PhDr. Mgr. Jeroným Klimeš, Ph.D. 2016-09-11
U tohoto případu je nejnápadnější kontrast mezi závažností trestného činu - únos - a nevyzrálou motivací pachatele. Chtěl mít kolem sebe velkou rodinu. O výši IQ pachatele se nic oficiálně neví, každopádně takové činy páchají buď lidé s nízkou inteligencí (mentální retardace jako měl Otík ve Vesničce mé střediskové), popřípadě lidé, kteří v dětství velmi trpěli citovou deprivací, týráním či zanedbáním.
V praxi je třeba rozlišovat dva druhy vývojového zaostávání. Dítě může zaostávat v oblasti inteligence a oproti svým vrstevníkům je stále hloupější. To se projeví na IQ čili na inteligenčním kvocientu. Nicméně známe i citové zaostávání, citovou retardaci, kdy člověk, který má třeba IQ génia se chová v oblasti citů a mezilidských vztahů jako slon v porcelánu. Okolí se vždy podivuje, jak může tak inteligentní a často i finančně úspěšný člověk být takové motovidlo při jednání s lidmi.
Tedy ať má tento pachatel inteligenci jakoukoli, jeho motivace - mít kamarády, někam patřit - připomíná motivaci dětí z prvního stupně základní školy. Tedy on čin spáchal jako kvasidospělý člověk, ale citovým kvocientem šestiletého dítěte. Uchopit tuto citovou retardaci je ale vždy velký oříšek pro soudního znalce.
Právě kontrast mezi dětskou motivací - mít dětské kamarády - a závažností činu zakládá podezření, že se jedná o narušenou osobnost, která spíše než do vězení, by se měla umístit do nějakého ústavu či chráněného bydlení. Ve vězení stejně patří tito lidé mezi MON čili možný objekt násilí a bývají šikanovaní.
Oproti minulým dobám postrádáme komunitní zařízení pro dospělé. Dřív byli mnišské řády, které dokázali takovým lidem poskytnout onu velkou rodinu, po které touží. Dnes nanejvýš existují nelegální squaty, a tak pro tyto lidi s touhou po širokém společenství v této společnosti prostě není místo.
Nějaké informace k pachateli únosu dětí z Litoměřicka...
Muž, 36 let, již v minulosti trestaný za podobnou věc (únos a pokus o vydírání) a pedofilii. Co o něm víme: vyrůstal s matkou a přísným otcem alkoholikem, v jeho pěti letech se rodiče rozvedli a on zůstal se starším bratrem a matkou. Má dlouhodobou ideální představu o velké rodině, unesené děti chtěl mít údajně napůl jako děti a jako přátele. Prostor, ve kterém je věznil byl vybaven jako pro malé dítě - hračky, nábytek... V průběhu věznění zejména dívce ukazoval na notebooku dětskou pornografii, nicméně nikdy ani v minulosti ani nyní nevykázal nějaké násilnické sklony, nikomu neublížil (fyzicky). Zřejmě tajnůstkář, ani s matkou příliš nekomunikoval o svém životě, práci atd. Údajně kvůli záznamu v rejstříku neschopen najít si "lepší" práci (současná není známa, zřejmě obsluha nějakého stroje) a nebyl schopen navázat žádný tradiční vztah.