02.08.2007
Sametová revoluce přinesla Česku ještě jednu revoluci - sexuální. Odborníci však varují, že jsme se s jejími následky dosud nedokázali vypořádat. Budeme se učit od našich dětí?
Píše se rok 1898 a české čtenáře čeká v knize Otec Kondelík a ženich Vejvara jedna z nejotevřenějších kapitol týkajících se manželského sexu. Děj, jehož autorem je Ignát Herrmann, se odehrává zhruba takto: Matka v předvečer svatby dává rady své dceři. Ženy stojí vedle sebe a dívají se do dáli.
„Pepičko, od zítřka bude všechno jinak.“ „Já vím, maminko.“ „Inu, víš a nevíš, Pepičko. Zítra se mezi tebou a tvým manželem stanou věci, jaké jsi ještě nepoznala.“ „Já vím, maminko.“ „Inu, víš a nevíš, Pepičko. Musíš být trpělivá.“ „Já vím, maminko.“ „Inu, víš a nevíš, holka. Ale je to požehnaný stav a všechny jsme si tím prošly.“ Sexuální výchově tím tehdy bylo dáno zadost. O víc než sto let později, v červenci 2007, se v českých knihkupectvích začíná prodávat jiná knížka. Ta je tentokrát určená nikoliv dospělým jako ta Herrmannova, ale již pro dospívající dívky. Jmenuje se O lásce a sexu a napsala ji Kateřina Janouchová. „Lízej svého partnera pomalými a houževnatými tahy jazyka. Jsi kočka, která čistí jazykem své koťátko.“ „Dbej na to, aby byl penis vlhký - nejlepší je použít vlastní sliny nebo lubrikant.“ „Hlazení poštěváčku při souloži je výborná věc. Hlaď si ho sama nebo o to požádej partnera. Pro většinu mužů je to hrozně vzrušující.“ V informovanosti o sexu jsme se poněkud posunuli. A to jak v obsahu, tak hlavně ve věku, kdy se sexuální návody dozvídáme. Je to dobře?
Desetileté děti dneska vědí o sexu víc než jejich rodiče ve dvaceti letech a aspoň slovně ovládají techniky, které ani jejich prarodiče možná nikdy nevyzkoušeli. Sexuální revoluce zbořila všechna tabu, která byla, a jediné, co se dneska běžně nedělá, je to, co zakazuje zákon. Podle odborníků na takovou změnu nejsou připraveni ani dospělí, natožpak jejich děti.
„Učíme děti souložit, ale neučíme je mluvit. Tím, že boříme tabu a posouváme informační hranici, je připravujeme na život nevyváženě,“ myslí si psycholog Jeroným Klimeš. „Vědí možná všechno o sexu, ale nevědí nic o vztazích. Neumějí se domluvit, jak půjdou do kina, nevědí, že do třiceti projdou velkými rozchody, a nikdo jim neřekne, jak je mají zvládat. A přitom takové informace potřebují daleko víc než ty o sexu. Ty si totiž docela dobře dokážou zjistit samy.“
Jenže v tom je právě ten problém. Pokud necháme děti, aby si samy zjišťovaly sexuální rady, přestáváme mít pod kontrolou, co a jak se dozvídají. A často se stává, že jim takové zkreslené informace způsobí na několik dalších let trauma. Nezáleží přitom na tom, jestli se dvanáctiletý chlapec dozví od kamaráda, že je poslední ve třídě, kdo ještě neměl sexuální styk, nebo třeba zabrousí na erotické stránky s pornografi ckými snímky.
„Když se chlapec v útlém věku podívá na porno a zjistí, že průměrná velikost penisu je tam 25 centimetrů, může si navodit trauma z toho, že v jeho případě to tak třeba není. Děti nejsou schopné pochopit, že porno je pohádka, samozřejmě pro dospělé. A už v žádném případě by na základě pornografi e neměly získávat představu o sexualitě,“ vysvětluje sexuolog Petr Weiss.
Weiss je spoluautorem Výzkumu sexuálního chování obyvatelstva, který pod záštitou Sexuologického ústavu v Praze provádí každých pět let. Z jeho statistik vyplývá, že děti se pořád dozvídají nejvíc informací o sexu právě od kamarádů, tedy z toho nejmíň spolehlivého zdroje. Škola a rodina dětem sex objasňuje jen zhruba z deseti procent, což je číslo, které od listopadové revoluce skoro nevyrostlo. Jak ale můžeme chtít po rodičích, aby s lehkostí popisovali svým potomkům neobvyklé sexuální polohy, když se ani oni sami neměli od koho dozvědět, jak se takové proslovy dělají?
„Sama generace rodičů dnešních dětí v pubertě neměla sexuální výchovu. Těžko od nich očekávat, že budou schopni poskytnout sexuální rady nebo vysvětlení,“ potvrzuje Weiss a dodává, že podle statistik tehdy rodiče svým dětem vyprávěli o sexu ještě míň než dneska.
Sexuologům se to snadno říká, ale kolik z nás se neotřese při představě, že má zvědavým ratolestem popsat podstatu a půvab například análního sexu? A proč se vůbec dospělí před dětmi tolik stydí?
Protože se sexuální osvětou začínají pozdě. „Musí začít dřív, než se dítě dostane do puberty. Nejlíp kolem devátého nebo desátého roku dítěte. Do té doby se potomek dokáže o penisu bavit stejně jako o uchu. Jakmile se dostane do puberty, začne se stydět, a proto se stydíme i my,“ vysvětluje Weiss.
Když se rozhodneme, že si necháme poradit, je většinou už pozdě. „Nejdůležitější je bavit se s dítětem o sexu úměrně jeho věku, aby to dokázalo pochopit,“ zdůrazňuje sexuoložka Pavla Entnerová z fakultní nemocnice v Olomouci. „Když nevíte, jak na to, poraďte se s odborníkem, nic tím neztratíte. Lidé k nám však většinou přicházejí, až když je nějaký problém, což je škoda.“ Uvolnění hranic a pád komunismu do Česka přinesly začátkem devadesátých let malou sexuální revoluci. Jako první senzace tehdy začal vycházet týdeník Nei Report, který se tak masově prodával, že si jeho redakce založila dokonce politickou stranu. Upjatým Čechům se začaly nabízet erotické magazíny, videokazety, objevovaly se první sexshopy. Češi a Češky nový fenomén přivítali stejně nadšeně jako margaríny nebo prací prášky, co praly dočista do čista. Na nově vzniklou situaci neexistovala pravidla, a tedy ani omezení, a titulní strany s nahými ženami a muži se vesele roztahovaly na pultech trafik i před těmi, kdo je vůbec vidět nechtěli. Školáci v pubertě i po ní se v takové prodejně tisku dozvídali o sexuálních praktikách mnohem víc než od stydlivé profesorky občanské nauky, která se rychle přeškolila v odbornici na reprodukční činnost.
Přestože experti takto nabyté znalosti zařazují do kategorie nepoužitelných a povrchních, tuhle mediální vlnu sexuálního nadšení nepodceňují. „Noviny a časopisy tehdy udělaly obrovský kus práce, protože začaly informovat o těchto věcech seriózně,“ vzpomíná Petr Weiss. „Paradoxně byly těsně po revoluci serióznější než dneska. Na rozdíl od západní Evropy se totiž v té době obracely na odborníky. Zatímco v zahraničních médiích radily tety Kláry, u nás to byly sexuoložky.“
Generace dospívajících dětí, která tehdy vyrůstala, přes veškeré teoretické znalosti nedopadla o moc líp než jejich neznalí rodiče. Dnešní třicátníky a třicátnice zastihla sametově sexuální revoluce nepřipravené. Ano, díky informovanosti a otevřenosti médií už dneska skoro všechny děti vědí, že strejda je nemá co hladit na intimních místech a že kdyby chtěl, musí to dítě okamžitě všem říct.
„Proto jsme vůči sexuální otevřenosti u dětí benevolentní. Děti vědí, a proto se spíš ozvou,“ říká psycholog Klimeš. „Ale máme problémy s generací třicetiletých, kterým se hroutí vztahy nebo si nejsou schopni najít partnera, neumějí si udržet trvalý vztah, odkládají zplození dítěte až tak, že pak nemají s kým ho zplodit. Znají všechny možné sexuální taktiky, nemají sexuální traumata a nic pro ně není tabu, ale nikdo je nenaučil to, co je ve vztahu důležitější než sex - zvládnout partnerské krize,“ podotýká Klimeš.
Dostupnost všemožných rad a návodů, jak zaručeně na to, vytváří podle něj ve společnosti dojem, že kdo nesouloží pětkrát týdně, není dostatečně výkonný. To samé dospělí přenášejí i na děti. Rozdíl mezi sexuální otevřeností ve filmu Otec Kondelík a ženich Vejvara a dnešními Rafťáky je sice kosmický, ale pro představu nemusíme chodit tak daleko do minulosti. Stačí porovnat tehdejší generační Sněženky a machry a třeba Snowboarďáky nebo Panic je nanic.
„Takové filmy navíc v dospívajících dětech vytvářejí pocit, že aby byly společensky přijatelné, musí to ,už mít za sebou‘. Chtěli jsme, aby se sex uvolnil, a místo toho se z něj stává společenský imperativ. Vybavuju si nedávný případ, kdy kluci na táboře znásilnili dívku jen proto, že se vsadili, že z tábora nikdo z nich neodjede jako panic,“ říká Klimeš. „Fáze sexuálního sbližování přitom vůbec není potřeba zrychlovat. Je dobře, když děti zůstávají nesmělé. Je to totiž přirozené, a to i pro dospělé.“ *
***
Daniel, 9 let Vím, že při sexu jsou muž a žena nahatí. Spermie z muže jde do ženy a oplodní její vajíčko a pak se narodí dítě. Že muž má používat kondom, když zaprvé neví nic o ženě, a za druhé, když ještě nechce mít dítě. Už i malinký kluci mají spermie, ale ne hodně. Kromě normálních obchodů existují taky sexshopy, kde se prodávají věci ohledně sexu, například kondomy. A jsou tam kabinky, kde muž a holka můžou mít sex. Většinou se používají, když si muž najde jinou, takže tajně tam jde se svojí novou holkou. Magdaléna, 17 let U nás doma to fungovalo tak, že by nebyl problém o čemkoli mluvit. Nicméně za otcem jsem s dotazy nikdy nešla a za mámou málokdy. Ale právě ona mě zásobovala dobrou literaturou, takže už vlastně odmala jsem tušila, o co jde. Hodně informací jsem získala i z časopisů typu Bravo nebo Dívka, když mi bylo asi třináct. Dneska se s věcmi okolo sexu svěřuju příteli, protože sexuální praktiky bych s mámou neprobírala nikdy. Adéla, 12 let Rodiče mi řekli všechno a bavíme se úplně otevřeně. Dokonce mi koupili knížku, ve které se o tom píše. Když kámoši o něčem mluví, není nic, co bych nevěděla. I o sexu kluků s klukama a holek s holkama jsem s našima mluvila. Denisa, 14 let Jak se dělají děti, to jsem věděla už ve školce. A dost podrobně, protože máma mi nikdy nic netajila. Dnes už mě spíš zajímá, jaké z toho můžou být problémy a jestli můžu skutečně otěhotnět hned napoprvé. Už taky vím, kde má máma doma odložené kondomy, kdyby náhodou. Když se na něco zeptám, hned mi odpoví, a když neví, nastudujeme to spolu. Minule jsem chtěla vědět něco o deviacích a v tom docela plavala. Šimon, 15 let Moje máma by mi toho asi i řekla mnohem víc, kdybych se nestyděl a nebral otázku sexu jako tabu. Stejně jako povídání o holkách, o tom, jestli jsem panic, o líbání a prostě o těch intimních věcech. Když se potřebuju svěřit, tak kamarádce Adéle nebo Ševě, mámě jen občas a okrajově, když už to fakt nejde jinak. Stejně si ale myslím, že spolehlivé informace o sexu nejsou k sehnání nikde. Tam jde o praxi.
Christina, 44 let, matka devítiletého syna Začalo to, když synovi bylo osm. Jeli jsme kolem obchodu Erotic City a on se zeptal, co tam prodávají. Můj bratr mu řekl, že náhradní šišinky a ferdy. To mu vrtalo v hlavě, a tak se ptal, proč jsou náhradní. Vysvětlili jsme mu, že jsou spíše pro legraci nebo jako srandovní dárek. Proč jsou ty prodejny tak veliké, když tam prodávají jenom ty šišinky a ferdy? nenechal se odbýt. Velikou akcelerací otázek bylo čtení knížky Tajný deník Adriana Mola. Ta přivedla syna na otázky typu: „co jsou to ty mokré sny“, „proč si kluci poměřují pinďoury“. Na procházce v Paříži si ve vitríně sexshopu všiml nápisu, že tam mají „kabinky“. A začalo vyzvídání, co to znamená. Předstírala jsem, že čtu mapu, ale syn byl neodbytný. „Mami, to tam asi mají pro bezdomovce, protože ti, když nemají dům, tak asi chodí mít sex do těchto kabinek, že jo?“ Michaela, 38 let matka patnáctiletého syna O sexu se bavíme otevřeně. Snažím se k němu navíc v hovorech propašovat taková ta slova jako láska a odpovědnost. Nejsem žádný staromilec, ale přece jen se mi zdá, že na milostné spojení zatím nahlíží příliš technicky - jako na proceduru, kterou správnej frajer přece zvládne. Nedávno jsem mu chtěla názorně (na rohlíku) ukázat, jak se nasazuje prezervativ, ale vysmál se mi. Prej to dávno umí. V poslední době už se na nic sám neptá, protože si myslí, že všechno ví. A asi je to i pravda. Nedávno jsem ho omylem vzala na film, kde se dvě hodiny souložilo. Nakonec to shrnul: „Ti lidé byli velmi nešťastní a hledali přes sex sami sebe.“ Klišé, ale u puberťáka poměrně nečekaný závěr po zhlédnutí dvouhodinového porna, byť zabaleného do psychologického hávu. Jen o jednom se už nebavíme: jak to má se sexem můj syn. O sobě už ani nedutne a myslím, že se s tím budu muset na pár let smířit, než zase „znormální“ a přestane mu připadat trapné bavit se o sobě s vlastní matkou. Markéta, 39 let, matka čtrnáctiletého syna Vzpomínám si, jak mě učitelka v mateřské škole žádala, jestli nechci přibrzdit, že můj syn zasvěceně vysvětluje vyděšeným spolužačkám, že ta špinavá guma na pískovišti je prezervativ a patří tam a tam, když se pán s paní mají rádi, ale ještě nechtějí mít děti. Když mu bylo asi jedenáct, koupila jsem mu naučnou knihu pro kluky o sexu. Dneska mě těší, že toho ví o sexu tolik, ale zároveň překvapuje, jak je sex v jeho věku dostupný. Tedy soudě podle historek, které mi vypráví - samozřejmě o jiných dětech. A taky to, že orální sex je podle jejich vnímání něco jako „službička“, něco naprosto normálního, co mezi „dětmi“ dost frčí. František, 33 let otec dvanáctileté dcery Nikdy jsme před dcerou nic neskrývali. Dokonce ví i o partnerech, které jsme s manželkou měli předtím, než jsme se poznali. Jak je zvyklá ptát se na všechno, mělo to jednou komickou dohru: dcera byla s prarodiči na chalupě, a když si před spaním s babičkou povídala, zeptala se jí, jestli s dědou ještě Hermann Hesse spí. Ta okamžitě volala, že neví, co jí má na to odpovědět. Tak jsme jen řekli: pravdu. Jana, 35 let matka čtrnáctiletého syna V diskusi o sexu se nevyhýbáme ničemu, já osobně jsem měla problém s tématem masturbace, ale už jsem si zvykla. Odmítám však odpovídat synovi na dotazy typu: „jak často máte s tátou sex“. Pokud jde o teorii, probrali jsme už asi všechno, některá „chlapská“ témata probírají s otcem. Sexuální výchova u nás doma probíhá formou otevřené komunikace, koupila jsem mu i nějakou příručku pro chlapce, ze které mi s potěšením předčítával zvlášť choulostivé pasáže. Ale nejvíc informací podle mě získal na internetu a z filmů. Po internetu se taky rád seznamuje s dívkami. Dohodnou se, že spolu budou chodit, pak se scházejí, a pokud jim to vydrží alespoň dva týdny, říká tomu „trvalý vztah“. Karolína, 35 let, matka patnáctileté dcery Moje dcera toho ví o sexu hodně. Teoreticky. Už když jí byly čtyři, ptala se, jak vznikají děti. Snažila jsem se jí tehdy vysvětlit, že je to z hluboké lásky mezi mužem a ženou, ale vyžadovala přesné „technické“ informace. Myslím, že je dobře, že se nebojí se mnou o takto intimních věcech mluvit, i když pro mne je to obtížné. Moje matka se mnou o těchto věcech nemluvila, přesněji naznačovala, že sex je něco přinejmenším nepatřičného. Dcera má stejně starého chlapce, a tak se jejich láska projevuje líbáním a objímáním. Dohodly jsme se, že až přijde ten čas, kdy bude chtít jít dál, zajdeme nejprve pro antikoncepci. Upřímně, nejvíc mě baví, jak se dívá na sex po třicítce. Když v jedenácti narazila nedopatřením na kondomy, uvědomila si, že sex asi provozují i její rodiče. Dívala se na nás pak hodně udiveně. O technických věcech v sexu ví asi víc než my, ale že milování může být hezké i ve čtyřiceti, padesáti nebo šedesáti, to ji překvapuje dodnes.