Absolvent českých psychologických oborů je vzdělán univerzálněji než jeho kolegové na Západě, říká psycholog Jeroným Klimeš. Chybí mu ale znalost přírodních věd.
Podle mého názoru je na tom Brno - Fakulta sociálních studií Masarykovy univerzity - poněkud lépe než Praha, kde nedokázali obměnit "předrevoluční" styl práce.
Například ve srovnání s USA je náročnost psychologických předmětů na středních a vysokých školách v Česku fatálně nízká. Na druhou stranu výhoda české školy spočívá v tom, že student u nás má po absolutoriu poměrně široké vzdělání.
Já osobně mám za sebou studium na přírodovědecké a filosofické fakultě. Vystudovat přírodovědu bylo o poznání těžší. Tam mi dala zabrat kromě geochemie či termodynamiky i dle mého názoru pro psychologii nezbytná matematika. Několikrát jsem v psychologii narazil na strop svých schopností, a bohužel to byly vždy omezené znalosti matematiky a statistiky.
To je obecně prokletí psychologie. Mám zkušenosti, že dokonce mnoho doktorů si nedokáže v psychometrii poradit s tak elementárními početními úkony, jako jsou sčítání a odčítání (psychometrie se zabývá měřením psychických vlastností pomocí matematických operací - pozn. red.). Někdy bývají studenti nepřipraveni enormně. Nedávno mi jedna třída složená ze studentů třetího a čtvrtého ročníku nebyla schopna dát dohromady definici mentální retardace (opožďující se vývoj rozumových schopností - pozn. red.), pletli si ji s demencí.
Jednoznačně prospěšné je absolvování jiné vysoké školy, zejména technické či přírodovědné. Vědecký a matematický způsob myšlení by si studenti měli osvojit někde jinde, protože na psychologii se jej těžko naučí.
Autor/ři: Jana Nunová IHNED