Proč mají ženy a muži jiný úhel pohledu na pořádek?

PhDr. Mgr. Jeroným Klimeš, Ph.D. 2011

Největší nepořádek jsem zažil na koleji Albertov. Té se říkalo pánský klášter, protože studenti geologie na ní nedobrovolně testovali svou odolnost vůči celibátu. Snad díky tomu tam ideály bezženství emanovaly z každých druhých dveří. Například v jednom pokoji se na umakartovém stole vždy tak čtvrt roku vršila až třicet centimetrů vysoká hora odpadků, tzv. Pik Komunisma - v konzervách se zbytky paštiky se kultivovala zelená plíseň. Do ní kluci zasadili vajgly s nadějí, že jim vyrostou cigarety. Pak flašky piva, noviny... To vše pak tempem kontinentálního driftu přetékalo přes okraje stolu. Dvakrát třikrát za rok, když náhodou prošla kolem vedoucí, tak kluci chtě ale spíš nechtě museli dotáhnout popelnice a celý obsah stolu do nich nahrnout pomocí geologických kladiv. To kluky tak unavilo, že vyrazili po koleji škemrat další válec, nebo šli rovnou k Čamčákovi vykropit si choboty. Vraceli se s půlnocí a výkřiky, které vyjadřovaly jejich bezbřehé zoufalství ze sexuální abstinence. Ty s dovolením reprodukovat nebudu. Kupodivu naše vzácné přírodovědkyně i v tomto infernu dokázaly mít pokojíčky útulné.

Nechci rodičům podsouvat, že klukům nedopřáli řádné výchovy k pořádku jako holkám. Jejich úsilí totiž mařila evoluce a geny. Pro vysvětlení stačí porovnat, jak často chodí muži a ženy na gynekologii či urologii. Ženy neustále mají nějaké problémy s vaječníky, záněty, prochlazením... Malé děti na tom nejsou lépe. Zranitelnost žen a dětí za dobu evoluce vyďobala z populace ty čistotnější. Zkrátka špindíry s větší pravděpodobností byly buď kvůli zánětům neplodné, nebo umřely samy či jejich děti. Rodiče ale přesto nesmějí svůj boj s evolucí vzdát. Odmala do hrobu vtloukejte mužům do hlavy, že samcovi uklízecí nástroje sluší - ať je to hadr, smeták nebo geologické kladivo.