Vážená pani redaktorko,
každý týden si kupuji časopis Tina a jsem ráda, že i zde radíte lidem s jejich problémy. I já jeden neustále řeším, ale už si nevím rady. Ráda se pěkně oblékám, chodím upravená, což mi říkají i známý. I přesto se můj manžel podle mého názoru chová zvláštně. Sbírá fotografie cizích i naších známých žen a fotky z různých časopisů. Když jsme spolu na společenské akci, tak je schopen celý večer koukat na jednu ženu, která ho zaujme. Snažím se o tom s ním mluvit, ale prý si to moc beru. Dost mi to ponižuje a sráží sebevědomí. Pokud mi můžete aspoň trochu poradit, budu moc ráda.
S pozdravem
Petra, jižní Čechy
Vážená Petro,
chování Vašeho muže je opravdu ujeté. Představte si analogickou situaci, kdy máte hlad, že byste jedla hřebíky. Budete chodit do bistra se načuchat libé vůně pečených kuřátek? Vždyť ta vůně Váš hlad rozdráždí tak, že bude k nesnesení. Každý rozumný člověk jde raději pryč, jen aby ho ta nedostupná pochoutka nedráždila.
Proč se stejně rozumně nechová i Váš muž? I on si svým chování rozdražďuje fantazii a podobá se hladovému psovi, který jen bezmocně chňapá po nabízené kosti, ale stejně se nemůže pořádně nažrat. Většina jeho vysněných objektů je mu stejně nedostupných.
První, nad čím byste měla zapřemýšlet, je otázka: Je důvodné předpokládat, že Váš muž je opravdu vyhladovělý? Jak často a pravidelně máte sex? Nepřipomíná jeho situace spíš vdovce, jehož žena ještě neumřela? Tedy první taktiku, kterou bych v této souvislosti vyzkoušel, by se dala vyjádřit analogií hladu asi takto: Jestliže Váš muž si dá k snídani guláš, k obědu guláš a k večeři guláš, tak je málo pravděpodobné, že na zmíněné společenské akci bude opět nenasytně slintat na guláš. Je možné, že jeho chování nevyplývá z nedostatku sexu, ale to byste si měla praktickým experimentem ověřit, abyste měla jistotu.
Pokud se bude popsaným způsobem chovat, i když má dost sexu, pak to bude jeho úlevný manévr, pomocí kterého se zbavuje různých úzkostí a rozlad. Připomíná mi to trochu jednu mou klientku, která říkala, že v každém prostředí má nějakou “záchytnou osobu”, tj. člověka, kterého fixuje očima a který pro ni představuje jakýsi opěrný bod v časoprostoru. Tím byl doma otec, v práci šéfová, v autobuse řidič, v době terapie já ap. I Váš muž – aniž Vám to samozřejmě přizná – může kromě nepochybného sexuálního snění využívat zmíněné ženy k této funkci. Prostě tím, že na ně výrá, tak se zbavuje divných stavů, ať prázdnoty, agorafobie, úzkostí či bůhvíčím trpí.
Doporučení pro Vašeho muže je především tyto své “koníčky” neprovozovat před Vámi, ale držet to stranou, jako svůj privátní koníček či úchylku. Vaším úkolem je moc neslídit a tuto jeho slabost diplomaticky přehlížet – podle zásady “dáma to přejde”. Samozřejmě za předpokladu, že se udrží na úrovni snění a jeho chování nepřerůstá do skutečné sexuální nevěry. To pak je trochu jiná otázka.
s úctou
jk