Pivo, vodka, pivo. Nebo radši tequilla? JAK ZAPÍT STARÝ ROK? Parta náctiletých si určitě nepřiťukne minerálkou. „Bez alkoholu to nejde,“ tvrdí budoucí maturanti. Jak podle nich vypadá desatero povedené akce?
Řada z nich už je teď s partou na horách, jiní se horečně chystají obsadit nějaký volný byt. Sedět na gauči a koukat s rodiči na Mejdan roku z obýváku, to není pro teenagery dvakrát lákavá představa. „Silvestra netrávím doma už od prváku,“ říká gymnazistka Anna, která bude příští rok maturovat. Právě oslava konce roku je podle ní něco jako druhé Vánoce, ale s druhou rodinou - s kamarády. Samozřejmě že na suchu s nimi nebude. Sekt, pivo, tvrdý alkohol - prostě jako „dospělí“.
„Silvestr ale není záminka se ožrat, normální člověk si totiž důvody najde vždycky,“ říká její spolužačka Kristýna. Přizvukuje jí i Tomáš, spolužák ze stejné školy: „Alkohol by měl rozproudit zábavu. Člověk se rozhodně rychleji dostane do nálady.“
Na to, že jejich věk končí příponou -náct, už mluví ohledně alkoholu docela zkušeně. Ostatně podle statistik se polovina šestnáctiletých Čechů alespoň jednou za rok opije. Ať se nám to líbí nebo ne. A mnoho z nich podpoří tuto statistiku právě dnes večer.
„Jsou děti, které můžete poslat vcelku kamkoli, víte, jaký mají akční rádius a můžete jim důvěřovat. Pak jsou takové, které jsou rození destruktoři, a to je potom průšvih,“ říká psycholog Jeroným Klimeš.
Že by se slavící teenageři na Silvestra alkoholu nedotkli, je skutečně hodně naivní představa, proto nás zajímalo, co sami řeší, když jdou někam „zakalit“ a chtějí, aby to neskončilo fiaskem. A nejen na konci roku.
1 Nepařit vždycky a všude
„Měl jsem dohodu s rodiči, že do patnácti budu Silvestry a další podobné oslavy trávit s nimi,“ popisuje Dominik. Do šestnácti musel říkat, kam jde, od té doby má volnost.
První větší alkoholovou smršť však zažil už ve třinácti na oslavě narozenin staršího kamaráda.
„Dal jsem si tam čtyři nebo pět piv, což tenkrát bylo dost,“ uznává.
Vzpomíná, jak se dopotácel domů, tátovi zalhal, že měl jen jedno malé pivo, a vzápětí praštil čelem do dřevěného sloupu.
Pokud jde o Silvestry, dřív je trávil třeba s partou dvaceti lidí, teď už jede raději s pár spolužáky na šumavskou samotu, kde si to, jak tvrdí, užijou po svém. Jeho spolužačka Bára zůstává v Praze, má volný byt, takže plánuje večírek pro pár kamarádů.
Silvestr je bez večírku na nic, ale zdaleka není jediným okamžikem, kdy je podle teenagerů ideální příležitost dát si pivo, panáka, prostě popít. A kdo by chtěl, z oslav zřejmě nevyjde, takhle totiž odpovídali:
Matyáš: „Rozhodně konec týdne.“
Kristýna: „Něčí narozeniny.
Což je většinou každý víkend.“
Tomáš: „Konec školního roku a potom o prázdninách.“ Matěj: „Dost často i ve všední dny.“
Filip: „No prostě když je volno.“
2 S rodiči jednat diplomaticky
Dilema nastává už předem, s otázkou, jak rodičům oznámit, kam jdu a co tam budu dělat, aniž by to zatrhli.
Psycholog Klimeš je v tomhle poměrně přísný: „Děti ani v osmnácti ještě nemají moc rozum a jako rodič bych opravdu zvažoval, zda pustit svoje dítě někam, kde se bude pít.“ Ale co všechno přiznat? Petr: „Měl jsem období, kdy jsem byl v hospodě každý pátek, to jsem úplně nepřiznával.“ Prý nechtěl, aby si o něm rodiče udělali špatný obrázek, tak používal „základní výmluvy“ - jdu spát ke kámošovi, jdeme dělat projekt...
To Kristýna pravidla dodržuje: „Nemusím doma přesně říct, kam jdu a kdy se vrátím, ale spíš s kým, aby měli nějakou další kontaktní osobu.“
Ze zkušenosti vědí, že rady rodičů před odchodem je dobré vyslechnout, i když někdy znějí trochu naivně. Třeba Dominik pokaždé od otce slyší, že se má chovat slušně.
„Abych moc nedělal ostudu, byl schopen třeba najít bundu a dostat se nějak domů,“ vysvětluje, co je tím myšleno. „Jediné rady, které mi mamka dala,“ říká Jitka, „byly: nekuř, nepij a vrať se mi domů.“
Shodují se, že některá doporučení dodržovat nejde, ale rodiče v jejich obavách chápou: „Oni jsou naši výrobci,“ říká Matyáš.
3 Chce to správnou přípravu
Mobil, peněženka, tramvajenka a klíče. To jsou podle teenagerů základní věci, které nesmějí nechat doma. A v peněžence se vyplatí mít jen obnos, který hodlají utratit.
Holky ještě přidávají pepřák na sebeobranu.
I když ne všechny ho v kabelce nosí.
Zajímavé jsou recepty, jak na alkoholovou „devastaci“ připravit tělo. Kristýna doporučuje pořádně se vyspat, Bára nejít na akci nalačno, Matěj vynechat čokoládu a mléčné výrobky, vhodnější je podle Petra maso - čím mastnější, tím lepší.
Věci, které dobře vážou alkohol, se doporučují obecně. Jeden slovenský recept třeba radí pojíst před oslavou i po ní chleba se slaninou. „To abych si bral na party svačinu,“ říká Matyáš.
Podle teenagerů není od věci předem si říct, co od akce čekám.
„Silvestr beru jako oslavu s kamarády,“ tvrdí Matěj. „Neplánuju, že bych se měl ožrat.“
Pití takzvaně na povel nemá ráda ani Jitka: „Znám spoustu lidí, kteří ten den prosedí doma, dají si skleničku šampusu a jsou v klidu.“
Podle Filipa je chyba pít na žal, když je člověk smutný, protože pak nemá zábrany. Psycholog Klimeš tuhle poznámku komentuje stručně: „Zaplať pánbůh za každého rozumného mladého.“
4 Hlavní je: co pít
Volám Romanovi Dolejšímu, barmanovi a majiteli hudebního klubu Žumberská stodola v Plzni, a ptám se, jaký alkohol teď nejvíc letí mezi mládeží.
Jako první uvede stále oblíbenější rum Captain Morgan Spiced. „Pak jsou to míchané nápoje -vodka s Red Bullem, Cuba libre, Havana s colou...“ Klasika. Na závěr zmíní i pivo. A radí nemíchat na Silvestra hlavně sekt a panáky.
Teenageři svůj žebříček seřadili takhle:
1. pivo (jejich první zkušenost s alkoholem, v Česku navíc skoro povinnost a taky dobrá cena), 2. víno (hlavně děvčata, spíš na popíjení než opití), 3. rum s colou, 4. gin s tonikem společně s džusem s vodkou (letité evergreeny), 5. tequilla a Captain Morgan (módní záležitost).
„A ráno taky nějaká velká nealkoholická limonáda, to už pomalu brzdím,“ dodává Dominik.
A co budou pít na závěr roku?
„Na horách se musí pít rum, to je základ,“ říká znalecky Dominik a další se přidávají: Svařáček!
Slivovici! Pivo - basu!
„Dvě tam budou,“ upřesňuje Dominik.
A co Silvestr bez alkoholu? „Asi těžko.“ „Vůbec.“ „Ne.“ „Ne.“ Čtyři odpovědi stačí.
5 Pozor na smrťáky
„Nejtvrdší“ pití, které vyzkoušel Matyáš, byl Jägermeister na norský způsob. „To je půl napůl s absintem,“ vysvětluje.
Anna nerada vzpomíná na šampaňské, ve kterém byl panák vodky. „Stalo se mi, že jsem měl asi šest jedenáctek a pak litr vína,“ přidává se Filip, ale přeruší ho smích ostatních, kteří si umějí následky představit sami.
Šikovnou radu dal Kristýně táta: „Hlavní je dodržovat barevnou škálu, to znamená začínat od toho nejsvětlejšího a nejslabšího. Jsou pak menší následky.“
Barman Roman Dolejší tvrdí, že to funguje, zároveň podotýká: „Mladší toho vydrží víc. Když jsem začínal pít, dokázal jsem míchat všechno dohromady a špatně mi nebylo.“
Primář psychiatrie městské nemocnice v Ostravě Petr Augustin říká, že když u nich na záchytce skončí lidé pod dvacet let, bývá to hlavně po víně a míchaných nápojích, často v kombinaci s drogou.
6 Proč a s kým pít
„Když někam jedu s pěti kámošema, se kterýma si výborně rozumím, tak si to užiju stokrát víc, než kdybych jel s padesáti lidma třeba na hory a třicet jich neznal.
Zní to jako obrovský klišé, ale nejde o to, kde na Silvestra budeme, ale s kým,“ říká Petr.
Taková kolektivní zábava se občas taky kolektivně vymkne, zvlášť když se třeba rozjede pití z jedné lahve. Kdo by řešil, co je a není hygienické, když se vám v ruce najednou ocitne lahev a ostatní mohutně povzbuzují k napití - vytáčky bývají marné.
„Když jsme s lidma, který znám a kterým věříme, tak to nevadí,“ myslí si Dominik.
Podle něj se tak mezi lidmi vytváří určité pouto. O tom, jaké má takové pouto kvality, však rozhoduje i počet a různorodost kolujících lahví, čímž se oklikou dostáváme zpět k bodu číslo 5.
7 Umět včas skončit
Dost! „Většinou si tohle umím říct,“ tvrdí Jitka, i když to prý chce silnou vůli. Nejhorší podle Petra je, když se jde ve všední den takzvaně na jedno. „Pak se sedí a sedí a už je to v háji.“
Všichni se shodují, že jsou zodpovědnější, než když s pitím začínali, a znají svou míru. I tak dokážou občas nad skleničkou strávit celou noc.
Dominik: „Já mám vždycky špatnej pocit, když se vracím z hospody a vidím lidi jít do práce.“ To zná i Filip: „Měl jsem být do čtyř doma, trochu se to zvrtlo. V šest jsem potkal tátu, jak šel do práce.“
Končit se má v nejlepším, ale kdy to je?
Teenageři krčí rameny.
„V nejlepším má člověk tendenci to ještě stupňovat,“ myslí si Petr. To neplatí, pokud jdete do hospody nebo na mejdan už rovnou za účelem opití. A několik z nich přiznává, že to tak už občas udělali. Například jednou za to prý mohl „tejden blbec“, podruhé si to vyžádala oslava osmnáctin.
8 Cestička k domovu...
Návrat domů je pro rodiče asi nejspornější bod. „Když víte, že se dítě vrátí domů, nedělá nikde žádné excesy, přijde celkem spořádaně, po dvou, tak je to celkem v pohodě. Máte dítě doma - to by měla být základní úvaha,“ říká Jeroným Klimeš.
„Vždycky myslím hlavně na to, že musím být v použitelném stavu a dostat se nějak domů,“ říká Jitka. Její spolužačka Kristýna to má horší, dojíždí, takže se buď musí vrátit ještě večer, nebo až prvním ranním spojem. Ještě se nestalo, že by v MHD usnula.
„Mám takový pud sebezáchovy. Jakmile jsem na cestě, dávám si pozor, protože se večer docela bojím.“
Dominik vzpomíná, jak jednou usnul ve vlaku a probudil se místo v Radotíně až o půl hodiny dál v Berouně.
Kartičku s adresou na krk a šup do taxíku? Tak takhle „na šrot“ prý ještě nikdo z nich nebyl.
9 Jak se z toho ráno dostat
Je rozdíl, když si dá pět piv stokilový dospělý pivař, nebo patnáctiletá dívka, která váží sotva polovinu.
Podle primáře Augustina však ani tělesná stavba není nejdůležitější. Za příklad si bere štíhlou dorostenku. „Když už v minulosti pila, tak je zvyklá a schopná zvládnout větší množství alkoholu. Projevy intoxikace u ní nejsou takové, jako když se najednou jednorázově opije dívka, která běžně nepije.“
Studenti přiznávají, že skoro každý má za sebou nějaký zážitek, kdy jim bylo z alkoholu opravdu zle. A tak už jsou zodpovědnější, nemíchají, nepřehánějí... Alespoň to tvrdí.
„Je to taková daň za ten večer. Kdyby lidem aspoň někdy nebylo zle, tak by chlastali pořád,“ myslí si Dominik.
Pokud jde o babské rady, jak na kocovinu, většinou se shodují na česnečce. Někdo dokonce jmenuje rajče, další šumivý aspirin.
A taky sázejí na trochu pohybu, a dokonce „svíci se šesti a s plzničkou“.
I ta je údajně dobrý vyprošťovák.
„Samozřejmě pak se pořádně vyspat,“ tvrdí jednohlasně.
Rodičům potomků, kteří domů přijdou namol, pak Jeroným Klimeš doporučuje: „Jako na záchytce. Když přijde opilej, tak se s ním nebavit a vyříkat si to později v klidu, protože s opilým se nemá diskutovat.“
Mimochodem na záchytce se náctiletí objevují celkem pravidelně, na Silvestra se však jejich počet zásadně nezvyšuje. Primář Augustin odhaduje, že asi z třiceti pacientů týdně jich zhruba pět procent ještě neoslavilo dvacítku.
10 Co očekávat od rodičů
„Jo, dobrý.“ Takhle prý většinou komentují předchozí večer.
„Já mámě radši popisuju jen ty začátky, než se něco začalo dít a než jsme začali hodně pít,“ říká Anna. To je mazané.
„Mě se na to asi z preventivních důvodů neptají vůbec,“ přiznává Kristýna. „Řeknou: Dobrý? Já řeknu: Dobrý, a tím to hasne.“
Milosrdná lež funguje: schůdnější bývá neříct rodičům celou pravdu. „Když se to týká alkoholu, tak to není lež,“ přichází se zajímavou teorií Matěj. „Já to doma nemůžu říct na rovinu, protože by to máma asi neskousla. Odrovnala by ji dvě piva, ale já když si dám dvě, tak ani nevím, že jsem něco pil.“
I když se tu hájí, jak jsou zodpovědní a pití mají pod kontrolou, přiznávají, že před rodiči nehrají úplně fér.
Čeho se bojí?
„Že rodiče ztratí iluze. Že nás budou považovat za alkoholiky,“ vysvětluje Petr. „Mohly by pak z toho plynout nějaký zákazy, který by v našem věku byly úplně nesmyslný,“ přidává se Dominik. „Proč to riskovat, když lež stačí, přestože je hloupá? Já to tak nedělám, ale znám lidi, co to dělají.“
Rodiče by se hlavně neměli ptát na nic, co neunesou,“ říká psycholog Klimeš. „Je to jako s nevěrou - i když ji tuším, tak se na ni neptám. A když už to chci vědět, tak ať se potom nedivím.“ Pokud od dětí vyžadujeme pravdu, neměli bychom za ni podle psychologa pokaždé udělat scénu.
Rodičům, kteří tak budou 1. ledna očekávat návrat svých potomků, nepřímo vzkazuje: Buďte rádi, že se vám vrátí. A pro teenagery vlastně platí totéž: Buďte rádi, když se v pořádku vrátíte.
ANKETA
1) Jak jste trávili Silvestra, když vám bylo sedmnáct? 2) Co jste tehdy pili nejradši? 3) Lhali jste doma o pití a množství vypitého alkoholu?
Radek Gipsy Banga
raper
1) Na Silvestra jsem tehdy byl samozřejmě v klubu a pil jsem jako Rus. Asi bych měl zodpovědně říct alkohol s mírou, ale někdy se člověk v mladém věku prostě potřebuje ožrat, aby mu bylo strašně blbě a aby poznal, že všechno má mít svoje meze.
2) Vždycky jsem byl pivař.
3) Když jsem přišel domů úplně naleštěnej, tak jsem těžko mohl mamce lhát o tom, co jsem vypil.
Prostě jsem dostal a bylo hotovo, ona se s tím moc nemazlila. Zaplať pánbůh za ni.
Pavla Humlová
dopravní expertka
1) Dokud jsem si nenašla současného partnera, slavili jsme s rodinou společně.
A nikdy to nebylo nějaké alkoholové opojení, na to moc nejsem.
2) Vodka s džusem, klasika. Když jsem byla mladší a nebyly peníze, tak krabicové víno s colou.
3) Když jsem přišla poprvé opilá a viděli, že jsem zelená a že mi není dobře, tak mě nechali být. Věděli, že to byla moje první zkušenost, kdy si to každý musí vyžrat. Ale zase jsem pak dlouho nic takového neudělala.
Libor Bouček
moderátor
1) Většinou jsem byl s rodiči, mě to ven nějak nelákalo. Ale teenagerům můžu dát poučení: Nemůžete vypít všechen alkohol, který se na party objevuje. Tímhle když se budou řídit, tak přežijí do Nového roku.
2) Byl jsem trošku zabrzděnej a alkohol začal pít asi v 19 letech, tuším, že to bylo bílé víno.
3) Myslím si, že ta diplomatická lež před rodiči přichází až v posledních několika letech, předtím jsem říkal pravdu.
Jak dopadne veverka, když požije alkohol? Následky zkvašených švestek můžete sledovat na www.youtube.com, heslo „drunk squirrel“.
Podle Evropské studie o alkoholu a jiných drogách bylo 48 % 16letých Čechů vloni alespoň jednou opilých. Evropský průměr je 39 %.
Za volant po oslavě jen s velkým časovým odstupem. Jak na tom jste, zjistíte na auto.idnes.cz/alkulacka.asp.
Co pomůže: před začátkem pařby je třeba se dobře najíst. Poté nemíchat víc druhů nápojů, prokládat je nealkem a něčím malým k jídlu, před usnutím se napít vody.
Foto popis| AŤ ŽIJE ROK 2011 S oslavou bez alkoholu si Silvestra spojuje jen málokterý teenager. Podle desítky osmnáctiletých pražských gymnazistů, to bez něj ani letos nepůjde. „Ale snažíme se pít rozumně a nemíchat zběsilosti,“ shodují se.
31.12.2010
Autor: Jiří Sotona jiri.sotona@mfdnes.cz
Magazín Víkend DNES
Strana: 42
Rubrika: Styl