4. července 2007, Lidové noviny
Soudce z Prahy 8 nařídil desetileté Terezce diagnostický pobyt v psychiatrické léčebně, aby se zjistilo, proč odmítá svého otce. Tento prostý fakt vyprodukoval mnoho otázek: “Bylo to přiměřené? Netrpí dítě v nemocnici? Nemohl to udělat jinak?”
Zkusme si představit trochu jinou situaci - řekněme, že Terezka je nemocná a musí strávit dva měsíce v dětské nemocnici. V tomto případě by se nikdo neptal, jestli je to přiměřené. Prostě se nedá nic jiného dělat. Nemocnice nemilujeme nikdo, tedy ani děti tam nechodí zrovna rády. Je to nutné zlo. Je však štvaní proti druhému rodiči srovnatelným ohrožením dítěte, které by též vyžadovalo dvouměsíční hospitalizaci?
Ještě za studií jsme vtipkovali na téma: “Víš, co je nejhorší urážka na světě?” “Ne.” “Jsi jako tvoje matka!” Nicméně v praxi mě překvapilo, že to bohužel vůbec nebývá vtip, ale žitý postoj.
Prostě příbuzným se nelíbí Michal, se kterým chodí už nějakých sedm let. Udělali rodinný sněm a pak za ní chodili jeden po druhém a hučeli do ní, že se k ní nehodí, že je “jako její táta”. Nic horšího jí nemohli udělat. Otec má v rodině tu nejhorší pověst - je synonymem zkrachovance. Věrka každého případného nápadníka přeměřuje metrem: “Dokaž mi, že nebudeš jako můj otec!” I když už jí táhne přes třicítku, není schopná se odhodlat k založení vlastní rodiny, protože “co když to bude peklo jako manželství mých rodičů”. Do smrti bezdětná ale také nechce zůstat... Zkrátka klinický obraz dětí s odcizeným rodičem se v mnohém podobá psychice lidí, kteří byli v dětství znásilněni. Vždy si říkám, chudák partner, který s nimi toto postižení musí nést.
Věrka se v nocích budí s nejistotou, co když mají příbuzní pravdu? Převaluje se, nemůže usnout. Nakonec to nevydrží, zacloumá partnerem a chce záruky, že opravdu nebude jako její otec. Co byste jí ve tři v noci asi řekli?
Uvědomme si, že Terezce hrozí podobný osud, a tak mě dokážou nadzvednout zprávy sociálních pracovnic o rozvádějících se rodičích: “Matka se o dítě stará hezky, jen je štve proti druhému rodiči.” To je asi takový výrok jako “O dítě se stará hezky, jen je pravidelně krmí travexem”. Pozor - štvát dítě proti rodiči je svou podstatou psychické zneužívání dítěte a vzhledem k trvalosti následků je velmi dobře srovnatelné s tím, co se dělo v Kuřimi.
Nevím, jestli jste si všimli, ale lidé podceňují psychickou bolest ve srovnání s fyzickou. Tedy za psychické zneužívání dítěte ještě nikdo nebyl odsouzen, protože na duši těžko můžeme doložit ty vyškubané vlasy, jizvy či popáleniny. Jenže srovnejte propastný rozdíl mezi fyzickou a psychickou bolestí. Jestliže máte bolavý zub, tak to pravda hodně bolí, ale týden po zákroku o tom nevíte. Na fyzickou bolest se zapomíná okamžitě, nevrací se, ale to bohužel neplatí u bolestí psychických. Například rozvody nás bolí celé roky, ne-li život. Ani vzpomínky na sexuální zneužití nejsou vzpomínkami na tělesnou bolest.
Když přijde na otázku, jak druhému partnerovi co nejvíce ublížit, jde u rozvádějících se všechen rozum stranou. Tím více mají sil do boje s úřady a expartnerem, čím více je na dosah ruky vize vítězství, že se jim podaří děti urvat pouze pro sebe. Nefunkční jsou domluvy, pokuty, přemlouvání. Mírný postup úřadů jim naopak vlévá další naději. Platí na ně jediný prostředek - naprosto nekompromisní a tvrdý postup úřadů. Jakmile rodič nerespektuje rozhodnutí soudu a brání v kontaktu s druhým rodičem, tak okamžitě exekuce a dítě jde bez debat k druhému rodiči. Koneckonců tak se to dělá na západě.
Můžeme spekulovat, co jiného mohl soudce udělat, ale faktem je, že pokud chtěl zastavit pokračující psychické zneužívání dítěte, musel jít nějakou velmi tvrdou cestou. Bohužel na nemocné hlavy rozvádějících se partnerů nebývá jiného léku. Jestliže nechceme tolerovat případy, jako je Kuřim, proč bychom měli tolerovat psychické zneužívání dětí při rozvodech?
Škoda, že u nás ještě nefunguje krátkodobá profesionální pěstounská péče. Terezka by tam totiž mohla jít a na vlastní oči se přesvědčit, že mezi manžely nemusí panovat jen bezbřehá nenávist a boj na život a na smrt. Držme alespoň soudcům a úřadům palce, aby měli dost sil a odvahy na boj s podobnými manipulátory, kteří při rozvodu ztrácejí bohužel nejen rozum, ale i charakter.
***
Škoda, že u nás ještě nefunguje krátkodobá profesionální pěstounská péče. Terezka by tam mohla jít a přesvědčit se, že mezi manžely nemusí panovat jen nenávist.
Můžeme spekulovat, co jiného mohl soudce udělat, ale pokud chtěl zastavit pokračující psychické zneužívání dítěte, musel jít nějakou velmi tvrdou cestou
K rozhodování o změně výchovy I.
Usnesení Obvodního soudu pro Prahu 8 č. j. P 163/2005-1530 ze dne 18. 6. 2007
Jednací číslo: P 163/2005 - 1530
USNESENÍ
Obvodní soud pro Prahu 8 rozhodl předsedou senátu Mgr.Miloslavem Sládkem jako samosoudcem v právní věci péče o nezl. T. S., nar. x. x.1997, bytem ............, 182 00 Praha 8 - Kobylisy, zastoupené kolizním opatrovníkem Městskou částí Praha 8, Zenklova 1/35, 180 48 Praha 8, dceru otce L. Ch., nar. x.x.xxxx, bytem ............., 152 00 Praha 5, zastoupeného Mgr. M. D., advokátem se sídlem ................, a matky M. S., nar. xxxxxxxx, bytem ............, 182 00 Praha 8 - Kobylisy, zastoupené JUDr. V. P., advokátkou se sídlem ...........Praha 9 - Vysočany, za účasti babičky nezletilé ze strany otce - E. Ch., nar. xx. x. xxxx, bytem xxxxxxxxx Praha 9 - Vysočany, o změnu úpravy styku otce a babičky s nezletilou, o zvýšení výživného, o výkon rozhodnutí o úpravě styku otce s nezletilou,
takto:
I. Návrh matky na nařízení předběžného opatření, kterým by soud rozhodl tak, že styk nezletilé T. S., nar. x. x. 1997, s otcem L. Ch., nar. x. x. xxxx, a babičkou paní E. Ch., nar.xx.x. xxxx, se ponechává po dobu letních prázdnin, tj. od 30. 6. 2007 do 2. 9. 2007 neupraven, se zamítá.
II. Soud nařizuje toto předběžné opatření:
Matka je povinna předat nezletilou T. S., nar, x.x.1997 do péče Fakultní nemocnice v Motole, Dětské psychiatrické kliniky, V Úvalu 84, 150 06 Praha 5, a to následující pracovní den po doručení tohoto usnesení.
Oba rodiče a matka otce E. Ch. jsou oprávněni se s nezletilou stýkat za podmínek a v rozsahu stanovených tímto zařízením.
III. Soud zahajuje řízení o změnu výchovy nezletilé T. S., nar. x. x. 1997.
IV. Soud ustanovuje podle 37 odst. 2 zák. o rodině nezletilé T. S., nar. x. x. 1997, opatrovníkem Městskou Část Praha 8, se sídlem Zenklova 1/35, 180 48 Praha 8, k zastupování v řízení o změnu výchovy.
V. Soud ustanovuje MUDr.G. L., Psychiatrická ambulance pro děti a dospělé, xxxxxx, xxxxxxxxx znalcem z oboru psychiatrie.
VI. Soud ustanovuje Mgr.M. P., xxxxxxxxx, xxxxxxx, 181 03 Praha 8, znalcem z oboru psychologie.
VII. Znalcům se ukládá, aby podali společný znalecký posudek písemně v 7 vyhotovenich do 60 dnů od doručení spisu.
Úkolem znalců je s ohledem na vhodné vyšetření, spisový materiál, zdravotní dokumentaci nezletilé posoudit osobnosti rodičů, zda nevykazují psychopatologické rysy, posoudit jejich výchovné předpoklady, posoudit, kdo z rodičů se jeví vyrovnanější a vyzrálejší osobností pro výchovu nezletilé a má pro výchovu lepší předpoklady, posoudit, kdo z rodičů vykazuje více tolerantnosti vůči druhému rodiči tak, že mu umožní vyváženě se podílet na výchově nezletilé. Posoudit, zda eventuálně do jaké míry a který z rodičů nezletilou indoktrinuje a vztahuje ji do problémů mezi rodiči. Dále je úkolem znalců posoudit vztah matky a otce k nezletilé a míru empatie matky a otce vůči nezletilé. Dále posoudit osobnost nezletilé, vztah k matce, otci, k babičce ze strany otce paní E. Ch., prostředí u obou rodičů, čím je tento vztah ovlivněn a čím byl utvářen zejména od rozvodu rodičů, zda tento vztah doznal od doby rozvodu rodičů či v průběhu předchozích řízení výrazných a zásadních změn, na základě čeho, posoudit, zda názory, které nezletilá prezentuje jsou její vlastní. Obdobné posoudit též ve vztahu k babičce ze strany otce, paní E. Ch.. S ohledem na závěry výše učiněné posoudit, zda je pro zdravý psychický vývoj nezletilé vhodnější výchova matky či otce, jaká úprava poměrů včetně styků se pak jeví pro nezletilou jako nejvhodnější a zda je pro zdravý vývoj nezletilé větším rizikem vynucování styků s otcem či faktické vyloučení otce z výchovy.
VIII. Matce a otci se ukládá, aby se znalci spolupracovali, zejména se dostavovali na jejich výzvu, podrobili se znaleckému vyšetření a předložili znalcům všechny vyžádané podklady.
Odůvodnění
U zdejšího soudu je vedeno řízení ve věci nezletilé T. S., nar.x.x.1997, a to jednak o návrhu otce na výkon rozhodnutí o úpravě styků s nezletilou, který byl upraven rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 17. 6. 2004 Č.j. 15 P 87/99 — 700 ve spojení s rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 22. 2. 2005 č.j. 35 Co 530/2004 — 908, které nabyly právní moci dne 29.3.2005. Dále pak je vedeno řízení o návrhu matky na zvýšení výživného a změnu úpravy styků otce a babičky s nezletilou. Usnesením Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 7.3.2005 č.j. 15 P 87/99 — 959 a usnesením ze dne 9.2.2005 č.j. 15 P 87199 — 938, byly matce uloženy 2 pokuty po 7 000 Kč za zmařené styky otce s nezletilou. Dosud nepravomocným usnesením Obvodního soudu pro Prahu 8 ze dne 14.3.2007 163/2005 — 1409 pak byly matce uloženy čtyři pokuty v celkové výši 80.000,-Kč za styky otce s nezletilou matkou zmařené.
Při jednání dne 9.5.2007 matka založila do spisu zprávu Fakultní Thomayerovy nemocnice s poliknikou ze dne 7. 5. 2007 o hospitalizaci nezletilé, dále matka založila do spisu potvrzení MUDr. Zdenky Skálové ze dne 7. 5. 2007 a znalecký posudek PhDr.Karla Humhala ze dne 4.5.2007.
Podáním ze dne 12.6.2007 došlým Obvodnímu soudu pro Prahu 8 dne 13.6.2007 pak matka žádá vydání předběžného opatření a poukazuje na nepříznivý zdravotní stav nezletilé odkazujíc na do spisu založené listiny.
Do soudního spisu bylo dále založeno podání matky ze dne 21.5.2007 adresované předsedkyni Obvodnímu soudu pro Prahu 8 nazvané jako „Žádost o přidělení věci jinému soudci z důvodu podjatosti a porušování povinnosti soudce“. Předsedkyní soudu bylo podání podle obsahu zhodnoceno jako námitka podjatosti soudce vznesená matkou. S ohledem na to, že o návrhu na vydání předběžného opatření je nutno rozhodnout bezodkladně, nejdéle do uplynutí 7 dnů poté, co byl návrh podán (§ 75c odst. 2), je nutné považovat rozhodnutí o takovém návrhu za úkon, který nesnese odkladu. Soud má dále za to, že námitka je nedůvodná a zjevně opožděná ve smyslu § 15b odst. 3 o.s.ř.. Eventuelní podjatost soudce tedy bude přezkoumávána nadřízeným soudem v rámci řízení o opravném prostředku. Z obsahu podáni navíc vyplývá, že podjatost je matkou shledána v okolnostech, které spočívají v postupu soudce v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech ( § 14 odst. 4 o.s.ř.).
Podle § 102 odst. 1 o.s.ř. je-li třeba po zahájení řízení zatímně upravit poměry účastníků, nebo je-li po zahájení řízení obava, že by výkon soudního rozhodnutí v řízení posléze vydaného mohl být ohrožen, může soud nařídit předběžné opatření.
Z ustanovení 31 odst. 1 zák. o rodině vyplývá, že rodičovská zodpovědnost náleží oběma rodičům, především oba rodiče tak jsou oprávněni a povinni pečovat o nezletilou, mají stejná práva a povinnosti a jejich postup v péči o nezletilou by měl jednotný a ve shodě tak, aby vzájemnými rozpory netrpělo jejich dítě. Z obsahu spisu pak vyplývá, že právo otce na to, podílet se na péči o nezletilou i na její výchovu dosud nebylo řádně naplněno, ačkoliv vykonatelným rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 22. 2. 2005 č.j. 35 Co 530/2004 - 908 mu byl upraven styk s nezletilou, když návrh matky na zákaz styku byl zamítnut, a po obsáhlém dokazování bylo postaveno na jisto, že otec není osobou vyloučenou z výchovy nezletilé. V současné době matka poukazuje na špatně či málo probíhající styky otce s nezletilou a zhoršený zdravotní stav nezletilé. Z ustanovení § 102 odst. 1 o.s.ř. vyplývá, že podmínkou pro to, aby bylo vydáno předběžné opatření, je potřeba zatímního upravení poměrů účastníků. Soud má za to, že v současné době je tato naléhavá potřeba zatímní úpravy poměrů účastníků dána, nicméně se neshoduje s matkou v tom, jak by tato přechodná úprava měla vypadat Soud je toho názoru, že nezletilá nyní potřebuje neutrální prostředí, kde si může odpočinout od tvrzených konfliktních vztahů a ujasnit si, co chce ona sama a co jiné osoby. Zároveň vybrané zařízení je nemocnicí s komplexní péčí, kterou může s ohledem na dokládaný nepříznivý zdravotní stav a její předešlé hospitalizace nezletilá potřebovat. V neposlední řadě neutrální prostředí přispěje k vypracování objektivnějšího znaleckého posudku, který by měl podle představ soudu přispět k objasnění situace a napomoci při hledání nejvhodnějšího uspořádání rodinných poměrů T. Soud tedy návrh matky spočívající v nařízení předběžného opatření, kterým by styk otce s nezletilou nebyl upraven zamítl a vydal vlastní úpravu, podle níž se nezletilá umísťuje do péče odborného zařízení — nemocnice (matka opakovaně o hospitalizaci nezletilé usilovala), kde jsou k dispozici všechny lékařské odbornosti, aby mohla být nezletilá důkladně vyšetřena a léčena, zároveň pak s tímto rozhodnutím umisťuje soud nezletilou do prostředí, které je neutrální, když dosavadní průběh dokazování nasvědčuje tornu, že dochází k závažným konfliktům mezi rodiči nezletilé, které narušují podle např. PhDr.Humhala psychickou stabilitu nezletilé. Dále je nezbytné prozatímně upravit poměry nezletilé, aby mohl být proveden důkaz znaleckým posudkem z odvětví psychologie a psychiatrie a také pro to, aby v současné době bylo pro dítě zajištěno klidné prostředí, které je podle názoru soudu základním předpokladem pro vypracováni objektivního, nezaujatého a rodiči neovlivněného znaleckého posudku. Soud proto s ustanovením § 102 a § 76 odst. 1 písm. b) občanského soudního řádu zamítl návrh matky na vydání předběžného opatření, kterým by se styk nezletilé s otcem neupravoval, a rozhodl o povinnosti matky, která má v současné době nezletilou ve faktické péči, odevzdat ji do péče oddělení dětské psychiatrie Fakultní nemocnice Motol (obdobný postup zvolil např. Okresní soud pro Prahu - východ ve věci nezletilé M. Š., nar. xx. xx.1995 sp.zn. P 85/2000). Po dobu hospitalizace pak o četnosti, průběhu a způsobu kontaktů s oběma rodiči bude rozhodovat zařízení, a to s ohledem na aktuální psychický stav nezletilé a vhodnost např. z pohledu terapií.
V souladu s ustanovením § 77 odst. 1 o.s.ř. toto předběžné opatření zanikne právní mocí rozhodnutí soudu ve věci samé. Podle § 77 odst. 2 o.s.ř. předseda senátu předběžné opatření zruší, jestliže pominou důvody pro které bylo nařízeno. O nákladech řízeni bude rozhodováno v konečném rozhodnutí.
Podle § 26 odst. 4 zákona o rodině soud dbá, aby bylo respektováno právo dítěte na péči obou rodičů a udržování pravidelného osobního styku s nimi a práva druhého rodiče, jemuž nebude dítě svěřeno, na pravidelnou informaci o dítěti. Podle § 27 odst. 2 zákona o rodině bráni-li oprávněnému rodiči ve styku s dítětem, pokud je opakovaně bezdůvodné, je považováno za změnu poměrů, vyžadující nové rozhodnutí o výchovném prostředí. Proto soud v zájmu nezletilé zahájil podle § 81 odst. 1, 3 o.s.ř. řízení o změně rozhodnutí o výchově nezletilé a zároveň ustanovil podle § 37 odst. 2 zákona o rodině nezletilé kolizním opatrovníkem pro řízení Městskou část Praha 8, která vykonává funkci opatrovníka nezletilé i pro řízení o výkonu rozhodnutí ohledně neuskutečněných styků, o zvýšení výživného a o změnu úpravy styků otce s nezletilou. Pokud soud zjistí, že matka opakovaně mařila styk otce s nezletilou, podle zákona o rodině došlo ke změně poměrů a je třeba rozhodnout nově o výchovném prostředí.
Zároveň soud ustanovil podle § 127 o.s.ř. znalce z příslušného oboru, neboť rozhodnutí ve věci závisí na posouzení skutečností, k nimž je třeba odborných psychiatrických a psychologických znalostí. Dále soud podle § 127 odst. 3 uložil vyšetřovaným osobám, aby poskytli znalcům součinnost nutnou k vypracování posudku. Jestliže se předvolaný bez omluvy nedostaví ke znalci, může ho předseda senátu nechat předvést podle § 52 odst. 1 o.s.ř. nebo mu uloží pořádkovou pokutu podle § 53 o.s.ř. až do výše 50 000,-Kč.
Poučení: Proti výrokům I., II. a IV. tohoto usnesení lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení k Městskému soudu v Praze prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 8 v pěti stejnopisech.
Rozhodnutí o předběžném opatření je závazné a vykonatelné doručením, odvoláni nemá odkladný účinek.
Proti výrokům III., V., VI., VII. a VIII. tohoto usnesení není odvolání přípustné.
Znalec je povinen podat znalecký posudek ve stanovené lhůtě; ze závažných důvodů může soud požádat o její prodloužení. Nepodá-li znalec do uplynutí stanovené lhůty znalecký posudek, může mu být uložena pořádková pokuta až do výše 50 000,- Kč. Opožděné podání znaleckého posudku může mít za následek snížení odměny až na polovinu.
Znalec může odepřít podání znaleckého posudku, nepatří-li vymezený úkol do oboru jeho znalecké činnosti nebo kdyby podáním znaleckého posudku způsobil nebezpečí trestního stíhání sobě nebo osobám blízkým. O důvodnosti odepření podání znaleckého posudku rozhoduje soud.
Uvede-li znalec nepravdu o okolnosti, která má význam pro rozhodnutí, nebo zamlčí-li takovou okolnost, jde o trestný čin ( § 175 tr. zák.).
Znalec je vyloučen z výkonu funkce, jestliže lze mít pro jeho poměr k věci, k účastníkům řízení nebo k jejich zástupcům pochybnost o jeho nepodjatosti.
Jakmile se znalec dozví o skutečnostech, pro které je vyloučen, je povinen to neprodleně oznámit soudu. Účastníci řízení mohou podat proti osobě znalce námitky do 8 dnů od doručení tohoto usnesení. O tom, zdaje znalec vyloučen rozhodne soud.
V Praze dne 18. června 2007
Za správnost vyhotovení:
Mgr. Miloslav Sládek, v.r. předseda senátu