Návrh psychologicky účinného systému vyplácení sociálních dávek

PhDr. Mgr. Jeroným Klimeš, Ph.D. 2004

Výpočetní technika přinesla i do sociální oblasti řadu dříve netušených možností, které se však jen pomalu stávají praxí. Velkým pokrokem byl i celostátně zavedený systém sociálního zabezpečení, který zabraňuje dvojímu vyplácení sociálních dávek a podobným nešvarům. Nicméně i přes tento nepochybný pokrok, tento systém nevyužívá plně psychologických poznatků, díky kterým by systém dávky nejen vyplatil, ale i působil výchovně na jejich příjemce. Zkusme si představit, jak by takový systém mohl vypadat.

Především takový systém by měl pamatovat na takové příjemce: 1) Kteří nejsou schopni si rozpočítat příjmy na celý měsíc. Utratí je během prvních dnů a pak jsou nuceni k živoření nebo kriminalitě. 2) Kteří nejsou zvyklí na jakoukoliv pravidelnou činnost, nemají výdrž, nejsou schopni odkládat uspokojení do budoucna. 3) Kteří jsou prakticky negramotní (nejsou schopni vyplnit dotazník na úřadě) a nevzdělávají se. 4) Kteří zanedbávají své další povinnosti, jako je například posílání dětí do školy, odvoz odpadu ap. 5) Na které nemá prakticky žádný účinek rozhodnutí soudu, které jim odebere nějaký požitek za dlouhodobé a soustavné porušování povinností.

Je zřejmé, že tomuto vymezení vyhovuje značné procento Romské populace, ale nejenom ta. Ve stávající podobě zákon pamatuje na tzv. zvláštního příjemce sociálních dávek, kdy soud nařídí, aby se mu například z dávek strhával nájem dříve, než příjemce dostane peníze na ruku. Právě tento institut by bylo vhodné rozšířit o následující možnosti, které mají výchovný a terapeutický účinek.

Návrh opatření:

  1. Dávky vyplácet z bankomatu po malých částkách, které připadají na jeden den a to pouze do 15:00.
  2. Nevybrané peníze, které zbyly po dnech, kdy si dotyční dávku nevybrali, se spoří a průběžně se z nich pokrývají jiné obligatorní položky, jako jsou pokuty, náklady na odvoz odpadu, alimenty ap. To, co zbude, se dotyčnému vyplatí na konci roku (jako by na vánoce).

Dále existují dvě možnosti:

První jednodušší varianta: Vyplácí se minimální částky, ale dotyčný může získat celou plejádu malých bonusů. Bonusy se opět vyplácí přes bankomat. Mezi bonusy patří: Návštěva pracovního úřadu, potvrzení, že dítě daný týden nemělo neomluvené absence ve škole, úspěšné absolvování vyučovacích a rekvalifikačních kurzů na pracovním úřadě, pomoc při veřejně prospěšných pracích, dobrovolnická práce, účast na volbách ap.

Nicméně tato varianta zřejmě není psychologicky nejúčinnější. Je totiž známo, že na tyto lidi, podobně jako na hyperaktivní děti, nejvíce působí to, když něco mají, a pak se toho musí postupně vzdávat a postupně to ztrácí. To je podobné i situaci, kdy člověk postupně ztrácí zrak. Tedy i zde by bylo účinnější vyčíslit danému člověku, co všechno může mít a pak z toho odškrtávat ty částky, na které nemá nárok, protože nedoložil potvrzení.

Druhá účinnější varianta: Dotyčnému se dá výstup za všechny možné bonusy - souhrnná maximální částka, kterou si může vydělat. Pokud nedoloží příslušné doklady: potvrzení, že dítě nemá neomluvené absence, že byl na výukovém kurzu čtení či rekvalifikačním kurzu, že se přihlásil jako dobrovolník na brigádu na obecním úřadě, že byl u voleb ap. tak se mu příslušná částka nepřizná a on vidí sám, o kolik svou neaktivitou přišel. Výhodou je především názornost takového seznamu - ukazuje člověku, co všechno ještě může získat či ztratit, tedy jej podporuje v podnikavosti.

Tento návrh vychází z následujících principů: