O přátelství

PhDr. Mgr. Jeroným Klimeš, Ph.D. 2010

Schopnost navazovat přátelství kupodivu najdeme už u zvířat. Konrád Lorenz je třeba popsal u triumfálního pořiku hus. Avšak u hmyzu, ryb či plazů bychom marně hledali dva jedince, kteří se dlouhodobě znají, vyhledávají a nějak si pomáhají, což je víceméně podstata přátelství. Mít přátele totiž vyžaduje vyspělou inteligenci a sociální cítění.

Lidi mají potřebu "mít přátele" výrazně vyvinutou a zdá se, že to patří mezi jeden předpoklad jejich jak individuálního, tak evolučního úspěchu. Například dobří manažeři bývají často dost hovorní, družní a mají dobrou paměť pro sociální interakce. Vzpomínám si na nedávno zesnulého ombudsmana, Otakara Motejla, jak byl nevyčerpatelnou studnicí životních příběhů, které jej samotného fascinovaly. Kromě toho patřil těžko překonatelné společníky.

Role přátelství je u každého pohlaví odlišná a vyvinula se podle nároků, které na toto pohlaví kladla evoluce. Muži se věnovali lovu a válčení. Obě tyto aktivity vyžadují koordinaci stmeleného kolektivu, proto jejich přátelství je spíše skupinové a činorodé. Nevyhledávají až tolik protředí klidných kaváren, jako spíš hlučnějších párty a sportu. Muži se svěřují o svých citech snad jen, když je opustí partnerka, takže kromě tohoto období se i jejich rozhovory s přáteli točí kolem problémů všehomíra - od nesmrtelnosti chrousta (filosofie a teologie), přes princip vodního čerpadla se zpětnou záklopkou, tzv. trkače (věda a technika), až k postojům vůči Thaiwanu (ekonomie a politika). Přátelství žen je mnohem více individuální a slouží ke směně informací typu, kde se co šustlo, co je kde výhodně k mání, jak vychovávat děti a jak vyjít s tím neřiditelným buldozerem, kterému se říká muž...

Kromě toho přátelství a s ním související drbání slouží u obou pohlaví ke sdílení informací o nebezpečných jedincích, na které je třeba si dát pozor. Nejlepší obrannou proti psychopatům a podvodníkům totiž není vyšší inteligence, ale dobrá paměť a sdílení dobrých i špatných zkušeností. Většinou nad nimi nezvítězíme tím, že bychom je přechytračili, v tom jsou oni mistři nad mistry, ale naší valutou je paměť a právě dobří přátelé.

Mezi důležité lidské konstanty patří celková doba povídání za den, která se pohybuje okolo čtyř hodin. Pokud se máme udržet v životní pohodě, je dobré se od této konstanty moc nevzdalovat. Vyhoření si brousí zuby například na psychology, učitele či pracovníky callcenter, kteří jsou nuceni mluvit více jak čtyři hodiny denně. Stejně tak trpí samotářští programátoři, kteří se bojí lidí, a často s nikým nepromluví celý týden. Jak ukázal i výzkum firmy Jacobs, lidi z těchto čtyřech hodin v průměru dvě hodiny věnují přátelům, a to je velmi moudré. Chybou je snažit se tuto potřebu celou přenést na partnera. Jeden člověk ji nemůže trvale unést.

Narozdíl od Yettiho, který sice může teoreticky existovat, ale nikdo ho nikdy neviděl, tak přátelství mezi mužem a ženou může existovat nejen teoreticky, ale občas ho opravdu vídáváme - a to i když ti dva kdysi v minulosti byli partnery, a i když se samozřejmě nedá do budoucna vyloučit, že jejich přátelství se jednostranně či oboustranně nezvrtne v lásku. Tedy partnerství mezi mužem a ženou má sice křehkou existenci, ale s jistou dávkou sebekázně může existovat celé roky.

Sebekázeň je ale třeba zde zdůraznit a připomenout pravidlo konzervy. Když konzervu neotevřeme, můžeme ji i přes trapné řeči hygieniků z EU skladovat celé roky. Jakmile ji otevřeme, musíme ji buď rychle zkonzumovat, nebo se nám obsah zkazí a můžeme ho vyhodit. Tak je to i se sexem mezi přáteli. Když erotické pnutí udržíme na uzdě, může přátelství mezi mužem a ženou existovat celé roky. Jakmile se ale jednou vleze do postele, tak většinou není jiné cesty, než buď přejít do partnerského vztahu, nebo se rozejít. Rozchodem ale přicházíme o přátelství, což bývá větší škoda, než si tu jednu soulož odepřít. (Někdy stačí, když má tento rozum mezi přáteli alespoň jeden.)

Co však nemůže existovat je přátelství mezi partnery, kteří se právě rozešli. Bohužel právě o tom často sní navrhovatel rozchodu. Důvodem je trápení druhého partnera. Tomu je totiž občas smutno, občas má chuť na sex, občas chce jít do kina, občas si chce popovídat, ale bohužel v těchto situacích si vždy automaticky a proti své vůli vzpomene na toho partnera, který se s ním právě rozešel. Bude pěkně dlouho trvat - tak dva tři roky - než všechny tyto potřeby přesměruje z bývalého partnera na jiné lidi. Do té doby mezi nimi není možné přátelství, stejně jako v kterémkoli jiném páru, kde jeden bere vztah přátelsky a druhý milenecky.

Abych se vyhnul závěrečným klišé a odám na přátelství, omezím se na suché konstatování, že o přátelství by se toho dalo napsat ještě mnoho, ale už takhle jsem překročil povolený limit přibližně 1415 znaků (mimochodem to je i rok, kdy byl upálen M. J. Hus), za což se kaji. Nehodící se tedy škrtněte a po vzoru husitů na množství nehleďte... :-)