Stará láska nerezaví! Tak proč není více obnovených vztahů?

PhDr. Mgr. Jeroným Klimeš, Ph.D. 2017-09-17

Pravidlo stará láska nerezaví platí bohužel nejen u romantických citů, ale i u alkoholismu, schizofrenie či bulimie a jiných poruch. Máme v mozku vyšlapané cestičky, po kterých jsme běháme dlouhá léta, a zvyk je zkrátka železná košile. Ano, staré zvyky i zlozvyky snadno recidivují.

U lásky je to ještě něco jiného - vzájemná kompatibilita. Když máte šroub a matku, které do sebe zapadli před sto lety, tak je jasné, že do sebe zapadnou i za sto let. Šrouby a matky se totiž stejně jako lidé moc nemění, takže pocit - jsme si souzeni - naskočí po pár větách.

Platí-li ale řečené, překvapí, že obnov vztahu po pauze delší než jeden rok je poměrně málo. V mé databazi je to okolo 1-2%. Důvodem jsou právě naše zlozvyky a špatné vlastnosti, které také nerezaví. Pokud tedy pár chce vztah obnovit, musí především se zbavit svých nešvarů - vyčítání, ironizování, lenosti, egoismu atd. Prostě pár musí dobře analyzovat, proč se jim minulý vztah rozpadl a dát si sám na sebe pozor a ukáznit se. Vztahy se totiž nerozpadají proto, že by se partneři k sobě nehodili, ale proto, že dělají partnerské fauly, jak říkával svého času Plzák. I partnerskou hru je třeba hrát čistě. To se týká i přechození vztahu (>4 roky; Přechozené vztahy).

Dalším důvodem je, že obnovit vztah je mnohem těžší než ho poprvé navázat. Seznamování je otázka většinou do tří měsíců. Obnova vztahu trvá často i několik let - je to velmi pomalá, pracná a bolestivá záležitost. Jen pro ilustraci - platí pravidlo, které vyplývá ze zákona relativní frustrace - čím víc se obnovování vztahu objektivně daří, tím se partneři subjektivně cítí hůř a jsou více nervózní. Takže mnoho obnov vztahu se nepodaří proto, že těsně před obnovením vztahu někomu z partnerů vytečou nervy a zbytečná hádka zhatí jinak zdárný proces (známý Dodson Yerkesův zákon).

Zákon relativní frustrace říká, že frustrace je tím větší, čím víc je cíl na dosah ruky. Ten v kombinaci s Dodson Yerkesovým zákonem vede k tomu, že partneři těsně před obnovením vztahu celé své dlouhodobé snažení zhatí tím, že jim vytečou nervy a zcela zbytečně se zhádají.

Zákon zachování lásky praví, že láska rozchodem nemizí, ale pouze se přesouvá na jiné objekty, popřípadě degeneruje do nenávisti. To si můžeme lehce ověřit technikou substituce Pythagorem. Vezmeme emotivní výrok expartnerů a místo bývalého dosadíme Pythagora. Vznikne věta, jejíž absurdita nám osvětlí, že láska stále trvá, leč ve zdegenerované podobě.


Bývalej mě vůbec nebere!
Ať táhne k čertu i s tou svou Věrou!


Πυθαγόρας
Pythagoras mě vůbec nebere!
Ať táhne k čertu si s tou svou Bětou!

Problém degenerace lásky je v tom, že když se má vztah obnovit, lidé nahlas vykřikují "Táhni k čertu", ale jejich srdce bohužel neslyšně říká: "Prosím vrať se." Jenže protějšky zákonitě reagují na slyšené, ne na zamýšlené (Partneři a rozchody, 5. kapitola). I zde platí poučka Lišky od Malého Prince: "Co je důležité, je očím neviditelné." Důvod je jasný - hrdost, uražené ego, neschopnost si přiznat vlastní hříchy atd. zabrání obnově vztahu, i když po tom srdce touží. Z toho důvodu obnovu vztahu není možno nechat přirozeným procesům a citům, protože ty se točí jako vítr v bedně. Ten proces je sice motivován přitažlivými silami, tzn. především city, ale přesto, možná právě proto, musí být řízen a usměrňován rozumem.

Před případnou obnovou vztahu je třeba udělat bilanci: "Je rozumné tento vztah obnovit nebo ne?" Pokud ano, pak je třeba potlačit všechny pocity křivdy a své zbytnělé ego, a obnovu vztahu urychlit a rychle dělat rozhodnutí: Ukončit vztah s převozníkem, nastěhovat do společného bytu, neprotahovat zkušební období, aby se dále vztah dále nepřechodil ap.

Pokud při bilancování dospějete k názoru, že není rozumné vztah obnovit (drogy, domácí násilí ap.), pak to udělejte jako kdysi já. Dojděte do kostela, tam padněte na kolena a řekněte: "Pane Bože, strašně to bolí, ale díky, DÍKY, že už je pryč" Od té chvíle ale musíte systematicky proti návalům lásky k expartnerovi bojovat. Pak vnímáme svou lásku k ex jako každou jinou drogu a řídíme se stejnými pravidly chování jako u suché recidivy při alkoholismu či každého jiného bažení (http://sucharecidiva.klimes.us). Jak už bylo řečeno, pořekadlo "stará láska nerezaví" platí u drog stejně jako u lásky.