abyste měli před sebou jen to, co chcete říci. Poprvé je to docela nezvyk.

D) Vhodnou hudbu, píseň. Opět je lepší, když si ji sami zahrajete, ale i na Youtube je hodně písní z Hosany k přehrání. Noty pro kytaru jsou nejlépe dostupné na adrese:

Malá schola Rožnova pod Radhoštěm Klavírní či kapelové aranžmá některých křesťanských písní je na mých stránkách: hosana.klimes.us

I když všichni doufáme, že toto ujeté branné cvičení už brzo skončí, obávám se, že se bude nepravidelně opakovat. Je tedy vhodné s tímto začít a nevypustit nedělní bohoslužby úplně. Pro výchovu dětí je zejména důležité udržet náboženskou ortopraxi, tzn. v praxi to znamená pravidelná modlitba s dětmi, pravidelný přístup ke svátostem a účast na veřejných či dnes těchto domácích bohoslužbách. Kromě toho jsou to různé aktivity pro církev či účast na církevních akcích (tábory pro děti, setkání věřících ap.). (Ortho = z řečtiny, přímý, pravý; doxa = víra, "přesvědčení, názor")

Dnes je módní prosazovat vnitřní osobní duchovní život, tzn. něco jako ortodoxii, jako něco, co je hodnotnější než "prázdné rituály", ale je třeba si uvědomit, že ortodoxii dětem nepředáme, pokud jim ji nepředáváme formou ortopraxe. Na vztah ortodoxie a ortopraxe můžeme vztáhnout Ježíšova slova: "Toto je třeba dělat, a tamto neopomíjet." (Lk11, 42)