Při vystoupení v ČT24 zaujala řadu lidí moje následující věta, která proto zasluhuje podrobnějšího vysvětlení: „Poruchy osobnosti jsou přitahovány určitými prostředími. Agresivní psychopaty náramně láká držet zbraň. Mezi legálními držiteli zbraně bude větší procento poruch osobnosti než v normální populaci, naprosto zákonitě“ (zdroj ČT, zdroj PL)
Je všeobecně známou věcí, že psychiatrické diagnosy nejsou rovnoměrně rozptýleny v populaci - ani v prostoru, ani čase. I v tom pořadu jsme říkali, že například Alzheimerovu demenci mají převážně staré ženy. Agresivní poruchy osobnosti spíše muži. Dyslexie najedeme převážně mezi dětmi. Dříve převažovaly hysterické konverzní poruchy, dnes jsou to spíše deprese a narcismus atd. Z toho vyplývá, že v psychologii je nulovou hypotézou, že zkoumaná skupina je odlišná od populace. (I když statistické programy jsou většinou konstruované tak, že nulová hypotéza předpokládá shodu zkoumaných skupin.)
Například když dělám nějakou výpověď o populaci partnerských vztahů na základě svých klientů, tak upozorňuji a rovnou předesílám, jaké můžeme čekat zkreslení oproti populačnímu průměru, zda se bude týkat spíš dlouhodobých či krátkodobých vztahů ap. (viz kniha Křesťanství, vztahy a sex). Stejně tak pokud by jakýkoli student udělal výzkum na legálních držitelích střelných zbraní a své výsledky by zobecnil na celou populaci, tak mu při obhajobě každá komise řekne, že to je závažná metodologická chyba. Ani legální, ani nelegální držitele střelných zbraní nemůžeme považovat za reprezentativní vzorek populace. Psychologický předpoklad zkrátka je, že držitelé střelných zbraní se liší od populačního průměru.
Dalším krokem je úvaha, v jakém směru se držitelé zbraní liší od populačního průměru. Pro první vhled se v psychologii využívají tzv. triviální tvrzení či hypotézy. Triviální hypotézou například je, že mezi držiteli střelných zbraní bude více mužů než žen. Z toho vyplývá i další triviální tvrzení. Mezi držiteli střelných zbraní je více lidí s poruchami erekce než v normální populaci - opak by byl divný. Stejně tak musíme mezi držiteli zbraní předpokládat větší procento poruch, ve kterých vedou muži. Mezi ně samozřejmě spadají i agresivní psychopatie. Předpokládám, že je čtenáři jedno, jestli ho zastřelí muž nebo žena, proto nás zajímá především, kolik je mezi držiteli zbraní psychopatů bez ohledu na pohlaví.
V televizi jsem ale vycházel z jiného tvrzení: "Agresivní psychopaty náramně láká držet zbraň." I to je triviální psychologická hypotéza, kterou lehce můžeme ověřit dotazníkem mezi třemi skupinami populace (byť s kontrolovaným poměrem pohlaví):
a) mezi učiteli v mateřských školách (menší procento agresivních psychopatů oproti zbytku populace).
b) mezi vězni v nápravných zařízeních (vyšší procento agresivní psychopatů).
c) nahodilým vzorkem populace (průměr).
Všem položíme otázku: "Jak moc byste chtěli držet střelnou zbraň?" a k ní pětibodovou škálou od "rozhodně ano" až po "rozhodně ne". Takový výzkum by byl ztrátou času, neb zjistíme, že nejvíce touží po zbrani vězni, pak obecná populace a nejméně učitelé či učitelky ve školkách. Ve stejném poměru je i výskyt agresivních poruch osobností (antisociálních, asociálních, anetických psychopatů či sociopatů) - nejvíce ve věznici, méně v normální populaci a nejméně mezi učitelkami v MŠ (tam pochopitelně očekáváme zvýšený výskyt úplně jiných poruch).
Otázka účinnosti psychologické diagnostiky
Jestliže je pravdivá věta: "Agresivní psychopaty náramně láká držet zbraň," pak je pravdivá i věta, že mezi žadateli o zbrojní pas bude více agresivních psychopatů, než je v normální populaci (bez ohledu na pohlaví). Pak je jen otázkou účinnosti psychologických posudků, jak jsou schopny detekovat a odfiltrovat nevhodné jedince. Osobně jsem v různých komisích a posuzováním žadatelů (většinou NRP) strávil hodně času, takže si nedělám sebemenší iluze o (ne)účinnosti tohoto procesu. Každopádně každý diagnostický proces - lékařský, psychiatrický i psychologický - nese větší či menší procento chybných rozhodnutí:
posudek říká, že |
posudek říká, že |
|
dotyčný může bez problémů držet zbraň |
pravdivě pozitivní |
falešně pozitivní (chyba I.) |
dotyčný by objektivně neměl držet zbraň |
falešně negativní (chyba II.) |
pravdivě negativní |
cs.wikipedia.org/wiki/Chyby_typu_I_a_II
Tedy falešně negativními posudky (včetně uplacených) se mezi legální držitele střelných zbraní dostávají ve zvýšené míře i psychopaté, neboť jich je mezi žadateli více než v běžné populaci či mezi učitelkami MŠ.
K tomu je třeba vzít do úvahy, že že za poslední rok z důvodu politického rozhodnutí se posudky na držení střelných zbraní velmi uvolnily - přibylo přes 8000 držitelů střelných zbraní, tak to znamená, že dramaticky muselo narůst procento falešně negativních chyb (přílišná benevolence) na úkor falešně pozitivních (přílišná opatrnost). Takže je zcela legitimní předpokládat, že mezi 8000 novými držiteli bude mnohem více než 80 agresivních psychopatů (~1%), jak by tak nahrubo odpovídalo hodně umírněnému odhadu procentického zastoupení těchto diagnos v obecné populaci. (Obecně je odhad, že v populaci je dohromady kolem 6 % všech poruch osobnosti, tedy agresivních bude o něco méně.)
To neznamená, že psychologické testy jsou úplně k ničemu - i kdyby měly účinnost i jen 20 % a odfiltrovaly jen ty nejtěžší případy, tak jsou příjemným zlepšením. (Zkuste si představit zvýšení svého platu o 20 %.) Každopádně není dobré vzbuzovat falešné iluze, že účinnost psychologické diagnostiky se blíží 100 %. To ani náhodou.
Obecné chyby
Z výroku, že mezi držiteli střelných zbraní je vyšší procento psychopatů než v obecné populaci, občas někdo odvozuje chybný závěr:
"...v současnosti se kolem mne dle vašeho názoru pohybuje něco přes 200 000 legálně ozbrojených psychopatů, což jak uznáte sám, by se nějak objektivně projevovalo i v mém okolí."
Je jasné, že vyšší procento psychopatů neznamená 100% a samozřejmě ne každý psychopat se projeví tím, že někoho zabije legálně drženou zbraní. Přesnější statistiky o podílu vrahů se zbrojním pasem oproti vrahům bez zbrojního pasu neznám. Budu rád, když mi je pošlete. Statistická významnost se pak dá lehce ověřit pomocí testu χ2. (Například v Calcu (Excelu) porovnáme počet obyvatel ČR ku počtu legálních držitelů zbraně a poměr vrahů (očekávaný poměr), kteří nejsou držiteli zbraně, ku těm, kteří zbrojní pas mají (naměřený poměr).)
"Chcete snad říci, že jsem psychopat a že bych neměl držet zbrojní pas?"
O žádném jednotlivci se nedá říci, zda je či není psychopat, jen na základě faktu, zda drží nebo nedrží zbrojní pas.
Můj názor na držení zbraní, aneb Jsme ve válečném stavu, nebo ne?
V době míru je lepší upřednostňovat chybu č. I - je lepší být víc opatrný přísný a snižovat pravděpodobnost, že se zbraně dostanou do rukou psychopatům.
V době války je lepší upřednostňovat chybu č. II - je lepší mít vyzbrojenou obecnou populaci a spoléhat na domobranu, neb na naši armádu se spolehnout nemůžeme.
Teď jde o úvahu, zda jsme v době míru či války. Náhlý dramatický nárůst politické benevolence vůči držení zbraní je projevem toho, že politická elita se domnívá, že je třeba vyzbrojit obecný lid, takže podle tohoto chování bychom měli předpokládat, že jsme ve válečném stavu. Já osobně si také myslím, že jsme ve válečném stavu - byla nám vyhlášená válka, ale nejsem zcela přesvědčen, že rozdat 8000 kvérů prakticky každému, kdo si o ně řekne, je momentálně správná cesta. V boji proti teroristům nám to nepomůže - moje děti nebudou chodit na diskotéky s pistolí, naši faráři nebudou sloužit mše s koltem vedle kalicha. Zkrátka je nesmysl zásada: "na vánoční trhy jedině s tarasnicí".
Držet zbraň neznamená umět s ní zacházet
Učil jsem na policejní škole a viděl jsem, jaký je rozdíl mezi výcvikem policistů u nás (6/9 měsíců) a v Německu (čtyři roky). To, že někdo získá zbrojní pas, nezaručí, že se zbraní bude umět zacházet v různých stresových situacích. Tedy místo plošného rozdávání zbraní bych uvítal, kdyby se držení zbraní podmínilo nějakým déletrvajícím výcvikem, třeba v armádě či policejních školách. Jinými slovy: "Ano, můžeš být legální držitel zbraně, ale napřed musíš mít základní policejní či vojenský výcvik, abys s ní uměl zacházet." Jeden rok večerní školy nikoho nezabije.
Vláda rozdává mezi lidi zbraně, protože zájem o armádu je minimální a nikdo neví, jak ho navýšit. To chápu, ale proti terorismu se musíme chránit jinak - zejména tím, že mezi sebe nebudeme pouštět potenciální teroristy (raději být víc opatrný - upřednostňovat chybu I). Promptně je třeba vyhostit každého uprchlíka, který se dopustí trestného činu. Přestat šaškovat s lidskými právy a s bláboly Evropské unie. Dřív se v době míru populace průběžně zbavovala psychopatů tím, že u každého města provozovala šibenici. Dnes je předčasně propouštíme z vězení, kde je do té doby ze státního rozpočtu živíme minimálně za 40000 Kč měsíčně. Tyto peníze ale stát nikdy nevydá na naše stárnoucí rodiče či prarodiče třeba s již zmíněným Alzheimerem. Prostě stát si hýčká agresivní psychopaty a na normální občany kašle.
Původní článek
Psycholog Klimeš z ČT varoval, že mezi legálními držiteli zbraní může být velké procento psychopatů 15. 1. 2017 11:16
Psycholog Jeroným Klimeš se domnívá, že mezi legálními držiteli zbraní bude mnoho psychopatů. Uvedl to alespoň v pořadu 90' ČT24. Hovořil také o případu Michelle Sudků, která ubodala náhodnou ženu v obchodním centru na Smíchově.
Psycholog Klimeš z ČT varoval, že mezi legálními držiteli zbraní může být velké procento psychopatů
Foto: Hans Štembera Popisek: Střelné zbraně
Žena podle Klimeše trpěla nekrofilním sadismem, který se nejprve projevuje v představách nemocného. „Představují si, jak někoho škrtí, někomu ubližují, někoho zabíjejí. Jak si užívají utrpení toho druhého člověka. Teprve po dlouhém období snění to jdou zrealizovat,“ uvedl Klimeš. Spousta lidí podle něj sice své chování neovládá v okamžiku činu, ale může ho ovlivnit dřív, kdyby si dala pozor.
„Jestli ta paní měla sklony k agresivnímu chování, tak po ní chceme, aby své chování kontrolovala dřív, než kontrolu ztratí,“ řekl Klimeš. Hlavním cílem ochranné léčby nyní podle Klimeše je ochránit před daným pacientem společnost. Pravděpodobnost, že se člověk stižený poruchou osobnosti uzdraví, je totiž podle všeho velmi nízká.
Klimeš následně také podotkl, že nevnímá jako adekvátní odpověď navýšení počtu legálně držených zbraní mezi občany. Poruchy osobnosti jsou totiž podle něj přitahovány určitými prostředími. „Agresivní psychopaty náramně láká držet zbraň. Mezi legálními držiteli zbraně bude zákonitě větší procento psychopatů než normálních jedinců,“ myslí si. Podle něj tak prevence spočívá především ve včasném podchycení potenciálních útočníků.
„Předchozí generace byly hodně vychovávány morálkou, která nutila lidi kontrolovat představivost, zpovídat se z násilnických představ. Dnes je generace hodně egoistická, zaměřená na sebe. Lidé si dovolují agresivní myšlenky a neomlouvají se za to,“ uvedl však v této souvislosti psycholog.