Preferenční křivky - animace a vysvětlení

PhDr. Mgr. Jeroným Klimeš, Ph.D. 2017-04-22

Preferenční křivky vysvětlují lidské chování při rozchodech a v partnerském soužití. Je to konstituční součást mé teorie reakce na ambivalentní objekt, viz disertace.klimes.us. Je o nich téměř celá druhá kapitola knihy Partneři a rozchody. Bohužel ale lidé jim moc nerozumějí. Pokusím se to tady jednoduše vysvětlit na jelenovi.


Když se přibližujeme k jelenovi, existují dva body, dvě vzdálenosti, kdy jelen prudce mění chování.

Kritická, útočná vzdálenost →

V malé vzdálenosti od nás jelen už neutíká, ale zaútočí na nás kopyty, a ukope nás k smrti.

Podívejte se na toto video.

Útěková vzdálenost →

Bod, od kterého začíná jelen od nás utíkat pryč.

Jelen o nás ví, ale nedělá nic

Z velké vzdálenosti pozoruje, ale

Neutíká

Neutočí

Tedy v prostoru kolem jelena, ale i kolem nás jsou čáry v prostoru, které nejsou vidět, ale na kterých se často skokově začíná měnit naše chování, prožívání a s nimi související i rétorika.

Nelep se na mě!

Chci být chvíli sám. Potřebuji svůj prostor.

V tomto bodě se aktivují
averzivní, odpudivé síly →
Křivka averze →

Jsem v pohodě

Vše je ok. Nic neřeším.

Zde nejsou aktivovány ani přitažlivé, ani odpudivé síly.

Chybíš mi

Vše odpuštěno, vrať se...

← Od tohoto bodu jsou aktivované přitažlivé, apetentní síly.
← Křivka apetence.

Tyto hranice známe z proxemiky a etologie, tedy nic převratně nového. Já jsem jen přidal k těmto čarám druhou proměnnou a totiž aktivaci, kde existují podobné hranice, a vynesl to celé do grafu níže. Tak vznikly preferenční křivky ne náhodou podobné teorii nabídky a poptávky v ekonomii, neboť i to je systém, kde jsou dvě protikladné síly, které hledají rovnovážných bod. Další důvod, proč jsou preferenční křivky podobné nabídce a poptávce, je osobní. Ne dlouho před tím, než jsem začal psát disertační práci, tak jsem si nastudoval mikroekonomii, neboť mě tou dobou fascinovala.

Teorie reakce na ambivalentní objekt pak detailně rozebírá, co se stane, když se tyto křivky posunou či změní, co to udělá s partnery, s jejich rétorikou, sexuálním chováním, žárlivostí ap. Prostě ambivalentní systém je takový, který vykazuje zároveň dvě tendence - přiblížit se a současně se vzdálit, nebo vzrušit se a zároveň se zklidnit, nebo jít do lesa a zároveň zůstat doma v obýváku.

Jak vidíte, preferenční křivky jsou poměrně exaktně definovány. Problém je spíš s definicí psychické vzdálenosti. Ta se někdy (jako u jelena) dá měřit v metrech, ale většinou musíme používat jiné míry. Například počet telefonátů za den, počet pohlavních styků za týden, počet pohlazení za den ap. U lidí je nejlepší indikátor aktivace té které preferenční křivky změna rétoriky. Například v době chození nebyl sex téma k debatám, po narození dětí je to nekončící zdroj debat. Jinými slovy čteme z toho, že v oblasti sexu se se muž stal retroflektorem, žena deflektorem a objevila se vcelku typická partnerská asymetrie v oblasti sexu. Horší je třeba asymetrie v distribuci viny (výčítání) ap.

Při přednáškách používám následující animace. Nejprve jsem si je naprogramoval v Macromedia Flash, ale ten nahradila nová norma HTML5, takže jsem to musel celé předělat.

1. animace - Vliv psychické vzdálenosti

První je jen taková připomínka, která zdůrazňuje, že v psychice věci mění vlastnosti se vzdáleností, aktivací a jinými nezvyklými proměnnými.

2. animace - Náhlá změna rétoriky s aktivací té které preferenční křivky.

Druhá animace ukazuje náhlou změnu rétoriky člověka s aktivací té které preferenční křivky. Zároveň můžeme vidět termíny, které vystihují dané chování (deflektor, retroflektor, inhibitor, aktivator).

3. animace - Preferenční křivky v partnerských vztazích.

Třetí animace ilustruje následky preferenčních křivek v partnerských interakcích, zejména vysvětluje různé oscilace a neschopnost klidného soužití.