Rozhovor pro PPA

PhDr. Mgr. Jeroným Klimeš, Ph.D.

Veletrh je otázka sbírání předmětů. Ženy jsou však mnohem více orientovány na předivo mezilidských vztahů než na svět předmětů. Tedy i ženy sbírají, ale ne předměty. Bohužel jejich na sběratelství často muži hledí s despektem a označují to za drby, tj. nejrůznější informace, jak prospívají děti, kdo se s kým pohádal, rozvedl, kdo má kterou novinku atd. Tak si neustále udržují přehled o tom, jestli neexistuje nějaká lepší životní strategie, nebo zda někde nečíhá nějaké nebezpečí.

Psychologie říká, že obě pohlaví se liší v těch vlastnostech, kde na ně evoluční minulost kladla odlišné nároky. Muži mnohem více času trávili na lovu, na cestách, výrobou zbraní a nástrojů. Tedy jsou orientováni na předměty, rozumí mapám, vymýšlí počítače a mobily. Jakmile však ženy zjistí že tyto výdobytky civilizace jsou dobré ke komunikaci či k životu, zamilují si je a používají více než muži.

Ženy faktem dlouhého těhotenství, následného kojení a výchovy dětí jsou mnohem více formovány sociálními potřebami a tedy ke světu předmětů a potažmo i ke sběratelství mají odtaživý vztah.

Sběratelství je především otázka vývojová. Objevuje se ve školním věku, kde se prvně objevuje schopnost třídění a kategorizování. Též je však v pozadí řada jiných procesů.

U dospělých lidí má sběratelství charakter relaxace. Je to aktivita, kdy si odpočinou, zklidní. Během třídění známek si totiž setřídí i myšlenky. Na druhou stranu může to být i únik od řešení problémů.

Sběratelství též živí zvědavost a smysl pro kuriozity, které stály na počátku muzeí. Šlechtici si totiž vozili ze svých cest různé kuriozity, a pak si najali vzdělance, aby jim v tom kramářství udělali pořádek. Tak vznikala první muzea.

Já se obávám, že jsem pořád ve stádiu kramářství a hromadění zbytečných věcí. Jediné sběratelství, které má u mě smysl, je sbírání nejrůznějších odborných slovníků a encyklopedií.