Rozhovor - Jeroným Klimeš pro VZK7

aneb jak to udělat, abychom byli vždy bohatí?

Jaká byla první myšlenka, když jste zaslechl téma naší konference Peníze a(nebo) život?

Má paměť Vám vzkazuje, že jí prý lichotí, jak jí fandíte... :-)

Jste psycholog, setkáváte se ve své praxi s tím, že peníze pomáhají, nebo spíše nabourávají Vašim klientům život?

Setkávám se s tím, že klienti neumějí s penězi zacházet. Například s měsíčním platem nevyjde přes 50 % populace. Proč? Například lidé umějí jakž takž vydělit 6000/30=200, ale většina z nich si už neuvědomí, že pokud 6000 jsou peníze, které jim zbudou z měsíční výplaty po zaplacení všech poplatků, tak nesmějí utratit denně víc než ty dvě stovky.

Práce a volný čas, jaké je podle Vás to správné rozvržení, aby člověk dokázal normálně fungovat?

Třetinové pravidlo zatím nebylo překonáno: 1/3 dne spánek, 1/3 práce, 1/3 život, tam ale nepatří jen volný čas, ale především rodina a domácnost. Ani volný čas není zcela v naší libovůli - je třeba v rámci volného času upřednostňovat ty aktivity, které jsou výživnější.

Představil byste ve dvou větách svůj příspěvek na naší konferenci?

Lidi můžeme rozdělit do dvou skupin podle toho, na co přepočítávají peníze. První větší, pošetilá a utrácivá skupina přepočítává peníze na své požitky (100 kč = 4 x pivo), a tak je trvale chudá bez ohledu, jak moc vydělává. Ta moudřejší, šetřivá menšina přepočítává peníze na svou práci a námahu: "Hele krásný mobil. Hmmm, ale na ten bych musel vydělávat 14 dnů... No, tak to teda opravdu děkuju, nechci." Ti mají peněz vždy nadbytek, ti jsou vždy bohatí, opět bez ohledu na to, kolik vydělávají.

A na závěr prostá otázka: Peníze, nebo život?

Wikipedia magistra vitae. Na té německé byste se například dočetli, že Aripert floh aus Pavia und ertrank im Ticinus, den er mit Schätzen beladen durchschwimmen wollte. (Aripert pláchl z Pavia, hlavní město Longobardů, a utopil se v Ticinu, místní řeka, přítok Pádu, který chtěl přeplavat byvše obtěžkán poklady.) Inu, musíme si dát pozor, abychom nedopadli jako Aripert... Aneb jak připomíná Pražský výběr: Prachy, prachy, jenom prachy nečekají. Jak po nich sáhneš, a už tě mají!