AUTOŘI PORTÁLU DOPORUČUJÍ
BŘEZEN – MĚSÍC KNIHY A ČTENÁŘŮ S TIPEM ZNÁMÉ OSOBNOSTI
Většinu knih přečtu jednou a víckrát se k nim nevracím, nebo mi v hlavě zůstanou jeden dva citáty, které použiji v nějaké své práci. Je málo knih, které jsou stálicemi, ke kterým se opakovaně vracím. Z těchto trvalek zaujímá čestné místo samozřejmě Bible. K jejímu studiu je nejlepší program Davar. Mám webové stránky, kde se mi na každý den vygeneruje 1000 znaků. Takže si udržuju průběžný přehled, takže při pohled na životní situace mi do hlavy automaticky naskakují citáty. Nevím, kde v Bibli přesně leží, ale to je už maličkost vyhledat je pomocí počítače. Důležité je, aby byly v hlavě. To je stejné jako s psychopatologickými diagnosami, které je též třeba mít neustále v hlavě, takže nepřekvapí, že druhou takovou neustále oprašovanou stálicí je ICD10 (Mezinárodní klasifikace nemocí).
Ze statistiky mě učarovala tzv. exploratory data analysis, což je grafická technika zpracování statistických dat vhodná právě pro matematicko-statistické omezence, jako jsem já. Tam občas nahlížím, když potřebuji nějaký vzorec, nebo pochopit uvažování statistiků. Troufnu si říci, že tato práce mi dala více než přednášky na škole.
Můj způsob studia je dost samorostlý. Většinou to vypadá tak, že si tak bloumám, po knížkách či teoriích, najednou narazím na nejaký termín, který mi objasní určitý druh chování lidí. Tím jsem pak doslova posedlý několik měsíců. Takto například mě učaroval termín relativní frustrace nebo křivky přežití. Nebo když ekonom nahlédne do mé knihy Partneři a rozchody, zvolá: "Hele, nabídka poptávka." A má pravdu. Před napsáním mé disertační práce na toto téma jsem sešrotoval několik učebnic mikroekonomie. Podobně se raduje i fyzik, páč v psychologické knížce – světe div se - narazí na graf silných vazebných atomárních sil či Dirackův impuls...
Momentálně jsem v zajetí evoluční biologie a etologie. Fascinovaný jsem Konrádem Lorenzem: Takzvané zlo, a to zejména pozorováním, že naše chování a porožívání je atomární - jakmile se jedno chování zapne, utlumí dočasně všechny ostatní, konkurenční motivace. Jak průběžně čtu a průběžně zapomínám Evoluční biologii od Flegra, tak jsem si preventivně přečetl od Koukolíka Alzheimerova nemoc a jiné demence. Dojem na mě udělal fakt, že prý existuje něco přes 300 neurotransmiterů. Vůbec by mě nepřekvapilo, kdyby mezi nimi bylo i pivo či Savo.
Psychologiechtivým čtenářům mohu doporučit třeba od Monty Robertse knihu Muž, který naslouchal koním, kde se dozví, že zvětšení psychické vzdálenosti je nejpřirozenější psychický trest, který se na Zeměkouli s úspěchem uplatňuje minimálně od konce druhohor.
Nedávno jsem dočetl dvě populární knihy od Heinz-Peter Röhra Hraniční porucha osobnosti a o druhou o narcismu. Za klasiku je třeba považovat Manželskou terapii od Stanislava Kratochvíla, kterou jsem dával kamarádům jako svatební dar. Další knihu, kterou jsem dočetl před vánoci, byl Autismus - zdravotní a výchovné aspekty od Christopher Gillberg, Theo Peeters. Myslím, že je všechny mohou doporučit.
Již několik měsíců marně doufám, že si jednou najdu dost časoenergie, abych se pustil do knihy Antona Markoše: Povstávání živého tvaru. Ta se už asi na pultech neobjeví, ale naštěstí si ji můžete volně stáhnout ze stránek autora (http://web.natur.cuni.cz/filosof/markos/Publikace/Povstavani.pdf).