PhDr. Mgr. Jeroným Klimeš, Ph.D. 2015-05-05
Pokud se potkají dva lidé stejného pohlaví, tak ať jsou jakkoli odlišní - eskymák a Křovák - tak se liší nanejvýš v jednom promile genů. To znamená, že když potká typický Čech jiného typického Čecha, tak mezi nimi bude rozdíl ještě mnohonásobně menší. Budou to zlomky promile. Tedy je-li nám žena nevěrná se sousedem, tak výsledné dítě se liší od vlastního tak asi v jedné milióntině genů. Považte, že kvůli této nicce se pak následně dělají scény a rozpadají rodiny.
Navíc s každým rodičem sdílíme v průměru jen 50 % těchto našich variabilních genů a se sourozencem dokonce jen 25%. Proto vazba mezi sourozenci je zpravidla slabší než vazba mezi rodičem a dítětem. Primární potřebou dítěte je vazba na rodičovskou figuru. Totiž i ten pěstoun se geneticky liší od biologického rodiče pouze v oné milióntině. Proto rozhodující není biologické rodičovství, ale především to faktické - kdo se k dítěti chová jako skutečný rodič.
Vazba na sourozence je též důležitá více z té psychologické stránky než z té genetické. Především se tedy ptáme, jak sourozenci interagují? Jak se tyto interakce liší v tom kterém věku. Pokud máme dva pubertální sourozence, kteří se mají rádi asi jako pes a kočka, tak je zjevné, že jim odloučení moc neuškodí. Víme totiž, že okolo 25 % dospělých má narušené vztahy se svými sourozenci, tedy ať my profesionálové děláme cokoli jedno ze čtyř dětí bude v dospělosti se svými sourozenci odcizeno bez ohledu na to, jestli jsou v NRP či ne.
Pokud jsou děti před pubertou, nebo nemají konfliktní vztahy, tak je lepší, když sourozenecké skupiny zachováme. Slouží k vybudování rodinné identity: "My jsme prošli tímto vším." Prostě ve dvou se to lépe táhne. Redukuje se i uvažování stylem: "Proč zrovna jen já jsem to nechtěné béčko?" Jinými slovy v praxi těžko nacházíme důvody, proč vůbec rozdělení sourozenců připustit, a ještě mnohem hůř, proč rozdělení sourozenců doporučit.
Po pravdě nikdy jsem nepochopil, proč se někdy doporučuje, aby se oddělili sourozenci, kteří prošli domácím násilím. Nikdy jsem neslyšel kasuistiku opřenou o reálný příběh, která by rozdělování sourozenců tohoto typu podpořila. Ano, má se oddělovat abusor od jeho obětí. Ale proč ještě šikanovat oběti ještě tím, že je separuji od sebe. Takže abusorovi se následně dovolí asistovaný styk, ale sourozencům se styk zakáže? To je absurdistán opravdu hodný Evropské Unie, viz například rozdělení sourozenců Michalákových v Norsku prý nebylo z důvodu týrání, ale z důvodů výchovných problémů v pěstounské rodině. Ale i v tomto případě bych spíš doporučoval přesun celé sourozenecké dvojice, zejména pokud tam bratři nebyli dlouho a nevytvořili se ještě pevné vztahy k náhradním rodičům.
Třeštění z genetické příbuznosti se pak promítá i do podceňování osvojeného sourozenectví. Možná znáte termín "sourozenecké tabu", které vzniká i mezi geneticky nepříbuznými lidmi. Když se bratr podívá na sestru, tak k ní zpravidla necítí sexuální přitažlivost - ségra je prostě nepohlavní bytost. Když vychováváme vedle sebe geneticky nepříbuzné děti, tak toto psychické sourozenectví se vyvine i mezi nimi - prostě i osvojená segra je nepohlavní bytost.
Když lidé nedělají blbosti, tak sourozenecké tabu může vzniknout i mezi dospělými - švagrová není ženská. Když lidé dělají blbosti, tak sourozenecké tabu může vzniknout i mezi manželi, kteří spolu dlouho nespali: "Pane doktore, nedokáži si představit, že bych se s ním po těch letech vyspala. Vnímám ho dnes už jen jako bráchu."
Jestliže tedy dítě je vychováváno v náhradní rodině a je tam spokojené a adaptované, tak by soudy měly přihlížet nejen k citovým vazbám na pěstouny, ale k citovým vazbám na osvojené sourozence. Bohužel dnes jedou soudy podle pravidla - "Biorodič si hvízdl, že chce děti. Musíme mu je urychleně dát, protože to je ta neuvěřitelně důležitá milióntina genů." Jednou s nedílnou podmínkou navrácení dítěte k biologickým rodičům by naopak měla být i horlivá vstřícnost biologických rodičů dlouhodobě ochotně vycházet s pěstouny a osvojenými sourozenci dítěte, se kterými mezitím navázalo citovou vazbu.