Manžel alkoholik
PhDr. Mgr. Jeroným Klimeš, Ph.D. 2005
Jsem deset let vdaná a manžel má problémy s alkoholem. Je pravda, že se rád napil i před svatbou, ale tehdy jsem tomu nepřikládala velký význam. Byl zábavný a možná mi to imponovalo. Dnes ale tráví v hospodě každou volnou chvíli, propije velkou část výplaty a po návratu je agresivní. Mám ale strach, že když ho opustím, dopadne špatně.
Na rozdíl od jiných drog má alkohol velmi různorodé působení a existuje celá řada druhů alkoholismu více či méně destruktivních. Jedno však mají společné, postihují celou rodinu, tedy ne jen toho člena rodiny, který pije. Popišme jeden ze scénářů, který možná čeká naši čtenářku.
Začněme poslední větou: "Mám strach, že beze mě dopadne špatně." Tato věta nám říká, že čtenářka svého muže přes všechny potíže miluje. To je totiž problém partnerů alkoholiků. Jistě by se našlo tisíce pádných důvodů, proč je opustit, ale vždy je tu síla, která nás u nich drží až do chvíle, kdy odchod je víceméně otázkou přežití.
Partneři alkoholiků někdy mívají pocit jako by nežili s jedním, ale hned se dvěma lidmi: Jeden je ten zábavný, imponující muž, který dokáže zabavit celou společnost a kterého jim mohou všichni závidět. Druhý člověk je troska bez vlastní vůle, agresivní, zlý, nespolehlivý, který vše slíbí, nic nesplní, který smrdí výkaly a cigaretami, zvrací v naší posteli, huláká po baráku a dělá po nocích ostudu, ve dvě v noci budí děti a nutí je přepisovat domácí úkoly, protože jsou prý málo krasopisné.
Řeknu to krutě, ale podle dlouholetých zkušeností. Alkoholik, aby začal se sebou něco dělat, tak musí dopadnou špatně - musí jej vyhodit z práce, musí jej opustit žena, musí se od něj odvrátit vlastní děti, musí skončit jako smradlavý bezdomovec. Možná jej nemusí postihnout všechny vyjmenované rány osudu, ale pravdou je, že musí opravdu tvrdě narazit, aby si přiznal svou závislost a začal s ní něco dělat. Alkoholismus je běh na dlouhou trať, tedy tyto řádky čte mnoho alkoholiků, které čeká tento osud, ale oni si ještě dnes říkají: "To se mě netýká, já se sice rád napiju, ale nejsem alkoholik."
Pokud tedy čtenářka vidí, že její muž jede podle tohoto scénáře, pak by si měla uvědomit, že tyto rány osudu zákonitě přijdou a není v její moci jim zabránit. Bude to silnější než ona a její muž špatně dopadne tak jako tak.
Ale ani to není bohužel konec smutné písničky. Alkoholismus není postižení jednotlivce, ale celé rodiny. Rodina je deset let formována alkoholikem. I když ostatní sami nepijí, přesto jsou zvyklí na to, že sliby chyby a že omluva neznamená nic. Po velkých průšvizích přicházejí velká gesta a usmiřovačky, ale žádná trvalá změna. Jeden večer je otec agresivní a druhý den se propadá do sebelítosti a na kolenou s kyticí růží se ženě omlouvá. I když je otec agresivní a autoritářský, přesto jediný na koho se dá v rodině spolehnout je matka. Prakticky neexistuje období, kdy by byl tzv. klid. - To přeci není normální svět. Bylo by proti přírodě, kdyby to nepostihlo všechny členy rodiny.
Čtenářka by si tedy měla uvědomit, že nezdravé změny probíhají a budou probíhat nejen u jejího muže, ale i u ní a jejich dětech. Tedy nejde jen o to dostat muže do protialkoholní léčebny, ale bylo dobré již nyní vyhledat kluby příbuzných a blízkých alkoholiků, jako je například Alanon. I ona má za deset let deformovaný pohled na svět a partnerské soužití. I ona bude muset pracovat na své vlastní změně.
Alkoholismus je též nevyléčitelná choroba - alkoholik může být pijící nebo abstinující, ale do smrti již bude alkoholikem, tj. člověkem, který není schopen konzumovat alkohol v přiměřeném množství. Ale stát se abstinujícím alkoholikem stojí moc energie - musí změnit celý styl života, přátele a životní návyky, způsob zábavy, řešení úzkostí a problémů ap. Na této změně životního stylu se musí opět spolupodílet celá rodina. Viděl jsem případ, kdy žena tyto změny muže neunesla a vztah skončil - ne protože muž kdysi pil, ale paradoxně protože pít přestal. Rodinný systém změnil více, než byla schopna unést.
Vím, že to píši tvrdě, ale alkoholismus je opravdu krutá a nelítostná nemoc.