Pronásledování pedofilů v Británii se zcela právem připodobňuje honům na čarodějnice, které vrcholily v raném novověku. První upalování čarodějnic totiž neměla pod kontrolou inkvizice, ale rozvášněný dav. Ten nejednou vzal šatlavu šturmem a domnělé čarodějnice upálil bez soudním cavyků v zrychleném řízení. Když pozoruji lynčování, podezírám svět, že oproti devatenáctému století jdeme vpřed jen technicky, ale kulturně a civilizačně se jedná spíš o regres, návrat pomalu o tisíc let zpět.
Že moderní svět degeneruje dokládají i zmatky okolo sexu. Všimněte si dvou protichůdných procesů. Na jedné straně prý bují sexuální revoluce. Nevím, mám pocit, že pokud to dnes vůbec ještě nějaká revoluce je, tak už dost zastaralá a ideově vyčpělá. Ale budiž. Na druhé straně se nám rozvíjí sexuální pruderie - však zvláštního druhu. Sexuální pruderie je totiž obvykle spojována s církevní morálkou. Ta dnešní, novodobá sexuální pruderie je areligiózní. Neodvozuje se od víry, ale od zneužívaných dětí - právě tak, jak vidíme i v Británii.
Tam podobné případy, jako je u nás Kuřimská kauza či případ pedofilních vedoucích sdružení Malého prince, rozviřují temné nálady a mění se v živelnou domobranu. Ta samá generace, která táhla vpřed sexuální revoluci, je dnes tahounem lynčovacích výprav. Ano, ti samí lidé, kteří nemají problém souložit v telefonní budce v pravé poledne, mají problém namazat malému dítěti zanícené přirození, a to nejen na veřejnosti, ale i doma. Nebo se bojí nechat běhat malé dítě nahé bez plavek na koupališti. Všimněte si – jako by se vytratil zdravý rozum v oblasti sexu.
Již v antice docházelo k tomu, že vládce sebral svým podřízeným právo na hrdelní trest. Například Římané sebrali Židům ius gladii - právo meče, právo popravovat. Proto když se Židům nelíbilo, že Ježíš se považuje za Božího syna, museli to holt navlíknout před Pilátem jako politické spiknutí a obvinit ho, že se považuje za židovského krále. Pak byl Ježíš konečně popravitelný.
Toto myšlení římského práva nám dodnes zůstalo v trestním zákoníku. Jestliže někdo spáchá trestný čin, proviňuje se proti státu. Ten s ním pak vede trestní řízení a poškozený občan je jen svědek – nemá právo, ani možnost jednání ovlivnit. Je dobré, aby stát bral občanům právo spravedlivé odplaty? Já myslím, že ano, protože zranění lidé neznají při mstě míru a nejsou schopni “spravedlivě odplatit” - jdou do extrému.
Jenže spravedlivý trest není schopna dnes zaručit ani kolozubá státní mašinérie. Stačí připomenout tu maškarádu, jakou nám soudy a právníci předvedli v případu Kulínského. Kolik jiných mužů bručí v českých věznicích za mnohem menší prohřešky? A to vůbec nemluvím o absurdním kontrastu mezi bídou lidí v léčebnách dlouhodobě nemocných a relativním luxusem ve věznicích. Položte si otázku: Proč máte za pár let umírat v nehumánních podmínkách, když zločinci si budou tou dobou užívat fit center a jiného sportovního vyžití?
Ano, je pravda, že pravděpodobnost napadení dítěte pedofilem je tisíckrát menší než pravděpodobnost autohavárie, ale nemáme tisíce oblastí, kde stát na své občany kašle? Konec konců i v té dopravě. Kdo jiný než poslanci je schopný schválit zákon, kde policie musí piráty silnic před měřením napřed laskavě upozornit? To už mohou chytří poslanci rovnou zaručit pedofilům, že policie napřed laskavě upozorní i je. Zřetelně dopravními značkami odliší úseky: “Pedofilie dovolena” a “Pedofilie zakázána”. Stejně tak ochrana majetku se vrací do dob tisíc let starých, kdy světu vládli loupežníci. Zkuste dneska mít chatku nebo auto. To můžete před ní rovnou dát dopravní značky: “Vykradení dovoleno od 20:00 do 6:00.” ale “Pozor, za deště kluzká podlaha.”. Policie pokrčí jen rameny, a pokud si uděláte svépomocí na lupiče past, tak vás zavřou za “nepřiměřenou obranu”.
Tento laxní přístup státu k obětem trestních činů a všemožná ochrana zločinců je výsměchem hodnotám, na kterých donedávna stála naše civilizace. Občané vidí, že jen hlupák věří v nějakou státem zaručenou spravedlnost. Došlo jim, že pokud jsou nepotrestatelní zločinci, tak jsou beztrestní i oni, když berou spravedlnost do svých rukou. Proto též v Británii – v kolébce demokracie – “slušní” občané si lynčování dokáží před sebou ospravedlnit: “Stát je jim na dvě věci. Pokud si to s pedofily nevyřídí sami ručně, tak místo spravedlnosti uslyší - jako vždy - jen plky o nezadatelných lidských právech.”
Tímto nechci říci, že je správné lynčovat pedofily. Chci jen upozornit, že nejen z reklamy, ale i z moderního demokratického státu zbyla už jen “navoněná mrtvola” Jestliže ten už není schopen své občany účinně ochránit, pak se opravdu vracíme o pár století zpět.
Nad fungováním trestní i občanské justice v českých zemích si můžeme zoufat víceméně bez omezení. Co mne ale na článku zaráží, je volnost nakládání s pojmem "pedofil". Že je považován za synonymum k "pachatel sexuálního násilí na dětech" mne nepřekvapí u obecné veřejnosti. Že stejně svévolně s tímto pojmem nakládá psycholog, ovšem považuji za alarmující.
Pedofilie sama o sobě není zakázaná ani trestná. Pedofilie, tedy sexuální fascinace dětmi, je vrozená sexuální orientace (nebo chcete-li deviace, odchylka od běžného). Trestat pedofilii je tedy asi tak stejně smysluplné, jako trestat lidi se zelenýma očima. Pedofil si svou úchylku nevybral a nemůže dělat nic jiného, než s ní žít, pokud možno aniž by škodil ostatním.
Co je zakazováno a trestáno je sexuální násilí páchané na dětech - a nebo konec konců na komkoliv jiném. Podle dostupných statistik navíc většina pachatelů sexuálního násilí nejsou pedofilové. Děti si útočníci typicky vybírají proto, že se jedná o snazší oběť, ne protože by je programově sexuálně přitahovaly.
Pana Klimeše si vážím, protože většina jeho článků je vítanou oázou zdravého selského rozumu. Tím více mě mrzí právě tento exces.
MV
mám pocit, že jsem se v tom článku věnoval trochu jinému problému, než vy ve své reakci zdůrazňujete, ale budiž pokusím se vám odpovědět.
Problém mnoha, ba snad i většiny pedofilů není v tom, že by si svou úchylku vybrali, ale v tom, že jsou se svou úchylkou identifikovaní, tzn. odborně řečeno, že pedofilie není egodystonní, ale egosyntonní. Je málo pedofilů, kteří se od svých sklonů vnitřně distancují. Proto je slovo pedofil konotováno jako "pachatel sexuálního násilí na dětech". Stačí si vzít slavného Lewise Carrolla, autora Alenky v říši divů. Tam taky nezůstalo u nevinné úchylky.
Bohužel potuluje se nám světem příliš mnoho pedofilů, kteří usilují o snížení věkové hranice pro sex. Nebo jaké procento pedofilů nemá doma sbírky obrázků a cd, které stahují a sdílí po Internetu? Ani to není nějaká nevinná pedofilie nebohých chudáčků, kteří dopuštěním přírody jsou jen trochu vadní, ale už toto je zločinná a amorální pedofilie, protože právě ta udržuje v chodu ilegální struktury, které zneužívají děti. Protože jen zneužitím dítěte můžete získat dětský pornografický materiál. To je například rozdíl od obyčejné pornografie, kde alespoň část z ní vzniká dobrovolným souhlasem dospělých žen. Navíc sdílení dětské pornografie po Internetu vytváří kolektivní povědomí – "Ono se vlastně nic neděje, vždyť je to všude, každý si to může stáhnout. Tak co vyvádíte?" Tedy jakékoli slovíčkaření v této oblasti považuji za rozmazávání jasných faktů.
Když už v této oblasti tak úzkostně se snažíte rozlišit diagnosu od pejorativní konotace, tak by mě zajímalo, zda tak činíte i u cikánů? Tam je to přeci stokrát víc a taktéž i stokrát víc neprávem. Protože tam rozhodně nechceme, aby cikáni byli se svou romskou identitou neztotožnění.
Tedy mám-li to zhodnotit. Se slovem či diagnosou jde vždy ta konotace, kterou jí dává výrazná část (ne nutně ta větší) příslušníků dané skupiny. Tak je tomu u cikánů, tak je tomu i u pedofilů, debilů, narcisů, hysterii a jiných diagnos.
s úctou a díky za reakci
jk
Police are sifting through hours of CCTV footage in the hunt for a mob of killers who stabbed to death and mutilated a convicted child sex offender.
Andrew Cunningham, who was jailed in 2000 for unlawful sex with a 15-year-old girl, was found dead in his caravan in the Wandsworth area of south west London.
He had been repeatedly stabbed and reportedly suffered horrific wounds to his genitals.
Detectives believe he may have been murdered in revenge for his past crimes.
And it has been reported that he may have been the victim of a mob attack, although police have not confirmed this.
Anti child-abuse campaigners have condemned the killing and warned it would damage efforts to have more information on sex offenders' whereabouts made public.
Officers are piecing together Mr Cunningham's movements on the night before he died.
He was last seen outside his caravan at 6.10pm on Tuesday and it is unclear what he did from that moment until his body was found in the caravan the next morning.
Detective Chief Inspector Nick Scola of the Metropolitan Police said: "Regardless of who he was or what he may have done, Andrew was the victim of a vicious assault which ended his life.
"We're still examining CCTV from the area and working to establish the number of suspects involved."
Donald Findlater, director of research and development at the child protection charity Lucy Faithfull Foundation <http://lucyfaithfull.org/> , warned this type of vigilante attack could force other sex offenders into hiding.
He said: "There are some 35,000 registered sex offenders in England and Wales, the majority of whom are being managed safely within our communities.
"But alleged mob action of this nature will make some of those offenders terrified and I fear it may drive some underground and into isolation which is when they become dangerous to children."
Mr Cunningham was put on the sex offenders' register following his conviction in 2000 and it is believed this was widely known in the area where he lived.
Police said the 2000 incident was Mr Cunningham's only conviction for sexual offences, and he came off the list in March.
December 13, 2008
Police investigate 'vigilante attack' claim after murder of sex offender
Lorry driver had been convicted of unlawful sex with 15-year-old girl
By his own admission, Andrew Cunningham led an unconventional life on the margins of society. For the past three years, his home had been a caravan parked on a grim south London industrial estate outside the repair shop where he worked as a haulier.
The 52-year-old father-of-five told friends he had taken the decision to drop out because of a "misunderstanding" which led to him being convicted eight years ago of having unlawful sexual intercourse with a 15-year-old girl.
Yesterday, detectives were investigating if Mr Cunningham's past had caught up with him. On Wednesday morning, he was found dead in his dilapidated caravan on the Windmill Industrial Estate in Earlsfield, south-west London, with multiple stab wounds, including an apparent attempt to mutilate his genitals.
For some acquaintances of the dead man working and living in the streets around Mr Cunningham's two-berth caravan, there was little doubt about the reason for the frenzied killing. One man drinking in the Corner Pin, a pub less than 50 metres from the murder scene, said: "Nonce. He was a nonce. Everybody around here knew it. I suppose there was some who felt he had it coming." Police face the task of deciding whether Mr Cunningham's conviction - and subsequent claims of paedophilia levelled against him - were the reason for his murder.
Officers distanced themselves from claims that the lorry driver, who was estranged from his family, had been set upon by a mob on Tuesday night intent on carrying out a vigilante attack. CCTV footage is understood to have shown no sign of a large group in the area around his caravan.
Mr Cunningham was placed on the sex offenders register for seven years following his release from a four-month prison sentence in 2001. His name was removed in March this year.
Detective Chief Inspector Nick Scola, the officer leading the investigation, said: "I think it is unlikely this is a vigilante attack that has been in the planning for eight years. This was a brutal attack. We are keeping an open mind. It is possible the wound to his groin area was inflicted to cause confusion about the motive for the attack." It is understood that a dispute over a debt is also being investigated.
The haulier was found naked in a pool of blood on Wednesday morning after he failed to turn up for work. There was no sign of forced entry.
The haulier had been dogged for years by taunts. Lucy, the 15-year-old daughter of a friend of Mr Cunningham, said: "He moved out of his house after his relationship with the mother of his children broke up. He was very open about why he went to prison. He said it was a misunderstanding. He said he wanted to be left alone to get on with his life in his caravan."
Mr Cunningham had been the subject of claims that he was being investigated for an alleged indecent assault on a two-year-old girl.
Victims of mob law
*In February 2000, a convicted paedophile, William Malcolm, 44, was shot dead at his flat in east London.
*In July 2000, Iain Armstrong, an innocent man, was targeted by a mob in Manchester. It followed the News of the World "shaming" of 49 suspected sex offenders. Mr Armstrong had been wearing a neck brace, because of a spinal disorder, similar to one worn by a pictured paedophile.
*In August 2000, a paediatrician named Yvette Cloete was labelled a "paedo". "I'm really a victim of ignorance," said Dr Cloete, who moved house.
*In the same month, a mob targeted a man in his forties in an attack on a Portsmouth estate. He left under police protection.
*In October this year, a convicted paedophile, Gordon Boon, 73, was murdered in Norfolk.
Zdroj: Respekt
Datum vydání: 14.8.2000
Rubrika / pořad: Zahraničí
Strana / zpráva: 12
Autor: Vít Pohanka, Londýn, autor je redaktorem BBC
Přichází soudce lynč
Anglie zažila vlnu násilností proti skutečným i domnělým pedofilům
Pro devětačtyřicetiletého Iaina Armstronga z Manchesteru začala neděle 23. července jako každá jiná. Zlověstný směr nabral průběh poklidného letního dne v okamžiku, když se před jeho dveřmi objevilo několik žen ze sousedství a začalo mu ukazovat čerstvé vydání bulvárního nedělníku News of the World. Ten právě otiskl seznam pěti desítek pedofilů i s jejich jmény a bydlištěm a sousedky považovaly Iaina Armstronga za jistého Petera Smithe uvedeného v novinách, který je sice o deset let starší, ale je mu podobný a navíc bydlí nedaleko. Armstrong jim řekl, že nejde o něho, ale rozhněvané ženy mu zjevně nevěřily. Za několik hodin se před jeho domem sešel dav asi 300 lidí skandujících: "Pedofil!" Přivolaným policistům se posléze podařilo shromážděné lidi přimět, aby se rozešli, když je opakovaně ujistili, že opravdu nejde o Smithe. Pomáhala jim v tom i bývalá manželka Iaina Armstronga, jež bydlí v přilehlém domku. Zdálo se, že se situace uklidnila. Večer ale rozbila okno bývalé paní Armstrongové cihla a zranila ji na rameni. Do Anglie přišel soudce lynč.
Příběh, který otřásl Británií
Současná vlna "honů na pedofily" nepřišla do Británie sama od sebe. V únoru byla zveřejněna zpráva soudce Waterhouse, která konstatuje, že v dětských domovech a sociálních zařízeních ve Walesu byly v 70. a 80. letech zneužívány stovky dětí. Zpráva spustila rozsáhlou debatu, jak k něčemu takovému mohlo dojít a jak lépe zajistit, aby se pedofilové či lidé jinak děti zneužívající ke svým obětem vůbec nedostali (Respekt č. 12/2000).Na počátku července pak bylo po několik dní zprávou číslo jedna zmizení osmileté holčičky Sarah Paynové. Záhadně se ztratila 1. července, když se sama vracela z místa nedaleko domku prarodičů, kde si hrála se sourozenci. Po dvou týdnech intenzivního pátrání, kdy její rodiče apelovali prostřednictvím médií na veřejnost, nalezla policie její nahé tělíčko ukryté v podrostu poblíž silnice asi 25 kilometrů od místa, kde byla unesena. Následovaly veřejné projevy soustrasti a hromadné kladení kytic na místo, kde byla nalezena. Po několik týdnů informace o jejím případu plnily přední stránky novin a dlouhé minuty televizního zpravodajství.
Když se lid hněvá
Při vyšetřování případu Sarah Paynové policie den po jejím zmizení zadržela 41letého muže z městečka nedaleko jejího bydliště. Poprvé byl propuštěn na kauci a pobýval v domku svého otce. Ne dlouho -- za několik dní musel toto útočiště opustit, neboť se u domu zdržoval dav lidí a házel na něj kamení. Několik dní se skrýval ve stanu, až byl policií znovu zadržen, tentokrát pro podezření z krádeže automobilu. Hněv lidu proti pedofilům získal celonárodní rozměr poté, co již zmíněný bulvární list News of the World začal publikovat na pokračování seznamy odsouzených pedofilů. Hodlal jich podle svých prohlášení takto označit přes sto tisíc a přispět k přijetí dodatečné legislativy na ochranu dětí. Rodiče Sarah Paynové, které v Británii zná nyní snad každý, kdo čte noviny a dívá se na televizi, navíc kampaň podpořili. Především ovšem požadavek, aby rodiče měli právo znát prostřednictvím oficiálního registru jména a adresy usvědčených pedofilů, kteří žijí v okruhu jedné míle kolem jejich bydliště. Iniciativa vzbudila rozporuplné reakce. Policisté, většina odborníků a organizace, které se zasazují za ochranu dětí před pedofily, kampaň odsoudili. Podle nich by mohla vést jenom k tomu, že známí pedofilové dostanou strach, odstěhují se ze svých adres a přestanou s úřady úplně spolupracovat. Mnozí lidé ale s počinem News of the World souhlasili. Marně odborníci zdůrazňovali, že ve většině případů pedofilové své oběti dobře znají a jsou z okruhu jejich známých, přičemž velmi často jde o někoho z rodiny.
Raději sebevraždu
První útoky na sebe nedaly dlouho čekat -- Iain Armstrong měl smůlu hned v den, kdy vyšel první seznam. Samozvaní ochránci dětí vyšli do ulic, začali brát zákon do svých rukou a fyzicky napadat skutečné či domnělé pedofily a ničit jejich majetek. Celá kampaň zanechala i oběti na životech. O prvním srpnovém víkendu spáchal sebevraždu James White obžalovaný z obtěžování děvčátek. Nejprve byl napaden před soudní budovou v Oldhamu na severu Anglie, kde s ním probíhal proces, později oblehl sedmdesátihlavý dav jeho dům a White musel být pod policejní ochranou převezen na jiné místo. Otrávil se léky a v dopise na rozloučenou uvedl, že si bere život, aby ochránil svou rodinu.Druhou oběť, Johna Pottera, bohatého obchodníka s motocykly z hrabství Kent, měli zase policisté za 14 dní vyslýchat v souvislosti s údajným obtěžováním dvou patnáctiletých chlapců. Když ho navštívili, aby si s ním o obvinění promluvili, snažil se utéct. Jeho právník, který zdůrazňuje, že Potter nebyl zatím formálně obviněn, dává Potterovu smrt jednoznačně do souvislosti s probíhajícími útoky na pedofily.
V jámě lvové
Nejintenzivnější hony se odehrály v Paulsgrove -- do té doby poklidné čtvrti přístavního města Portsmouth. Padesátiletý Victor Burnett, jehož jméno bylo "zveřejněno a očerněno", jak svou kampaň list News of the World označoval, bydlel v Paulsgrove poté, co si odkroutil šest let vězení za údajné zneužití 140 dětí. Policie ho odvezla ještě včas, než jeho dům napadla stovka rozhořčených místních obyvatel, částečně jej zdemolovala a zapálila jeden automobil. Noční pochody, demonstrace a řádění v Paulsgrove pokračovaly celý týden až do minulého čtvrtka, kdy se situace podle všeho uklidnila. Jakási obdoba akčního výboru sestavila seznam dvou desítek pedofilů, kteří ve čtvrti údajně bydlí či bydleli. Policie odmítla zveřejnit údaje z oficiálního registru pedofilů, jeden z hlavních požadavků výboru, ale podle realistických údajů zmiňovaných v tisku bydleli v Paulsgrove nanejvýš tři, přičemž dva z nich ve strachu před rozběsněnými sousedy uprchli. Demonstranti se (alespoň navenek) uklidnili poté, co je k tomu několik dnů vyzývali politici, a především když pracovníci místních úřadů převzali jejich seznam dvaceti údajných pedofilů a dohodli se na pracovních schůzkách. Roli jistě sehrál i fakt, že k ukončení pouličního řádění vyzvali rodiče Sarah Paynové s tím, že jím nelze dosáhnout změny zákona, kterou požadují.Jako studená sprcha na ně po skončení jejich protestů musely zapůsobit zprávy v pátečním tisku, že soudy propustily dva pedofily ne proto, že by se obžaloby neprokázaly, ale proto, že museli kvůli podobnému násilí opustit své domovy a prožít spoustu strachu. Dostali podmíněné tresty a do vězení se vší pravděpodobností nepůjdou.
Kladivo na pedofily
Britská vláda tváří v tvář protestům slíbila, že zákony týkající se pedofilů zpřísní, ale těžko říci jak. Tvrzení politiků byla rozporná: náměstkyně ministra vnitra Barbara Rocheová při návštěvě v Portsmouthu uvedla, že její podřízení už revidují registr pedofilů a jsou ochotni přijmout zástupce rodičů, kteří požadují jeho zpřístupnění. Ale jiní činitelé stejného ministerstva prohlásili, že jakékoli úvahy o něčem takovém jsou zcela nemístné, zejména pak ne vynutitelné hysterickým davem. V celostátním registru pedofilů je už nyní 12 000 lidí, jejichž svoboda pohybu je omezena. Nelze prý vyloučit, že kdyby k údajům měl -- byť omezený -- přístup někdo jiný než kvalifikovaní odborníci, mohly by nastat další násilnosti, a to pravděpodobně vůči nevinným osobám. Navíc by takový krok zcela jistě přiměl pedofily samotné, aby se začali skrývat a báli se na ulici.Celá věc tak nejspíš těžko přinese nějaké převratné kroky v přístupu úřadů k této nesmírně citlivé problematice. Zajímavá je ale svým psychologickým rozměrem. Každý rodič má pochopitelný strach o své dítě a zločiny pedofilů společnost vnímá jako obzvlášť zavrženíhodné. Matky s často ne právě elitním vzděláním také asi nevnímají statistický argument: je tisíckrát pravděpodobnější, že jejich dítě porazí auto, než že je napadne pedofil. Ale zarážející byla intenzita iracionálních počinů a často doslova řádění jinak zřejmě spořádaných dospělých. Britští psychologové hovoří o tom, že počínání stovek lidí na určitých místech má letos v Británii podobný ráz jako hony na čarodějnice v dobách dávno minulých.
Kampaň "pedofilové" v datech
1. červenec -- Osmiletá Sarah Paynová zmizela, když si hrála s několika ostatními dětmi nedaleko domu svých prarodičů v hrabství Sussex na jihu Anglie.
17. červenec -- Sarah Paynová je nalezena mrtvá a nahá asi 25 kilometrů od místa, kde se ztratila.
23. červenec -- Bulvární nedělník News of the World začíná na pokračování zveřejňovat fotografie a jména pedofilů.
24. červenec -- Policie a odborníci varují, že kampaň listu News of the World pouze zažene pedofily do úkrytu, kde o nich ztratí přehled. První zaznamenaný případ útoku na člověka, který byl omylem považován za pedofila.
3. srpen -- V jihoanglickém Portsmouthu dav 150 lidí napadl dům jednoho z pedofilů jmenovaných v News of the World. Začíná série pochodů a útoků proti pedofilům v tomto městě.
6. srpen -- John White obžalovaný z obtěžování malých děvčátek spáchal sebevraždu poté, co byl fyzicky napaden.