PhDr. Mgr. Jeroným Klimeš, Ph.D. 2011
Vážená redakce,
můj problém se vám možná nebude zdát nijak dramatický, ale jsem z něj opravdu nešťastná a nevím, s kým bych si o tom promluvila. Máme s manželem dceru, která se právě dostává do puberty a můj manžel jí neskutečně podrývá sebevědomí.
Ačkoliv je to poměrně vzdělaný muž a starostlivý otec, má poněkud nižší sociální inteligenci. Často mluví rychleji, než myslí (asi), hodně lidí ve svém okolí naštval svou neomaleností a příliš otevřenou mluvou. Je to v podstatě nešťastná povaha, věřím, že to nedělá schválně, nicméně jeho chování mi vadí. A to čím dál víc.
Se synem to ještě nebyl takový problém. Měli své chlapské řeči, i když i tam myslím, že šli někdy za hranici (žena patří k plotně - hahaha, jen chlap může správně a logicky rozhodnout atd.), ale nyní mi jeho komentáře doslova hýbou žlučí (opravdu mám někdy i fyzické bolesti břicha). Před dcerou neustále hodnotí různé ženy (hele, ta má kozy jako vozy) a doprovází to vysvětlením, že správná žena musí mít prsa a že každý chlap si ženu vybírá podle prsou atd. Ano, vím, že to tak ve většině případů je, o tom teď nechci tady polemizovat, ale vadí mi způsob, jakým to prezentuje. Před našimi dětmi jsme o sexu mluvili vždy celkem otevřeně, ale kultivovaně (tedy já).
Když dcera dostala první menstruaci, byla na to připravená a nebyl s tím žádný problém. Také naše dialogy o tom, kde se berou děti, jak vznikají a jak se rodí, proběhly myslím velmi dobře. Jsem v tomto směru na sebe docela pyšná. Ale nyní mám celkem oprávněné obavy, že pokud ji příroda neobdaří ženskými vnady, bude mít z toho kvůli svému otci doživotní mindrák.
Já bych tedy měla. Vlastně ho i mám. Z manžela, ne z otce. Ne že bych to kdovíjak řešila, ale jsem už dospělá žena. Jeho řeči mě zastihly ve věku, kdy už rozlišuji věci podstatné a méně podstatné, ale vidím u dcery, jak se pozoruje, jak se snaží dostat do toho měřítka, které jí nastavil její otec. Ten jí navíc neustále peskuje a nikdy nepochválí. Už jsi umyla nádobí? Zase ne… Když se dcery zastanu, je z toho jen hádka. Opravdu nevím, co dělat. Můžete mi, prosím, poradit?
Vážená paní,
mnoho rodičů se podobá potrhlému zahradníkovi, který se sice od jara piplá se zeleninkou a kytičkami. Pěstuje je od semínka, na jaře přitápí ve skleníku, v létě ho naopak každý den otvírá, neustále zalévá, hnojí. Pak mu ale jednoho dne rupne v bedně a on svou celoroční práci posype Travexem či jiným herbicidem. Proč se s tím tak piplá, když to potom v jednom momentu všechno zničí? On neví. On je prostě magor. To samé se dá s prominutím říci o vašem muži. Proč se s dcerou piplá celé roky? Proč ji živí? Proč do ní investuje, když pak jí vyrobí celoživotní mindráky svými oplzlými řečmi? To ji rovnou mohl vzít v porodnici sekerou po hlavě, ušetřil by si třináct let práce.
Samozřejmě Vaším prvním úkolem je s mužem velmi důrazně promluvit. Šel bych na to diplomaticky, asi by nebylo dobře mu na férovku říci, že je pablb, i kdyby to byla nastokrát pravda. Přesto bych to zkusil opravdu důrazně v soukromí. Kdyby to nepomohlo, tak bych zapřemýšlel o někom, koho on bere vážně, ale asi to bude muset být někdo s penisem. Bohužel dá se předpokládat, že jako potrhlý zahradník nebude brát Vaše názory vážně: "Babský řeči. Slepice prostě nemají smysl pro humor..."
Dále byste měla promluvit zcela otevřeně s dcerou o tom, že otec je mimo a že by jeho hloupé řeči neměla brát vážně, i když samozřejmě to bolí nejen ji, ale i Vás. Mluvte s ní otevřeně, tady není na místě držet s otcem výchovnou koalici. Zde totiž nejde o výchovu, ale o bezdotykové pohlavní zneužití dítěte. Vaše dcera se přeci nenarodila proto, aby sloužila pro pobavení jako terč oplzlým vtipům svého otce.
V krajním případě existuje ještě jeden krajní prostředek. Potrhlý zahradník možná neslyší na slova a rozumnou domluvu, ale určitě bude slyšet na "elektrošoky", tedy na obyčejné Pavlovovo podmiňování, kterým se drezurujou slintající psi. Používejte to ale jen vyjímečně. V čem to spočívá. Když opět bude mít nějaké blbé kecy, tak okamžitě mu udělejte opravdu šílenou scénu. On možná bude mít kecy o hysterkách, samozřejmě Vám nedá za pravdu, ale příště si rozmyslí, jestli se mu vyplatí dělat před dcerou narážky na "kozy" okolojdoucích žen. Pokud by scéna na veřejnosti nepomohla, je dobré vzít nějaký těžší předmět, například jeho pracovní notebook, a tím roztřískat jeho milovanou LCD televizi. I zde, aby podmiňování fungovalo, musí rozbití LCD následovat bezprostředně po jeho oplzlých řečech před dcerou. Ani zde Vám nedá za pravdu, ale bude si to alespoň dobře pamatovat, aby ho jeho blbé kecy nestály přední sklo v jeho milovaném BMW. Je smutné, že potrhlí zahradníci mají raději BMW než vlastní dceru, ale alespoň něco na ně funguje.