Pocení z pohledu psychologa

z tiskové zprávy

PhDr. Mgr. Jeroným Klimeš, Ph.D. 2012

„Pocení patří spolu s nechtěným zčervenáním mezi řadu málo ovladatelných vegetativních reakcí, které však jsou úzce spojeny s hodnocením. Kdo je neovládá, bývá považován za méněcenného, v tomto případě za "smraďocha"“ říká PhDr. Jeroným Klimeš, psycholog, a doplňuje: „Bohužel pocení je též součástí stresové reakce, takže se spontáně objevuje při námaze, emocionálním vzrušení, strachu, radosti ap. Je třeba též upozornit, že nadměrné pocení může být příznak jak běžné infekce, tak i závažných onkologických onemocnění. Tedy nadměrné pocení, zejména v kombinaci s velkou unavitelností, je třeba konzultovat nejen s psychologem, ale především s lékaři.

S psychologem je třeba konzultovat pocení, pokud na ně člověk myslí tolik, až ho to začíná omezovat v hlavních aktivitách. Například pokud místo na presentaci, myslí víc na to, že se bude potit, že si někdo všimne, že má mokrou košili v podpaží ap. Stejně tak je třeba řešit, pokud se kvůli němu vyhybá navazování obchodních kontaktů či má problémy se seznamováním.

Naštěstí na každou špatnou zprávu je alespoň jedna dobrá. Pot sám o sobě nesmrdí. Zápach způsobují až baktérie, které pot rozkládají. Ty je ale možné odstranit vhodnými přípravky (desinfekce, deodoranty, antiperspiranty), například pro ty, kteří nemají rádi komerční vůně, je vhodná lékařská desinfekce Cutasept F, viz obrázek výše, která zabije bakterie, a člověk je pak přes den bez přetrvávající vůně a zápachu. Každopádně bych všechny přípravky na omezování potu používal, jen když je sociální důvod (presentace, vystoupení na veřejnosti, jdeme do divadla, na koncert ap.), ne jako součást každodenní hygieny. Podobně známe psychohygienické techniky, které snižují trému, jež provází stresové situace.“ doplňuje PhDr. Jeroným Klimeš.