PhDr. Mgr. Jeroným Klimeš, Ph.D. 2014-03-13
Složitá, nepříliš názorná anatomie a spletité vztahy mezi jednotlivými částmi mozku je hlavní překážka pro aplikaci závěrů neurověd do běžné učitelské praxe. Přesto učitelům může pomoci globální pohled na lidský mozek, který nabízí americký neurovědec Paul D. MacLean a jeho stále diskutovaná teorie trojjedinného mozku.
Ta vychází z toho, že funkce lidského mozku jsou do značné části nezávislé moduly velmi různého evolučního stáří. Porovnejme například velmi starou krátkodobou paměť, která je limitovaná sedmi znaky, versus zcela odlišnou dlouhodobou paměť s ohromnou kapacitou, versus ikonickou vizuální paměť (sensorický registr), což je opět jen na předchozích nezávislá příruční paměť našeho vizuálního systému.
MacLean popisuje struktury mozku podle toho, kdy zažily největší rozvoj. Tedy druhohory (250-65 miliónů let) jsou dobou, kdy se rozvíjel plazí mozek a tedy i ty schopnosti, které máme s plazi společné - sexuální touha, agrese, strach, potravní instinkty, pohybové reflexy atd. A odpovědné za ně jsou především podkorová centra. V třetihorách (65 - 4 My) se rozvíjela citová vazba mezi kojící matkou a dítětem, které je na ní zcela závislé. Tedy tyto něžné emoce, včetně citové vazby mezi partnery, jsou součástí tzv. starší savčí vrstvy a v mozku je řídí libický systém. Konečně ve čtvrtohorách (4 My až dnes) kynula lidská mozková kůra a vznikla mladá savčí vrstva. S tou přichází racionální uvažování se všemi klady i zápory, tedy jak výdobytky lidského umu, tak i chladný psychopatický kalkul zločinců, podvodníků a zlodějů. Možnost podvádět a lhát totiž umožňuje lidem schopnost zvaná "teorie mysli", která je plně závislá na prefrontální mozkové kůře.
Pohled neurověd na proces učení nám dává možno pochopit třeba důležitost drilu čili automatizace. Učení totiž nemůže končit na pouhém racionálním pochopení problému (tzn. mladší savčí mozek), ale teprve důkladným zažitím a zautomatizováním, kdy jednotlivé úkony převezmou jiná mozková centra (nejen plazího mozku), a tak je dotyčný vykonává bez jakéhokoli racionálního úsilí. To se netýká jen mechanických aktivit stylu jízda na kole, hra na hudební nástroj či sport, ale i automatizování jazykových znalostí.