PhDr. Mgr. Jeroným Klimeš, Ph.D., http://www.klimes.us, 2022-03-09, 2022-08-27
Fakta
Jedno procento je velmi velké číslo - ať se to nezdá:
Jedno procento je 100 000 obyvatel, tedy více než celá Olomouc.
Jedno procento je jedno dítě ze čtyř tříd.
Uprchlíci z Ukrajiny už nyní činí 3 % ČR (300 000 lidí).
Kolem jednoho dvou procent populace se pohybují i demence atd.
1% populace ČR má více než 10 exekucí - tzn. 100 000 občanů ČR okradlo 1 000 000 subjektů. Tedy jedna celá Olomouc žije ve faktickém otrokářském systému - pracuje jen na černo.
Jinými slovy takových procent závislých na státním systému je hodně a přestává být v kapacitě státu se o ně postarat, neboť stále větší počet ze sta lidí přestává pracovat a je závislých na zbytku - jak na jejich penězích, tak na jejich péči.
Podle výzkumů 50% populace nevyjde s měsíčním platem, tzn. je finančně negramotná. Každý druhý dospělý čeká na výplatu už zadlužen (klasické „Nemohl bys mě založit? Za týden ti to vrátím.“).
Stát musí řídit finanční pomoc tak, aby dával jen těm, kteří to skutečně potřebují, a jen tehdy, když to potřebují.
Přikládám dva návrhy řešení.
Denní výplata sociálních dávek přes kartu a otisk prstu
Neviděl jsem za svou kariéru problém s financemi - ať s dětmi, nemocnými partnery (gamblerismus, závislosti), sociálně slabými, který by nevyřešila denní výplata kapesného.
Každému, kdo má více než 3 exekuce či jiné závažné problémy s financemi, by se měla:
A) omezit způsobilost a měl by se ustanovit finanční opatrovník, který by dohlížel na jeho peníze, tzn. tam by spadali i neplatiči výživného.
B) Peníze by šly na účet opatrovníka.
C) Ten by poplatil nájem a jiné nezbytnosti.
D) Zbytek by vydělil 31 dny.
E) Tu denní částku by si mohl dotyčný vybrat dopoledne z bankomatů na platební kartu a na OTISK prstů.
Otisk proto, abychom věděli, že je to on a ne lichvář, který mu kartu zabavil, a abychom měli jistotu, že tou dobou si nevydělává v Německu ap.
Dopoledne proto, aby dávku večer nepropil.
F) Pokud by si ji nevybral, tak ji zjevně akutně nepotřebuje, zůstala by na účtu a platilo by se z ní třeba výživné či jiné pohledávky.
G) Bankomaty by byly u škol. Když rodiče dají děti do školy, školník jim to zanese do Bakaláře, do třídnice a oni si mohou vybrat o to vyšší částku. Nejsou děti ve škole/školce, rodiče dostanou jen nejnutnější minimum.
H) Poté, co by splatili pohledávky, by buď
1) ještě v tomto režimu jeli dva roky, aby byli pod dohledem, nebo
2) pokud by si našetřili a udržovali na svém účtu rezervu tři průměrných měsíční platů (doporučení finančních poradců), pak by si mohli hospodařit s penězi, jak chtějí. Pokud by tuto částku neudrželi, spadli by do denní výplaty. (Tato rezerva by byla pro případ nenadálého finančního karambolu.)
I) Po dvou letech od poslední exekuce (doba poruch přizpůsobení), se automaticky ruší i opatrovník do další, první exekuce.
J) U případného finančního relapsu, už se totiž nečeká na třetí exekuci, ale do denního režimu naskakují s první exekuci.
Tento režim - denní výplata peněz - mi vždy fungovala, jakmile měli lidé jakékoli problémy s penězi. Funguje to i u kapesného dětí: http://detskepenize.klimes.us/
To by vyřešilo i náhradní výživné. Otec, který by si musel pro výplatu chodit každý den dopoledne k bankomatu, by velmi rychle začal platit výživné na své děti.
Fungovalo by to při ignorování povinné školní docházky, lichváře atd. Kromě toho faktické otroctví lidí, kteří čelí život jsou v exekuci či insolvenci a živí černou ekonomiku.
V dnešní Ukrajinské krizi bude třeba velmi zvažovat investice do sociálního systému, takže tato karta zabrání zbytečnému plýtvání.
Garantovaná návratnost bytu a nájemní knížka
Uprchlíků je mnoho, stát má pro ně málo ubytovacích kapacit, ale prázdných bytů je mezi lidmi hodně. Proč je nechtějí pronajímat? Protože se bojí, že jim z toho nájemníci udělají kůlničku na dříví a ničeho se na nich nedomohou. Proto stát by měl majitelům bytů garantovat, že byt dostanou zpět v takovém stavu, v jakém jej pronajali (s přihlédnutím k běžnému opotřebení), přesněji právnicky řečeno stát by do značné míry převzal důkazní břemeno na sebe.
Tato služba státu by nabízela nájemci a pronajímateli, že před podpisem příjde úředník, který s nimi byt zdokumentuje a nafotí. Vyfotí okna, vyzkouší, zda fungují ventilačky, kohouty, zda je v pořádku topení, voda, elektrika. Vše, co ty tři strany chtějí zdokumentovat, se detailně nafotí, zaznamená a archivuje.
Do tohoto stavu je pak povinen nájemce byt uvést po ukončení nájmu - vymalovat na bílo, opravit ukopnuté zásuvky, nechat opravit vodovodní baterii, strnuté garnýže ap. Pokud by to nájemce neudělal, udělal by to majitel a stát by mu dosvědčil, že došlo k poškození bytu, garantoval funkčnost nájemní knihy a tím výrazný nárůst pravděpodobnosti, že mu náklady na opravu získá od nájemce formou exekuce.
Platilo by pravidlo, že vybavení bytu je obyčejné. Na nadstandardním vybavení by se musel majitel s pronajímatelem dohodnout. Ukopnutá zásuvka se hradí v ceně za obyčejnou bílou zásuvku. Malování se hradí jen na bílo. Dveře obyčejné, ne dubové. Prasklá dlaždička se opravuje jinou, podobnou, když není stejná k dispozici.
Nájemník by měl u CzechPointu nájemní knihu, kde by se vedla jeho nájemní historie. Tou by prokazoval své dobré jméno potenciálnímu pronajímateli. Neměl by povinnost se pronajímateli prokázat svou nájemní knihou, ale pokud by chtěl nižší nájem, tak by mohl prokázat, že jeho předchozí nájemní historie vedla k vzájemné spokojenosti. Nájemní kniha by pokrývala i problémy s placením nájmu.
Státní úředník - buď z řad sociálních pracovníků, popř. notářů či mediátorů, by fungoval jako svědek. Nafocený a státem archivovaný stav bytu na začátku ubytování by ulehčoval majitelům bytu důkazní břemeno, které dnes leží celé na nich. Soud by měl jasnou dokumentaci, jakou škodu nájemce pronajímateli způsobil, soudy by mohli tyto spory rozhodovat velmi rychle, stejně tak i lide s exekucemi by byli sledování, aby se tak snadno nedostávali do dluhových pastí.