Keby som bol somnambul, navštívil bych Istambul!

PhDr. Mgr. Jeroným Klimeš, Ph.D. 2010

Dotaz: Je možné, že by Měsíc, především tradičně období úplňku, měl nějaký prokazatelný vliv na chování lidí, jak se cítí a chovají, nebo nespí?

Vliv Měsíce na lidskou psychiku se dlouho bral za samozřejmý, viz například náměsíčnost. Bohužel vědcům se nepodařilo tento vliv ani prokázat, ani vyvrátit. Zdá se, že svit Luny je zatím dostal jen do stavu všeobecné rozhádanosti. Jedni zuřivě vliv Měsíce hájí, druzí popírají. Na vině je podle všeho složitá statistika, která je potřebná k prokazování časových cyklů.

Každopádně úplněk je jev, který provází lidstvo od úsvitu jeho evoluce, tj. minimálně dva milióny let. To není novum, které by přinesl moderní svět, jako je třeba žárovka, na kterou nejsme evolučně adaptováni, a která nám tedy s úspěchem rozbijí denní cyklus rodin. Proto je na místě si položit otázku, zda úplněk mohl mít v minulosti dopad na reprodukční úspěšnost člověka. Zrakový systém člověka je mimořádně dokonalý. Skládá se v podstatě ze dvou nezávislých kamerových systémů. Jeden pro barevné denní vidění (čípky) a druhý pro noční vidění (tyčinky). Přesto po většinu dnů během měsíce, zejména v oblastech okolo obratníků, člověk v noci nevidí nic. Může nanejvýš spát. Možná znáte lidovou píseň: "Měsíček svítí, já musím jíti, za pannou, za pannou, za panenkou. Měsíček zašel, já jsem nedošel, já jsem zabloudil, mně ji odloudil v zeleném kloboučku mysliveček."

Jenže historie lidstva je historií válek. V dobách bez elektřiny, bez světelného smogu, byly dny okolo úplňku tou jedinou dobou v měsíci, kdy v noci voják vcelku obstojně vidí, a tedy může nějaké sedmispáče přepadnout a vyvraždit. Že se takové noční akce podnikaly si můžeme přečíst třeba v Bibli. Není tedy od věci očekávat, že právě ti lidé, kteří okolo úplňku dokázali být v noci aktivní, nebo měli lehký, neklidný spánek, disponovali systematickou evoluční výhodou oproti těm, kteří při úplňku spali jako dudci. Ti neklidní přežívali s větší pravděpodobností, a tak i my jsme dnes dědici jejich genů, aniž víme proč. Tato představa samozřejmě není žádný důkaz čehokoli, ale chci jen říci, že v zásadě je představitelné, že by úplněk mohl mít nějaký geneticky zakódovaný význam pro chování a reprodukční úspěšnost člověka.